Diskusní panel – rok 2015

Publikováno 13.1. 2016

Diskutující: Lékaři České myelomové skupiny, z.s., pacienti a jejich blízcí – účastníci semináře.

Otázka č. 1:
Často hovoříte o doporučovaných kombinacích léků vhodných pro různé věkové kategorie. A potom zmiňujete doporučovanou individualizaci léčby – šitou na míru určitému pacientovi. Nějak se v tom neorientuji. Dá se jednoduše vysvětlit jak to tedy je?

Ano, o tom se opravdu hodně mluví a občas je to nesrozumitelné i lékařům. Co to tedy vlastně znamená? Mnoho lidí si myslí, že když je to léčba šitá na míru, tak dostane opravdu speciální lék šitý na míru. Nic takového neexistuje, ne u myelomu. Víte, že já vždycky říkám, že naši pacienti na začátku dostanou „Matonku“, to znamená, že všechno smícháme dohromady a zakončíme to transplantací. A to je všechno co děláme, a děláme to téměř vždycky, takže v tomto směru žádná léčba šitá na míru skutečně není. To co se snažíme dělat, je, řekněme, upravovat intenzitu léčby s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu pacientova. Zajímá nás jaké má další nemoci, jaké jsou souvislosti mezi doposud užívanými léky, jak je biologicky starý, protože některý padesátiletý člověk je starší než sedmdesátiletý, fyzicky je méně zdatný. A to považujeme za správný postup, když nemáme cílené léky šité na míru. Takže to, co se snažíme dělat, je přihlížet k celkovému stavu pacienta a dát mu takovou dávku léku a takové intenzity, aby odpovídala aktuálnímu stavu člověka.

Otázka č. 2:
Téměř každý lék (Velcade, Revlimid) je kombinovaný s Dexametazonem. Jakou roli vlastně hraje samotný lék (Velcade, Revlimid) a jakou roli hraje Dexametazon? V čem je kombinace léku s „pomocným“ lékem výhodná?

První lék, který se na léčbu myelomu využíval, byl právě Dexametazon, nebo obecně kortikoid. Dexametazon patří do skupiny kortikoidů a my víme, že pokud Dexametazon kombinujeme s dalším účinným lékem pro léčbu myelomu, je výsledný efekt výrazně lepší. Jakýkoliv lék na léčbu myelomu, který jsme měli nebo v současnosti máme, používáme vždy v kombinaci s Dexametazonem a tím zvýšíme léčebnou účinnost kombinace. Co je velmi důležité, je fakt, že Dexametazon funguje dobře i sám o sobě, ale je poměrně špatně snášen, protože je hodně toxický. Takže, kombinace Dexametanozu s dalším lékem umožní snížit dávku Dexametazonu při zachování účinnosti léčby. Dokonce se říká, že nejvíce nežádoucích účinků v těchto režimech má „na svědomí“ právě Dexametazon. Před 10-15 lety jsme používali „nějakou“ dávku Dexametazonu na měsíc, teď používáme čtvrtinovou, právě díky kombinaci a léčebné efekty jsou výrazně vyšší. Takže, Dexametazon možná způsobuje mnoho nežádoucích účinků, bohužel však stále k léčbě myelomu neodmyslitelně patří. Bohužel směrem k nežádoucím účinkům, které způsobuje. Jeho cena se pohybuje v řádu korun a cena těch dalších léků je v řádu deseti tisíců korun možná statisíců za měsíc. Kdybychom znali správný poměr Dexametazonu a dalších léků, bylo by mnoho věcí snazších, ale to nás možná ještě všechno čeká.

Otázka č. 3:
Dexametazon je kortikoid, lze jej nahradit jiným, stejně účinným kortikoidem nebo jiná kombinace vůbec nepřichází v úvahu?

Bez těchto kombinací se můžeme obejít jen velmi těžce. Kortikoidů je mnoho, nejčastěji je používaný právě Dexametazon, ale u starších pacientů je trochu lépe tolerovaný prednison. Takže změnit kortikoid můžeme, ale myslím si, že daleko důležitější než změna je pracovat s  dávkou a dát třeba i staršímu pacientovi nižší dávku Dexametazonu. A pak je velmi důležité upozornit pacienta na nežádoucí účinky, protože neexistují jen nežádoucí účinky v souvislosti s myelomem, ale také nežádoucí účinky týkající se metabolismu cukrů. A zde je potřeba vše pečlivě sledovat a včas zareagovat.

Otázka č. 4:
Vždy, když si vezmu Dexametazon, mám první 2-3 dny problémy s hlasivkami, špatně se mi dýchá, nadměrně se potím, jsem brunátný v obličeji a jsem velmi unavený. Způsobují tyto problémy i ostatní kortikoidy?

Jeden z nežádoucích účinků kortikoidů je to, že se v těle zadržují tekutiny, člověku se potom hůř dýchá, otečou mu hlasivky a bohužel to k léčbě Dexametazonem patří. My se samozřejmě snažíme těmto nežádoucím efektům předcházet právě snížením dávky a také podáváním léků méně dnů za sebou. Možná víte, že dřív se dávaly kortikoidy čtyři dny za sebou, dnes se dávají jen dva dny za sebou nebo jen jeden den a je to právě snaha předejít rozvoji těchto nežádoucích účinkům, ke kterým právě patří i únava. Takže, snaha je předcházet nežádoucím účinkům a zachovat odpovídající léčebnou dávku.

Otázka č. 5:
Vloni jsme hovořili o pomalidomidu (Imnovidu) a také o tom, že ho někteří pacienti mohou v ČR získat díky klinickým studiím. Je asi brzy, přesto, lze jednoduše shrnout první zkušenosti – vaše i vašich pacientů?

V první řadě je důležité říct, že je moc dobře, že ten lék tady máme. Ten lék je určitě velmi účinný, ale je fakt, že jsme ho mohli zatím používat je u velmi předléčených nemocných. Od začátku jsme to tak dělali, letos se ta situace trochu uvolnila a zařadili jsme i pár lidí, kteří se nacházeli v třetí linii léčby. Pokud se Imnovid podá včas, tak funguje velmi, velmi dobře. A v současnosti jsme zase o něco dál. Od 1. září tohoto roku už o pomalidomid nebudeme muset složitě žádat a pokud se naplní závazná kritéria, která musí být naplněna, to znamená, že pacient musí projít léčbou Velcade a Revlimidem, pak bychom ho mohli hned napsat a nezdržovat se. Je to snad otázka dvou měsíců, i když regulační úředníci pracují poměrně složitě, ale tak to je. A shrnout zkušenosti našich pacientů? Vidím tady minimálně dva lidi (na semináři), kteří pomalidomid užívali nebo užívají a jeden z nich ho už užívá, tuším 16 měsíců a těší se dobrému zdraví, takže určitě funguje. Znovu opakuji, je moc dobře, že ten lék v ČR máme a že jeho tolerance ve srovnání s ostatními je velmi, velmi dobrá.

Otázka č. 6:
A ještě jednou pomalidomid. Je nějak omezena doba, kdy pacient může tento lék užívat? A jak to vypadá s nežádoucími účinky tohoto léku?

Jde opravdu o jeden z nejúčinnějších léků. Pro pacienty je obzvlášť důležité, že se poprvé podařilo s našimi regulačními úřady dohodnout, aby do regulačních mechanismů neuváděli žádná omezení ve smyslu „pouze 8 cyklů nebo 10 cyklů léčby“. Což v praxi znamená, že pokud jednou pomalidomid začnete užívat, můžete ho užívat tak dlouho, dokud účinkuje. Což je výborné, protože jak už bylo řečeno, jde o velmi účinný a velmi dobře tolerovaný lék. Je tedy dobře, že nemá žádná regulatorní omezení. A nežádoucí účinky – pomalidomid patří do skupiny imunomodulačních látek spolu s thalidomidem a lenalidomidem (Revlimid) a to znamená, že musíme dodržovat bezpečnostní opatření ve vztahu k jeho teratogenitě (v případě početí) a dále způsobuje trombózy, takže musíme podávat vysokomolekulární heparin. Ale jeho zásadním a velkým přínosem je, že nedělá neuropatii, podobně jako thalidomid a nemusíme ho redukovat u pacientů, kterým selhávají ledviny. Takže když shrneme profil, tak se zdá, že jde o lék, který je podobně účinný nebo o něco účinnější než ostatní léky této linie, ale každopádně jeho profil tolerance je nejvyšší z řady těchto léků, což je samozřejmě dobře.

Otázka č. 7:
Při současné léčbě užívám již více jak rok herpesin. Je to v pořádku? Není můj organismus zbytečně zatěžován?

Tento lék je používán ze dvou důvodů. Za prvé k léčení akutní infekce herpes simplex a herpes zoster (tedy pásový opar), a v tomto případě se používá ve vyšší dávce. Za druhé se používá jako prevence rozvoje těchto dvou infekčních komplikací. V tomto případě dáváme minimální dávku, přesněji jednu nebo dvě tablety denně, což znamená, že nežádoucí účinky ani toxicita by neměla být nijak velká a měla by naopak pacientovi přinášet záruku, že neonemocní tímto typem infekcí. Typickým příkladem je podávání léku Velcade, u kterého je prokázáno zvýšené riziko infekcí a pokud by se ten herpesin nepodával, tak by vás pásový opar s velkou pravděpodobností neminul. Takže musí se vždycky zvážit na jednu stranu přínos léku a na druhou stranu případná toxicita.

Možná je také dobrá varianta mít stále jednu krabičku Herpesinu doma k dispozici, protože pokud by došlo k vypuknutí této infekce, je namístě mít lék okamžitě k dispozici. V období svátků nebo dovolených, kdy většinou nemůžete lékaře sehnat, je potom vhodnější začít okamžitě s léčbou a následně lékaře co nejdříve informovat, konzultovat nebo nejlépe navštívit, než pak dlouhodobě a složitě infekci zastavovat. Z mého hlediska je vždy lepší začít s léčbou zbytečně a lék vysadit, než následně složitě a dlouhodobě léčit.

Otázka č. 8:
Můj lékař říká, že jsem ve fázi „plató“, nedostávám žádné léky. Přitom i paraprotein zase poklesl, je to běžné?

Je to úplně běžné :-). Ne, samozřejmě to není běžné, ale je to biologie a příroda, to znamená, zde je běžné všechno, takže i méně vysvětlitelné věci. Skutečně jsou popisovány případy, kdy paraprotein poklesl bez léčby. Plató znamená, že se hladina paraproteinu ve vaší krvi drží v nějaké trvalé hodnotě, na nějaké nízké úrovni, kdy nepotřebujete léčbu a tento stav trvá dlouho, nejméně dvě až tři opakované měření za sebou. Tento pokles pak může být považován za fyziologický. Ale je opravdu dobré pátrat a zjistit, proč k takovému spontánnímu poklesu došlo. Pokud například dojde k 50 % poklesu pak je rozdíl, když dojde k poklesu třeba z 20g na 10g, což bych vnímal jako zásadní, nebo zda dojde k poklesu pouze z 5g na 2,5g. V druhém případě ten pokles může být způsoben třeba zkreslením při odběru. Vy jste se zrovinka den předtím nebo ráno napili víc vody a pak jste přišli na odběr do nemocnice, takže můžete mít trochu víc naředěnou krev. Je zde však řada dalších důvodů, proč tomu tak může být. Běžné kolísání tří až čtyř gramů neberte jako náhlý pokles, většinou jde o chybu v rámci měření.

Otázka č. 9:
Velmi špatně spím a ještě hůř usínám. Mám předepsaný Rivotril, ale nevím, jestli je možné tento lék užívat dlouhodobě, nebo je vhodnější ho po nějaké době změnit. Jaký preparát by byl vhodný?

To se zdá jako lehká otázka, ale je na ni těžká odpověď. Rivotril je původně zařazován do skupiny antiepileptik, ale u pacientů s myelomem se může s výhodou používat při léčbě neuropatií pro zmírnění potíží, které vnímáte jako brnění nebo pocity chladu. A kromě těchto účinků Rivotril opravdu funguje i na zlepšení spánku. Myslím, že obecně je především důležité dobře spát a pokud dobře spíte, jste na tom psychicky o hodně lépe. Laicky řečeno, pokud dobře spíte, tak nepřemýšlíte o v noci o „blbostech“ a veselá mysl je půl zdraví, to platí pořád. Takže v této situaci bych nezvažoval riziko, jestli si na nějaký lék zvyknu nebo ne, i když je to samozřejmě důležitá otázka. Ano, ty léky, které se dnes na spaní používají, jsou do jisté míry návykové, ale podle mě je lepší mít návyk na jeden lék a vyspat se, než se nevyspat, bloumat po nocích a myslet na ty „blbosti“. To je můj názor, ale samozřejmě nepochybně lepší jsou režimová opatření. Na Slovácku si třeba dají slivovičku a spí taky :-), to jsem samozřejmě trochu odlehčil, ale znovu připomínám, že nejdůležitější je vyspat se.

Otázka č. 10:
V říjnu 2014 mi byl diagnostikován MM, během léčby jsem se cítil dobře. V únoru 2015 proběhla transplantace a v březnu jsem byl propuštěn domů. Asi tři týdny mě bylo dobře a potom následovalo silné brnění všech končetin a únava, která trvá dodnes (červen 2015). Můžete posoudit, zda jde o obvyklý průběh?

Asi bych znovu připomněl, že každý z nás reaguje jinak a u transplantace to platí dvojnásob. Tři měsíce po transplantaci může být člověk unavený, mohou se mu zhoršit neuropatie, protože při transplantaci dostáváte velkou dávku melfalanu a ta je neurotoxická. Samozřejmě, že pokud by tento stav trval déle, pokud by se brnění zhoršovalo, tak potom je na místě neurologické vyšetření nebo nějaké zaléčení neuropatie. V každém případě je dobré podávat vysoké dávky vitamínů a to zejména řady B, ale u převážné většiny pacientů by se tyto obtíže do půl roku po transplantaci měly srovnat. Pokud by obtíže přetrvávaly déle, pak nezbývá než vyhledat specialistu, v tomto konkrétním případě neurologa.

Otázka č. 11:
Čeká mě transplantace kostní dřeně a snažím se zjistit co nejvíc informací, jak se v této době a bezprostředně po ní chovat. Narazil jsem na paskalizované nápoje. Byly by vhodnou tekutinou, kterou bych mohl pít?

Určitě tyto šťávy v průběhu transplantace i po ní pít můžete. Jde o technologii využívanou v potravinářském průmyslu k tomu, aby se zničily bakterie zodpovědné za zkažení potravin. Potravina je ošeřena speciálním způsobem za použití 6000 i více barů. Používá se mimo jiné i k ošetření ovoce a zeleniny. Šťávy vyrobené z takto ošetřeného ovoce jsou z hlediska transplantace zcela bezpečné a samozřejmě pokud chcete, tak tento typ tekutin pít můžete. Nicméně cena těchto nápojů je poměrně vysoká, takže úplně nerozumím tomu, proč byste do takového nápoje měli investovat. Cena jedné láhve se pohybuje řádově okolo 150 Kč, aspoň taková je moje zkušenost, a to je z mého pohledu naprosto zbytečná investice

Otázka č. 12:
Od června tohoto roku se léčím s myelomem a zjistila jsem, že mnoho lidí je zařazeno do „studií“. Mám také šanci být takto léčena? Existují kritéria pro zařazení? Pokud se budu o studii aktivně zajímat, bude to mít vliv na mé rychlejší zařazení do studie?

V rámci klinických studií se můžete dostat k některému z nových léků, který je sice ještě ve fázi zkoušení, ale už víme, že je užitečný. To platí pro studie fáze tři, kdy je srovnáván nový lék proti současnému standardu. Studie fáze tři je nejčastějším typem studie, které běží v ČR, fáze tři znamená, že dostáváte buď náš nejlepší léčebný standard, kterým běžně léčíme nebo standard a nový lék k tomu. Když se o studie budete zajímat, tak určitě existuje vyšší pravděpodobnost, že na vás budeme myslet, ale myslím, že lékaři v universitních centrech na studie nepochybně myslí. Kde vidím trochu rezervu, jsou hematologové v regionálních centrech, kteří, upřímně řečeno, neradi své pacienty posílají do jiných center. Ale bohužel si myslím, že na neuniversitních léčebných centrech se na studie myslí o hodně méně. Pokud se léčíte v universitním centru, tak upřímně, ať se o studii zajímáte nebo ne, ta studie vám bude vždy nabídnuta a vy se pak můžete rozhodnout, jestli do ní vstoupíte nebo ne. Ale pokud jste léčeni v neuniversitním léčebném centru, která nemají přístup ke studiím tak snadný, tak si myslím, že v tomto případě může být vaše aktivita rozhodující proto, abyste do klinické studie byli zařazeni.

Otázka č. 13:
Byl jsem léčen „standardním“ způsobem léčby a po nějaké době jsem byl zařazen do studie. Překvapilo mě, že ve studii se nedodržuje typický rytmus cyklů léčby (např. 8 a dost), tak jak nám na seminářích vysvětlujete. Můžete vysvětlit, proč se takto postupuje a zda to nepředstavuje z hlediska další léčby nějaký problém?

Už asi 13 let sleduji léčbu myelomu, tak si čím dál tím víc myslím, že pořád probíhá v nějakých cyklech a v průběhu těch cyklů se stále nějak vyvíjí. Nejdřív chceme, aby léčba byla co nejkratší, možná co nejintenzivnější a co nejefektivnější. Ale postupně u všech léků zjišťujeme, že ať už to byl interferon nebo thalidomid nebo další léky, že by možná byly výsledky lepší, pokud by se tyto léky byly podávaly déle. Jenže pojišťovna je trochu zpožděná a vzhledem k ceně léků, což například u jednoho cyklu léčby Velcade představuje 120 tisíc, léčbu reguluje. Takže při svých omezených finančních možnostech řekne, že lékař může dát 8 cyklů a to v případě, když pacient na danou léčbu reaguje dobře nebo řekněme nereaguje úplně dobře, ale reaguje. No a třeba také dlouhodobé podávání Revlimidu je jednoznačně profitující. Je štěstí, že u pomalidomidu se podařilo s pojišťovnou dohodnout jeho podávání až do progrese.

Na rozdíl od toho studie chtějí získat maximum, ale tato snaha je pro vás jako pacienty hodně přínosná, a proto se lék podává bez omezení cyklů. A v praxi to znamená, že čím déle je lék podáván a je prokázána jeho účinnost, tím je větší pravděpodobnost, že firma bude mít vyšší šanci lék zaregistrovat až do doby progrese. Podobně jak u pomalidomidu. Vzhledem k těmto skutečnostem a omezeným finančním prostředkům tak potom ve standardním režimu podáváme 8 cyklů Revlimidu, protože nám pojišťovna víc neuhradí. I když mnozí z nás bychom ho rádi podávali až do progrese.

Otázka č. 14:
Slyšela jsem, že u nás probíhají studie s carfilzomibem. Zatím jsem o tomto léku nic neslyšela, můžete nám prosím jednoduše vysvětlit, o jaký lék se jedná a zda je pro nás dostupný?

Carbilzomib je další generace léků v řadě Velcade – bortezomib. Podle klinických studií se zdá, že je účinnější než Velcade a má méně nežádoucích účinků, včetně neuropatií. Zatím jsme ho měli k dispozici jen v rámci klinických studií a od tohoto roku by měl být zařazen do specifického léčebného programu, snad od podzimu. Jde o takovou fázi léčby, kdy lék je možný získat ve spolupráci s pojišťovnou.

Aktuální informace je taková, že specifický léčebný program je aktivovaný, což znamená, že každý lékař, který chce podat carfilzomib, musí požádat pojišťovnu o schválení a to probíhá pomocí §16, pojišťovna může, ale také nemusí vyjít vstříc. Do tohoto okamžiku byly podány dvě žádosti a obě byly kladně vyřízeny. Lék je v současné době podáván v omezeném režimu, záleží jen na pojišťovně, kdy ho plně uvolní.

Otázka č. 15:
Pokud se v ústech objeví opary a afty, souvisí to nějakým způsobem s onemocněním? Nebo s probíhající léčbou?

Může. Nemusí, ale může. Může se jednat o obyčejné virové onemocnění. Víte, že díky myelomu a oslabené imunitě máte zvýšenou náchylnost k některým infekcím a u některých lidí může být infekce takto významně manifestována.

Otázka č. 16:
Proč mám v den aplikace Zomety dokonale „rozhozenou“ psychiku? Většinou jsem ten den smutná a hodně brečím, následující den už je to dobré, potíže odezní.

Je to netypické, ještě jsem se s tím nesetkal. Je otázkou, jestli pacientka neužívá ještě nějaké kortikoidy, které způsobují tyto citlivosti významně častěji. Jinak bisfosfonáty je obecně vhodné užívat co nejdelší dobu, především v době, kdy je choroba aktivní. Před případným vysazením je dobré provést pomocné vyšetření jako je rentgen nebo cytometrii skeletu a po domluvě s ošetřujícím lékařem je pak možné lék vysadit. Na trhu jsou k dispozici i jiné preparáty, za které jde Zometu vyměnit. Pokud by Zometa byla tímto způsobem tolerována-netolerována dlouhodobě, pak bych ji určitě jako lékař vyměnil.

Otázka č. 17:
Nedávno mě postihla nepříjemná komplikace – žilní trombóza. Lékař mi řekl, že jsem přišla za pět minut dvanáct, jenže s těmi všemi komplikacemi při léčbě myelomu jsem to opravdu nerozpoznala. Jaké jsou jasné příznaky trombózy?

Nejzákladnějším příznakem trombózy, která postihuje nejčastěji dolní končetiny je bolestivý otok jedné končetiny, bez jakékoliv příčiny, podnětu. Prostě náhlý bolestivý otok jedné nohy. V takovém případě na nic nečekat, okamžitě kontaktovat lékaře. A pokud se chcete dostavit k lékaři sami, tak minimálně chodit. Nechat se odvést, použít vozík.

Otázka č. 18:
Jakmile jsem se začala léčit s myelomem, začala jsem trpět nadměrným pocením. Nikdy předtím problémy nebyly a teď mě pocení provází téměř stále, hlavně dopoledne nebo navečer. Hodně se potím v obličeji. Je možné tento nežádoucí účinek nějak ovlivnit?

Tyto příznaky mohou souviset s léčbou kortikoidy, nevím, v jaké fázi nemoci se pacientka nachází, píše se tady „začala jsem se léčit s myelomem“. Pokud jde o počáteční fázi léčby, pak to může být v souvislosti s podáním kortikoidů, také to však může být způsobeno léky proti bolesti, které obsahují paracetamol a další, které samozřejmě vyvolávají pocení, protože se současně používají ke snížení horečky. Takže ovlivnit to v podstatě nejde a může to souviset jak s kortikoidy, tak s léky proti bolesti.

Otázka č. 19:
V minulosti jsem trpěla kompresními zlomeninami a také jsem měla zhroucené dva obratle. Ted už je vše v pořádku, ale zajímalo by mě, jestli existuje nějaká jiná možnost, kromě léků, jak těmto situacím předcházet? A také jak poznám, že ke zlomenině došlo.

Zlomeninu opravdu nejčastěji poznáte díky bolesti, která je bodavá a bolí opravdu hodně. Otázkou je, z jakého důvodu zlomenina vznikla, těch možností je několik, zmíním dvě. Samozřejmě zlomeniny vznikají díky aktivitě choroby, kdy potom musíme léčit myelom, ale častým důvodem zlomenin je i osteoporóza. V tomto případě jsou mimo jiná opatření volbou bisfosfonáty a dostatečný přívod kalcia. Obecně někteří osteologové (lékaři, zabývající se léčbou osteoporózy) jako léčbu a zároveň účinnou prevencí doporučují dostatečnou pohybovou zátěž.

Otázka č. 20:
V TV proběhlo několik reportáží o novém centru FN Hradec Králové, kde pracují v rámci mezinárodního projektu první čínští lékaři. Mimo jiné mají spolupracovat na léčbě bolesti u onkologicky nemocných pomocí tradiční čínské medicíny a akupunktury. Co si myslíte o tomto postupu? Doporučili byste svým pacientům akupunkturu při léčbě bolesti?

V červnu bylo v Hradci otevřeno centrum tradiční čínské medicíny. Dokonce za přítomnosti vícepremiérky čínské lidové republiky a zástupkyně WHO. Takže vybudování centra berou opravdu vážné a Hradec má být prvním centrem v republice, který se této problematice bude seriózně věnovat. Zatím je vše v plenkách, jsou zde dva čínští lékaři. Záměr je takový, že se postupně vyzkouší jednotlivé postupy tradiční čínské medicíny a výhledově se sladily s postupy naší vědecké medicíny. Jak se to bude vyvíjet dál, těžko říct. Určitě jsou tam postupy, které bych klidně doporučil svým pacientům. Do dvou let má vzniknout zdravotní klinika tradiční čínské medicíny, kterou bude financovat čínská stana.

Otázka č. 21:
V poslední době jsme dost často atakováni různými „zdravotními centry“ a jejich komerčními nabídkami infuzní terapie vitamínem C. Je efekt jejich terapie, pro nás – onkologické pacienty – opravdu tak dobrý? A co v rámci rekonvalescence?

Na stránkách české onkologické společnosti profesor Vorlíček tento postup jednoznačně odmítl a uvedl, že neexistuje žádný důkaz, že by tento postup měl jakýkoliv pozitivní vliv na léčbu pacientů s národovým onemocněním. Ani v oblasti hematoonkologie nemáme žádné silné vědecké znamení, že by tento postup byl jakkoliv účinný.

Otázka č. 22:
Vím, že o preparátech alternativní medicíny už bylo řečeno mnohé, nicméně bych se rád zeptal, má-li někdo zkušenost s preparátem Imunobran (BioBran).

Jde o enzymaticky změněné otruby, takže můj názor na tento přípravek je stejný jako na léčbu vaječným bílkem, tedy Ovosanem nebo vysokými dávkami vitamínu C. Prostě v naší medicíně, kterou jsme vystudovali, neexistuje žádný důvěryhodný důkaz, že jakýkoliv z těchto preparátů má jakýkoliv účinek. Výrobce je schopen napsat cokoliv, jenom abyste si tyto preparáty koupili, ale my vám takový typ preparátů rozhodně doporučovat nemůžeme.

Publikováno v prosinci 2015, bulletin – klubový časopis.