Léčba thalidomidem

Publikováno 23.2. 2015

Thalidomid je lék, který byl poprvé použit v Evropě na konci 50. let 20. století k léčbě ranní nevolnosti v těhotenství. Později bylo jeho používání zastaveno, když se zjistilo, že lék je příčinou vážných, život ohrožujících defektů narozených dětí.
Dnes již mají lékaři o tomto léku i jeho působení k dispozici více informací. Thalidomid je klasifikován jako imunomodulační lék, což znamená, že ovlivňuje hladiny určitých látek v těle, které regulují tvorbu buněk. Víme, že thalidomid může vyvolávat mnoho dalších účinků, které jsou  prospěšné, jako je zpomalování či zastavení novotvorby cév (angiogeneze). V současnosti existuje
v USA a Velké Britániii program S.T.E.P.S. (System for Thalidomide Education and Prescribing Safety – S.T.E.P.S.®), který pomáhá zajišťovat, aby se bezpečnému užívání léku věnovalo veškeré úsilí. V České republice je nutné o schválení léčby thalidomidem žádat revizního lékaře zdravotní pojišťovny.

JE thalidomid TO SAMÉ CO CHEMOTERAPIE?

Chemoterapie svým účinkem ničí dělící se buňky. Tyto buňky zahrnují jak buňky nádorové, tak i
některé zdravé buňky těla. Padání vlasů, celková slabost, zvracení a žaludeční nevolnost jsou běžné vedlejší účinky, které se vyskytují, neboť chemoterapie působí i na zdravé buňky. Thalidomid není považován za formu chemoterapie. Je spíše považován za nový typ léčby, protože je schopen ovlivňovat hladinu určitých látek, které tělo běžně využívá k řízení buněčných činností. Má jiné spektrum účinku a tedy i vedlejší účinky jsou od chemoterapie odlišné.

KDO MŮŽE MÍT UŽITEK Z LÉČBY thalidomidem?

V současnosti je thalidomid používán kromě léčby myelomu také pro léčbu lepry (malomocenství). Klinické studie již prokázaly, že thalidomid je účinný proti myelomu a může navodit kompletní nebo částečnou léčebnou odpověď, stejně tak jako stabilizaci nemoci. V těchto studiích bylo zjištěno, že thalidomid může být účinný v léčbě různých stadií nemoci (myelomu), včetně:
  1. nemocných s nově stanovenou diagnózou
  2. nemocných, kteří nereagují na jinou léčbu
  3. nemocných, kterým se nemoc vrátila po příznivé odpovědi na počáteční léčbu.
Thalidomid byl úspěšně použit v léčbě myelomu, dokonce i když byl podáván samostatně nebo v kombinaci s dexametazonem (druh kortikoidu). Výběr vhodné léčby je prováděn případ od případu. Odpověď na léčbu thalidomidem se objevuje až po čase. Obecně platí, že zlepšení onemocnění je vidět asi po třech měsících léčby, ale může být zaznamenáno již po 2 týdnech nebo také až po 8 měsících. Jakmile je dosaženo léčebné odpovědi, lékař určí, je-li třeba v léčbě pokračovat. Je důležité upozornit, že ne každý, kdo užívá thalidomid, bude na léčbu reagovat, a proto může být zvažována jiná léčba.

JAK thalidomid PŮSOBÍ?

Přesný mechanismus účinku je předmětem zkoumání, ale nyní je známo, že thalidomid působí ve  dvou důležitých úrovních. Za prvé thalidomid pravděpodobně zesiluje imunitní odpověď těla proti nádoru. Za druhé pomáhá blokovat zásobování nádoru krví.
Kromě toho se předpokládá, že thalidomid proti myelomu účinkuje několika dalšími způsoby, které zahrnují cílené ovlivnění myelomových buněk a molekul, které jim umožňují růst.

JAKÉ JSOU MOŽNÉ VEDLEJŠÍ ÚČINKY?

Nejběžnější vedlejší účinky spojené s užíváním thalidomidu jsou: ospalost, periferní neuropatie, závrať, zácpa. Méně časté jsou vyrážka, leukopenie, žilní trombóza. Nejzávažnějším pozorovaným nežádoucím účinkem thalidomidu je poškození plodu, proto se thalidomid nesmí podávat před a během těhotenství.
Riziko platí i pro ženy, jejichž partneři užívají thalidomid. Byly popsány i další zřídka se vyskytující vedlejší účinky. Jakékoli vedlejší účinky, které nemocný během léčby zaznamená, by měl co nejdříve prodiskutovat se svým lékařem nebo zdravotní sestrou. Mimo to i jakákoli změna celkového zdravotního stavu nebo duševní pohody by měla být oznámena ošetřujícímu lékaři. Nemocný by měl upozornit na další předepisované léky a volně prodejné přípravky, které užívá.

OSPALOST

Thalidomid je často příčinou pocitu ospalosti. Tento vedlejší účinek mohou zmírnit, případně i využít, níže uvedené metody:
  1. Thalidomid užívat večer, před spaním
  2. Vyvarovat se užívání dalších léků, které mohou způsobovat ospalost
  3. Dle doporučení lékaře užívat jiné léky, které mohou ospalost zmírnit
  4. Vyvarovat se pití alkoholu
  5. Vyhýbat se situacím, při kterých může ospalost způsobit problémy. Duševní a fyzické schopnosti, které jsou potřebné k výkonu rizikových úkolů, jako je např. řízení auta, mohou být sníženy. Většina pacientů tyto potíže nemá.

PERIFERNÍ NEUROPATIE

Snížení nervové citlivosti v končetinách (ruce, paže, nohy, chodidla) je označováno jako periferní neuropatie. Tento vedlejší účinek může být mírný, způsobující brnění rukou a chodidel, méně často může být vážný a způsobovat bolest. Většinou se objevuje po dlouhé době užívání thalidomidu, ale někdy se může vyskytnout dříve. Níže uvedené postupy mohou pomoci ke zmírnění příznaků periferní neuropatie:
  1. Chůze a další formy cvičení
  2. Nenosit těsné boty a ponožky s umělými vlákny
  3. Dle uvážení lékaře snížit nebo přechodně vysadit dávku thalidomidu
  4. Dle doporučení lékaře užívat doplňkové léky
Lékař by měl být informován v případě objevení se jakýchkoli příznaků periferní neuropatie. V případě, že jsou vedlejší účinky závažné, léčba thalidomidem by měla být zcela zastavena.

ZÁVRAŤ

Během užívání thalidomidu se může objevit závrať. Závrať může být potlačena opatrným vstáváním s přechodným setrváním vsedě před postavením do vzpřímené polohy.

ZÁCPA

Během užívání thalidomidu se může vyskytnout zácpa. Klíčem k jejímu zvládnutí je prevence. Níže uvedené metody mohou pomoci zácpu zmírnit:
  1. Pít dostatečné množství tekutin denně (obvykle alespoň 2 litry)
  2. Pravidelná konzumace dostatečného množství potravinové vlákniny, jako je např. švestkový a jablečný džus
  3. Cvičení – pravidelný pohyb a chůze
  4. Dle doporučení lékaře užívat prostředky na změkčení stolice nebo projímadla
  5. V případě, že se zácpa stane závažnou, dávka thalidomidu by měla být snížena nebo léčba dočasně přerušena.

VYRÁŽKA

V některých případech se při užívání thalidomidu může rozvinout vyrážka. Lehký stupeň vyrážky (červená nebo změněná barva kůže, s pupínky nebo bez) většinou začíná na trupu a rozšiřuje se na horní a dolní končetiny. Lehký stupeň vyrážky může být ošetřen následujícími způsoby:
  1. Dle doporučení lékaře užívat antihistaminika (léky bránící rozvoji alergie) a místní kortikoidy (hormonální krémy)
  2.  Suchá kůže by se téměř neměla umývat mýdlem, jen silně znečistěná místa. Koupel zásadně ve vlažné vodě, a krátká.
  3. U podrážděné a suché kůže je nejlepší vlažná sprcha a poté promazat některým z doporučených přípravků. Ke koupeli je doporučován Balmandol olej a Balneum Hermal liq. K promazávání suché kůže jsou vhodné přípravky: Excipial U Lipolotio, Excipial krém a mast, Linola Fett a kompletní řada přípravků Indulona
  4. Oblečení volit z lehké a vzdušné bavlny.
Vyrážka často samovolně zmizí po 10 až 14 dnech léčby. Některý druh vyrážky ale může být vážnou reakcí na léčbu thalidomidem a je proto důvodem k ukončení léčby.

TROMBÓZA A EMBOLIE

Trombóza je děj, při kterém dochází k samovolnému srážení krve v cévách. Obvykle jsou postiženy žíly dolních končetin, lokalizace i rozsah trombózy ale může být velmi rozličný. Trombóza se obvykle projevuje asymetrickým otokem končetiny, obvykle beze změny barvy či teploty, může ji ale provázet bolestivost.
Největším a život ohružujícím rizikem je odtržení trombu (vmetku) a jeho zanesení do plic, tzv. plicní embolie. U nemocných léčených thalidomidem v kombinaci s kortikoidy je několikanásobně vyšší riziko vzniku trombózy oproti zdravé populaci, proto je v takřka všech případech používáno vhodné léčebné opatření (tablety nebo podkožní injekce) k zajištění prevence.
Další opatření k zamezení vzniku trombózy a embolie zahrnují:
  1. Dostatečný příjem tekutin
  2. Přiměřenou pohybovou aktivitu, zejména chůze a pobyt mimo lůžko
  3. Vyvarovat se i drobným úrazům
  4. Dodržovat přiměřená doporučení navržená individuálně ošetřujícím lékařem (např. kompresívní punčochy, snížení tělesné hmotnosti, vynechání určitých léků)

KDO BY thalidomid NEMĚL UŽÍVAT?

V případě, že je thalidomid užíván během těhotenství, může být příčinou závažných defektů nebo smrti plodu. Thalidomid by nikdy neměly užívat těhotné ženy nebo ženy, které mohou otěhotnět během léčby. Thalidomid může být zjištěn i v mužském spermatu. Z tohoto důvodu je mužům i ženám důrazně připomínána nutnost řídit se přísnými pravidly pro kontrolu porodnosti (antikoncepce) v době, kdy užívají thalidomid.
V USA a VB platí, že pouze lékaři a lékárníci, kteří jsou registrováni ve speciálním programu S.T.E.P.S.® mohou předepisovat nebo vydávat thalidomid. V ČR mohou thalidomid (Myrin) předepisovat jen lékaři vybraných hematologických center.
Muži i ženy musí souhlasit a řídit se pravidly programu ještě před tím, než začnou thalidomid užívat. K minimalizaci rizika vystavení plodu účinkům thalidomidu zahrnují programy S.T.E.P.S.® a SLP (Specifický léčebný program) následující opatření:
  1. Nemocný musí obdržet a podepsat informovaný souhlas a podléhají dalšímu důkladnému sledování v průběhu léčby.
  2. Ženy v produktivním věku musí podstoupit každý týden v průběhu prvního měsíce užívání thalidomidu a dále každé 4 týdny těhotenský test (každé 2 týdny ženy s nepravidelnou menstruací).
  3. Ženy v produktivním věku musí být poučeny o antikoncepci a používat dvě metody zabránění těhotenství 4 týdny před, během a nejméně 4 týdny po skončení léčby.
  4. Muži musí při pohlavním styku se ženami v produktivním věku používat kondom během a nejméně 4 týdny po skončení léčby.
Převzato z publikace: Léčba thalidomidem. Základní informace pro nemocné, 3. upravené vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2017.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub – Publikace CMG).
Podobné články lze najít v těchto kategoriích: Léky