Bulletin – září 2020

Publikováno 21.1. 2021

Klubový časopis č.2, ročník XII., vydaný v září 2020, neprodejné

Vážení a milí přátelé,

dovolím si vám položit dvě jednoduché otázky. Otázka první. Znáte ve svém okolí někoho, kdo onemocněl Covid-19? Já bych odpověděl, že znám jednoho člověka. Otázka druhá. Znáte ve svém okolí někoho, kdo neví, co je to Covid-19? Tak takového člověka ve svém okolí neznám. Ví to naprosto všichni, nejen v mém nejbližším okolí, ale také všichni v mém rodném městě, v celé zemi, na celém světě, dokonce mám občas podezření, že to ví i ty nejmenší děti, co sotva začínají rozum brát. To podezření mám hlavně v okamžicích, kdy na mě tak nějak spiklenecky mrknou a začnou se smát.

Covid-19! V žádném případě nechci nic zlehčovat, my všichni dobře víme, že jakékoliv onemocnění, které zasáhne naši imunitu, je pro nás obrovským rizikem. A tenhle vir, který pojmenovali jako nějakého hrdinu z Hvězdných válek, do neradostné rodiny bakterií a virů bohužel rovněž patří. Tak co s tím? Naučit sami sebe a své nejbližší se v takových situacích chovat – to už jsme myslím zvládli. Pochopit, proč je takové chování důležité a umět to vysvětlit i ostatním – to už bychom taky ovládali. Takže snad ještě vypilovat jistou dávku asertivity pro okamžiky, ve kterých se úzká skupinka lidí dokáže chovat s jistým nesouhlasem kvůli námi dodržovanými hygienickými opatřeními. Všiml jsem si totiž, že si malá skupinka lidí vzala zdravý selský rozum jako rukojmí pro svůj divný boj.

Tak proč tomu všemu ještě věnovat nějakou pozornost? Pokud mám chvíli prostor a sílu na to, abych přemítal nad tímhle naším novým „životním partnerem“, který přišel, ač nečekán a nezván, tak přemýšlím nad tou nerovnováhou, vyjádřenou třeba právě těmi dvěma otázkami v úvodu. Nad nerovnováhou a prostorem, který se vytvořil, snad i s vydatnou pomocí našeho strachu. Přemýšlím nad tím, co se do toho prostoru všechno stihlo v krátké chvíli nasunout a zabydlet se tam. Nad tím, co to pro nás všechny do budoucna znamená. Léto je v plném proudu, tak určitě mnozí namítnou, že tohle jsou divné myšlenky pro slunečné dny zvoucí spíše k lenošení a odpočinku. Možná, ale naučil jsem se, že čas nelze vrátit.

Trávím teď hodně času v nemocnici, myelom se po mnoha letech znovu ozval a já se v době pandemie připravoval na další transplantaci. Mluvil jsem s mnoha lidmi, kteří byli zařazeni do „rizikové skupiny“. Měli objektivní důvod bát se, a přitom mnozí z nich řekli, že se nebáli vůbec. Ti co, řekli, že strach měli, nejčastěji zároveň mluvili o neustávající mediální masáži. Do okamžiku, než se „kyvadlo“ vychýlilo, něco se změnilo a oni se rozhodli, že media poslouchat nebudou. Stala se zvláštní věc, strach postupně zmizel a život se vrátil do starých kolejí. Někdy prý dokonce i lepších. Tak jsem si vzpomněl na jeden citát, už nevím, kdo ho řekl, ale souhlasím s ním: „každý má dvě možnosti. Být naplněn strachem nebo nadějí“.

Vážení a milí přátelé, přeji vám všem krásné dny bez zbytečných obav a strachů, vyrovnanou mysl a hodně radosti. Věřím, že se co nejdříve zase společně setkáme a těším se na všechna setkání s vámi.

Petr Hylena, předseda spolku

Podrobný obsah čísla:

1. Příběh paní Ireny: Moje mysl se pohybovala na hranici reality
2. Existuje biblioterapie?
3. Jak se nám žije v době s Covid-19?
4. Jak zvládají dobu covidovou naši domácí mazlíčci?
5. Mám diagnostikovaný myelom
6. Mé ženě/mému manželovi diagnostikovali myelom
7. Právo na poskytnutí informací o zdravotním stavu

Časopis je pro pacienty s MM v tištěné podobě dostupný ve všech léčebných centrech ČR do okamžiku rozebrání čísla. V elektronické podobě je časopis dostupný pro členy Klubu pacientů MM.