Co když se komunikace s partnerem nedaří?

Související 10.1. 2018

Komunikace s druhým člověkem může vždy přinášet různé nástrahy a pokud jde o komunikaci ve stresových situacích, může být mnohdy vypjatá nebo nestandardní. Váš partner se může začít projevovat úplně jinak, než jste byli doposud zvyklí. Pokud se vám komunikaci nedaří zvládat společnými silami, je dobré požádat o pomoc odborníka (psychologa). Nebo si můžete návštěvu odborníka dohodnout jen vy sami a probrat s ním změny ve vaší vzájemné komunikaci, pokud vás trápí. Odborník vám může blíže vysvětlit a pomoci pochopit změny v chování a komunikaci vašeho partnera. Občas stačí podívat se na danou problematiku očima toho druhého, což ovšem nemusíte být v této i pro vás vysoce zátěžové situaci schopni sami zvládnout.

Může také dojít k paradoxní situaci, kdy se upřímně snažíte partnerovi pomoci, a přitom si vůbec nemusíte uvědomit, že jej z jeho pohledu tlačíte tzv. „do kouta“. A on potom reaguje jinak, než jsme zvyklí. O jaké situace například jde?

Nevím, co říct.

Při takto závažné nemoci se může velmi často stát, že nevíte, co říci. Jak zareagovat, na co se zeptat. Myslíte si, že „musíte něco říct“. Mnohdy stačí „jen být“. Chytit toho druhého za ruku, projevit své city (třeba i pláčem). V některých situacích pomůže, když svůj pocit vyslovíte nahlas: „teď opravdu nevím, co říct“. Tato jednoduchá věta může prolomit ledy. Uleví se oběma stranám a uvolní se vzájemná nejistota.

Jindy se můžete dostat do situace, kdy partner naopak očekává, že nic neřeknete, že nebudete reagovat, ale pouze poslouchat. Chce si jen ulevit, utřídit myšlenky a potřebuje je slyšet nahlas. Nehledá řešení. Pokud vydržíte v těchto situacích pouze poslouchat, případně reagovat jednoslovně nebo krátkou otázkou, může se stát, že si váš partner v tomto monologu odpoví na své otázky a obavy sám. A tato důvěra může váš vzájemný vztah jen prohloubit. Zvláště pro muže může být obtížné jen poslouchat a nenabízet řešení. Mívají pocit, že se jim partnerka svěřuje právě proto, aby řešení nabídli. A pokud ho nemohou nabídnout, může to pro ně být velmi frustrující. Jenže jednoduché řešení mnohdy prostě neexistuje.

Nechci probouzet emoce.

Neobvyklé situace s sebou často nesou riziko, že budete reagovat emocionálně. Onkologické onemocnění k takovým situacím bezesporu patří. Mnoho pacietů přiznává, že se pod tlakem nemoci mění a mnohdy nejsou schopni, podobně jako jejich blízcí sílu emocí kontrolovat natolik, jako v době plného zdraví.

Vzájemnému vztahu může pomoci, pokud si umíte o tomto faktu otevřeně a v klidu popovídat. Máte právo projevit emoce a pokud se tomu budete vyhýbat, stejně se nějakým způsobem dřív nebo později projeví. Pokud je to pro vás zvladatelné, je dobré naučit se nahlas říct, že vám není dobře, potřebujete čas sami pro sebe, chcete být sami apod. Jestliže se budete snažit emocím vyhýbat a potlačovat je, ublíží to v konečném důsledku vám i vašemu partnerovi. Silné pocity je třeba ventilovat a vzájemné pochopení je velmi důležité. Pokud si nevíte rady, určitě hledejte pomoc odborníků.

Nenávidím, když nic neříká.

Závažná nemoc s sebou také přináší situace, se kterými jste se s velkou pravděpodobností předtím nikdy nesetkali a nemuseli je řešit. Pro vašeho partnera mohou tyto situace představovat velkou zátěž a potřebuje se s  ní nejen vnitřně vyrovnat a přijmout ji, ale také promyslet, jak postupovat dál, jak se k novému faktu postavit. A k tomu potřebuje čas a možná i klid. Může se totiž cítit zaskočený, bezmocný, možná nevidí řešení a logicky se mu nechce mluvit.

Na vás toto chování ovšem může působit zcela jinak. Dokonce si můžete myslet, že důvodem zamlklosti jste vy sami. Pokud s partnerem celou nemoc důvěrně prožíváte, pravděpodobně dokážete odhadnout, kdy potřebuje čas sám pro sebe. Nepomůže tu žádné „rozptylování“, pravděpodobně nepomůže ani tzv. „bezděčné klábosení“, které spíše může zvýšit partnerovu nezvozitu. Pokud vás partner sám požádá o klid a chce být sám, nemějte pocit, že vás odstrkuje. Pokud to sám nedokáže, šetrně se sami zeptejte, zda potřebuje chvilku klidu a pokud ano, tak mu ji dopřejte.

Zdroj: Jak žít s mnohočetným myelomem. Informace pro nemocné a ty, kteří o ně pečují. Druhé, upravené vydání. Vydala: Česká myelomová skupina, nadační fond ve spolupráci s  International Myeloma Foundation; Brno 2017.
Celou publikaci najdete na těchto stránkách (Klub – Publikace CMG).