Dvacáté deváté Info odpoledne v Praze
Publikováno 30.4. 2024
Téma: Výživa v prevenci rozvoje nemoci a možnosti racionálního stravování u pacientů s mnohočetným myelomem
Termín: 5. června
Jednoduše jde říci, že jde o stravování rozumné. Nebo také stravování zdravé. Zdravé stravování je koncipováno tak, aby naplňovalo potřeby člověka, napomáhalo prevenci chronických chorob a posilovalo zdraví. Výzkumníci pracují s jednoduchým předpokladem. Pokud se budou lidé racionálně stravovat, budou si aktivně udržovat své vlastní zdraví, a ještě se mohou vyhnout některým nepříjemným zdravotním potížím jako je vysoký krevní tlak, diabetes nebo vysoký cholesterol. Obecně se dá říci, že v naší zemi máme problém s příjmem tuků, konkrétně s příjmem nasycených mastných kyselin (poměr mezi omega 3 a omega 6 mastnými kyselinami), dále s příjmem alkoholu (doporučené je jedno velké pivo na den pro muže a malé pivo na den pro ženu) a s příjmem množství soli (doporučené množství je 5 g/D, realita se pohybuje okolo 15 g/D). Pro lepší představu: 15 g jsou 3 kávové lžičky soli. Málokdo si uvědomí, že k těmto třem lžičkám musí připočítat sůl, která je obsažena ve všem, co za den přijmeme a sami si nepřipravíme – v pečivu, polotovarech, konzervách, jednoduše řečeno ve všech jídlech (slaných i sladkých).
Naopak bychom měli navýšit příjem vlákniny (doporučený příjem ovoce je 300 g/D a zeleniny 400-600 g/D) a více začít hlídat pitný režim (pro minimální denní příjem tekutin se doporučuje 1,5 l/D s ohledem na roční období a vykonávanou denní aktivitu). Základní doporučení pro racionální/rozumné stravování by se dalo v procentech vyjádřit takto: 15 % denního příjmu by měly představovat bílkoviny, zhruba 55 % by měly představovat sacharidy (polysacharidy) a asi 30 % zbývá na tuky. Určitě není možné zapomenout na vlákninu, která nejde zařadit do žádné z výše jmenovaných skupin, ale naši pozornost si rozhodně zaslouží. Samozřejmě není nutné, aby se tento poměr dodržoval každý den, stačí se pohybovat v rozmezí týdne. Co by se však dodržovat mělo jsou tři základní porce jídla denně (snídaně, oběd a večeře), přičemž oběd by měl být jídlem, který zasytí zhruba na tři hodiny. K tomu je nutné, aby jídlo obsahovalo všechny typy potravin. Pokud například člověk sní k snídani jen rohlík, bude mít brzy zase hlad, pokud si k tomu dopřeje sýr, hemenex, rajče a několik plátků okurky, pocit hladu se neobjeví tak brzy. Pokud má někdo raději sladké snídaně, může si dát třeba chleba s marmeládou, k tomu jogurt nebo tvaroh a kousek ovoce. Z hlediska nutriční terapie je přítomnost bílkoviny v jídle zásadní a tuky je při současném způsobu stravování v podstatě nemožné vynechat (jsou ve skryté podobě obsaženy v mnohých potravinách). Z pohledu paní magistry cestou nejsou light výrobky, ale spíše doporučuje výrobky polotučné nebo tučné. Záleží na tom, jestli člověk potřebuje váhu navýšit, udržovat ji nebo redukovat. V žádném případě bychom ovšem neměli tuky nadužívat, aby při přípravě jídla vše plavalo v tuku. Zelenina se může konzumovat čerstvá nebo vařená v páře, osmažená na pánvi, ovoce sušené nebo kompotované.
Ve stravování není dobré si cokoliv zakazovat, pokud daná potravina člověku chutná, záleží pouze na množství, ve kterém je přijímána a jak často je přijímána. Je dobré k jídlu přistupovat se zdravým rozumem, např. „jsem na dovolené nebo v prostředí, kde se často nevyskytuji, tak ochutnám i jídla, o kterých vím, že si je zase dlouhou dobu nedám“. Co bychom tedy měli vědět o třech základních složkách potravy, cukrech, bílkovinách a tucích?