Při horizontálním zobrazení si náš web neužijete naplno, proto prosím otočte na “portret” :)

Obsah

Léčba Emplicity (elotuzumab)

Empliciti je první imunostimulační monoklonální protilátka schválená pro léčbu mnohočetného myelomu. Lék byl schválen k užívání v kombinaci s přípravkem Revlimid® (lenalidomid) spolu s dexametazonem, neboť klinická hodnocení prokázala, že tato kombinace je účinnější než samotná kombinace přípravků Revlimid a dexametazon. Tato protilátka se vyrábí v laboratoři, nevzniká tedy
v lidském těle, a její úlohou je cílit na konkrétní bílkovinu označovanou jako „SLAMF7“, jež se nachází na povrchu většiny myelomových buněk. Zkratka SLAM označuje anglický výraz „Signaling Lymphocytic Activation Molecule“ (signalizační aktivační molekula lymfocytů), celý název SLAMF7 znamená označení konkrétní molekuly ze skupiny signalizačních molekul (SLAM family member 7). SLAMF7 se vyskytuje také na povrchu určitých bílých krvinek, tzv. NK-buněk – „přirozených zabíječů“ (NK z anglického „Natural Killer“). NK buňky jsou buňky imunitního systému, které vyhledávají a ničí nádorové buňky a další patogeny.

JAK PŘÍPRAVEK Empliciti ÚČINKUJE?

Léčba pomocí protilátek představuje zcela nový přístup k léčbě myelomu. NK buňky i myelomové plazmocyty nesou na svém povrchu bílkovinu SLAMF7. Přípravek Empliciti se váže na receptor SLAMF7 na NK buňkách a stimuluje NK buňky k tomu, aby se navázaly na buňky myelomu a zaútočily na ně. Současně se přípravek Empliciti naváže přímo na myelomové plazmocyty, „označí“ je
jako buňky určené k likvidaci prostřednictvím NK buněk. Přípravek Empliciti tedy účinkuje dvojím způsobem:
  1. aktivuje NK buňky k navázání a cílenému ničení myelomových plazmocytů,
  2. označuje myelomové plazmocyty k ukotvení NK buněk.
Vzhledem k tomu, že přípravek Empliciti stimuluje buňky imunitního systému k boji proti buňkám myelomu, napomáhá nejen usmrtit myelomové buňky, ale zřejmě i stimuluje následnou imunitní odpověď proti myelomu.

V JAKÉ INDIKACI SE PŘÍPRAVEK Empliciti POUŽÍVÁ?

Přípravek Empliciti je schválen v kombinaci s přípravky Revlimid a dexametazon pro léčbu pacientů s mnohočetným myelomem, kteří prodělali jednu až tři předchozí terapie.

JAK SE PŘÍPRAVEK Empliciti PODÁVÁ?

Přípravek Empliciti se podává formou nitrožilní (tzv. intravenózní) infúze. Před infuzí se podávají léky, které mají pomoci zabránit vzniku reakce na infúzi.

V JAKÝCH DÁVKÁCH A JAK ČASTO SE PODÁVAJÍ PŘÍPRAVKY Empliciti, Revlimid a dexametazon?

Dávkování přípravku Empliciti se stanoví na základě hmotnosti pacienta. Přípravek se podává v dávce 10 miligramů (mg) na jeden kilogram (kg) tělesné hmotnosti (pacient, který by vážil 60 kg, by tedy dostával dávku 600 mg přípravku Empliciti). Infúze přípravku Empliciti je zpočátku velmi pomalá (0,5 mg/min.), aby se zajistila snášenlivost protilátky, a poté ji lze zrychlit na 2 mg/min. Ve třetím cyklu léčby se může rychlost infúze zvýšit na 5 mg/min a to dle uvážení lékaře.
Revlimid se podává ústně obvykle v dávce 25 mg ve dnech 1 – 21 každého cyklu a dexametazon se užívá ústně obvykle v dávce 40 mg ve dnech 1, 8, 15 a 22 každého cyklu.
Každý cyklus podávání přípravků Empliciti, Revlimid a dexametazon trvá 28 dní. V prvních dvou cyklech pacienti dostávají přípravek Empliciti jednou týdně, a to ve dnech 1, 8, 15 a 22. Po prvních dvou cyklech se podává přípravek Empliciti jednou za dva týdny, a to ve dnech 1 a 15 každého cyklu.

JAKÉ JSOU MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PŘÍPRAVKŮ Empliciti, Revlimid a dexametazon?

Nežádoucí účinky byly v klinickém hodnocení ELOQUENT 2 v experimentální a kontrolní skupině téměř stejné, což ukazuje, že přípravek Empliciti přidává ke kombinaci Revlimid/dexametazon jen minimální nebo žádnou toxicitu. Z častých nežádoucích účinků, jež se projevily u 30 % nebo více pacientů, převažovaly nežádoucích účinky postihující krvinky. U většiny nemocných došlo v průběhu
léčby ke snížení počtu lymfocytů (druh bílých krvinek) – k tzv. lymfopenii (99 % pacientů v experimentální skupině a 98 % v kontrolní skupině) a ke snížení počtu červených krvinek (96 % v experimentální skupině a 95 % v kontrolní skupině trpělo chudokrevností). Častěji byly pozorovány i nízké počty neutrofilů (jiný druh bílých krvinek) – tzv. neutropenie, i nízké počty krevních destiček
(trombocytopenie).
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patřily kromě nízkých počtů krvinek infekce (především zápal plic), závažnější infekce byla zaznamenána přibližně u 1/4 pacientů v obou skupinách.
Dalšími nežádoucími příhodami byly únava, průjem (u 47 % pacientů, většinou nezávažné), dále horečka (37 %), zácpa (36 %), kašel (31 %) a svalové křeče (30 %).

REAKCE NA INFÚZI

Podobně jako mnoho dalších monoklonálních protilátek přípravek Empliciti může způsobit reakci na infúzi, s celou řadou odpovědí, které mohou být vyvolány uvolňováním cytokinů. Reakce na infúzi, k nimž může dojít během jejího podávání nebo do 24 hodin po infúzi přípravku Empliciti, se vyskytly u 10 % pacientů. Až 70 % těchto reakcí na infúzi proběhlo pouze při první dávce. Reakce na infúzi přípravku Empliciti, u nichž je pravděpodobné, že je zprostředkovávají cytokiny, s každou další dávkou ustupují. Mezi nejčastější reakce na infúzi patřila horečka, zimnice a zvýšený krevní tlak (hypertenze).
Nevyskytly se žádné reakce na infúzi, které by byly natolik závažné, aby vyžadovaly hospitalizaci, a z důvodu reakce na infúzi z klinického hodnocení odstoupili pouze 2 pacienti (z 321).
Před každou dávkou přípravku Empliciti se podává premedikace s cílem snížit riziko reakcí na infúzi. Reakce lze též zvládnout přerušením infúze a/nebo jejím obnovením v pomalejším tempu.

PREVENCE A LÉČBA NEŽÁDOUCÍCH PŘÍHOD

Pokud se u vás po infúzi přípravku Empliciti vyskytnou kterékoliv z následujících příznaků, neprodleně informujte svého ošetřujícího lékaře (hematoonkologa):
  1. horečka
  2. zimnice
  3. vyrážka
  4. dechové potíže
  5. závratě
  6. točení hlavy
  7. tvorba krevních podlitin
I v případě méně závažných komplikací (svalové křeče, průjem, zácpa, nechutenství) je nezbytné, abyste při nejbližší návštěvě informovali svého lékaře.
Převzato z publikace: Léčba Emplicity (elotuzumab). Základní informace pro nemocné. 1. vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2016.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub – Publikace CMG).

Léčba Ninlarem (ixazomib)

Ninlaro je lék určený pro léčbu myelomu podávaný orálně (ústy). Je to první orální inhibitor proteazomu, schválený FDA pro léčbu myelomu. Patří do skupiny léčiv používaných od roku 2003 a patří mezi třetí proteazomový inhibitor schválený u pacientů s mnohočetným myelomem.

JAK Ninlaro PŮSOBÍ?

Proteazomy jsou komplexy enzymů, nacházející se v jádru každé buňky v těle včetně nádorových buněk a jsou často přirovnávány k likvidátorům bílkovinných odpadů. Rozkládají nebo odbourávají nepotřebné nebo poškozené bílkoviny na menší části a také provádějí regulovaný rozklad nepoškozených bílkovin v buňce, což je proces, který je nezbytný pro kontrolu mnoha důležitých funkcí buňky.
Tyto menší součásti odbouraných bílkovin se používají k vytvoření nových bílkovin, které buňka požaduje. Proteazomy mohou být tudíž považovány za velmi důležité pro „recyklaci“ buněčných bílkovin v organizmu.
Jsou-li proteazomy inhibovány (je snížena jejich aktivita) nebo je zastavena jejich činnost, pak se v jádru buňky a cytoplazmě hromadí poškozené a nepotřebné buněčné bílkoviny a způsobí následně smrt buňky. Na inhibici proteazomů jsou citlivé zejména buňky myelomu (více než zdravé buňky), proto jsou inhibitory proteazomů účinným lékem proti myelomu.

JAKÁ JE INDIKACE PRO POUŽITÍ PŘÍPRAVKU Ninlaro?

Ninlaro je indikováno pro pacienty s mnohočetným myelomem, kteří v minulosti podstoupili nejméně 2 léčebné linie obsahující minimálně bortezomib a thalidomid. V listopadu 2015 byl přípravek Ninlaro pro tuto indikaci schválen FDA v USA na základě výsledků rozsáhlého randomizovaného klinického hodnocení fáze III, studie TOURMALINE.

JAKÉ JE DÁVKOVÁNÍ A HARMONOGRAM PODÁVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ Ninlaro + Revlimid + dexametazon?

Ninlaro se užívá ve 4týdenních (28denních) cyklech. Doporučovaná počáteční dávka Ninlara je jedna čtyřmiligramová tobolka, užívaná orálně ve dnech 1, 8 a 15 v 28denním léčebném cyklu. Jedna tobolka přípravku Ninlaro se tedy užívá jednou týdně v prvních třech týdnech každého 4týdenního (28denního) cyklu.
Ninlaro se vyrábí také v tobolkách o obsahu 3 mg a 2,3 mg a váš lékař může dávku přípravku Ninlaro snížit na základě vašeho zdravotního stavu a vedlejších účinků. Trpíte-li v době zahájení léčby přípravkem Ninlaro středně závažným poškozením jater nebo ledvin, je třeba dávku Ninlara snížit. Počáteční dávka pro pacienty se středně závažnou nebo závažným poškozením ledvin nebo jater
je 3 mg. U pacientů s onemocněním ledvin, vyžadujícím dialýzu, není Ninlaro dialyzovatelné, a proto může být podáváno bez ohledu na harmonogram dialýzy.
Doporučená počáteční dávka Revlimidu je 25 mg, užívaných ústy v den 1 až 21 28denního léčebného cyklu.
Doporučená počáteční dávka dexametazonu je 40 mg, užívaná orálně ve dny 1, 8, 15 a 22 28denního cyklu.
Bude-li to nutné, mohou být dávky Revlimidu a dexametazonu vaším lékařem sníženy. Objeví-li se nějaké nové zdravotní problémy, určitě o nich řekněte vašemu ošetřujícímu lékaři nebo sestře.

DŮLEŽITÉ POKYNY PRO BEZPEČNÉ UŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKU Ninlaro

PŘED TÍM, než začnete užívat přípravek Ninlaro, si pečlivě přečtěte následující bezpečnostní pokyny:
  1. Kombinovanou léčbu přípravky Ninlaro + Revlimid + dexametazon užívejte přesně podle pokynů vašeho ošetřujícího lékaře.
  2. Ninlaro užívejte každý týden ve stejný den. Je to důležité pro účinnost i bezpečnost. Tento postup vám usnadní i samotné užívání léku a zamezí riziku zapomenutí jeho užití.
  3. Ninlaro užívejte každý týden ve zhruba stejnou denní dobu.
  4. Ninlaro užívejte minimálně 1 hodinu před nebo aspoň 2 hodiny po jídle. V den užívání není vhodné jídlo s velkým obsahem tuku kvůli možnosti špatného vstřebávání léku.
  5. NEUŽÍVEJTE Ninlaro ve stejnou denní dobu jako dexametazon, protože dexametazon by se měl užívat s jídlem, zatímco Ninlaro nikoliv.
  6. Tobolky Ninlara uchovávejte při pokojové teplotě v původním obalu. Tobolky vyjměte z obalu až těsně před požitím.
  7. Tobolku Ninlara spolkněte celou a zapijte ji vodou. Není vhodné zapíjení mlékem či kávou a není ani vhodný grapefruitový džus.
  8. Tobolku Ninlara neotvírejte, nedrťte ani nežvýkejte.
  9. Vyhněte se přímému kontaktu s obsahem tobolky Ninlara. Pokud se vám prášek z vnitřku tobolky dostane neúmyslně na kůži, opláchněte toto místo dobře mýdlem a vodou. Když se prášek dostane do očí, vypláchněte oči důkladně vodou.
  10. Když zapomenete užít dávku přípravku Ninlaro nebo se opozdíte, vezměte si ji dodatečně, pokud je následující dávka naplánována za více než 3 dny (72 hodin). Je-li tato doba kratší než 3 dny (72 hodin), zapomenutou dávku přípravku Ninlaro již NEUŽÍVEJTE.
  11. Když budete po požití dávky přípravku Ninlaro zvracet, dávku již NEOPAKUJTE, další dávku přípravku si vezměte až v další plánovaný den v obvyklou dobu.
  12. Požijete-li více přípravku Ninlaro než vám předepsal váš ošetřující lékař, ihned zavolejte svému ošetřujícímu lékaři, eventuálně kontaktujte nejbližší specializovanou hematologickou ambulanci.
  13. Před první dávkou přípravku Ninlaro oznamte svému lékaři všechny další léky a doplňky, které užíváte.
  14. Svého ošetřujícího lékaře pravdivě informujte o svém aktuálním zdravotním stavu. Zvláštní opatrnost je třeba zachovávat při podávání v případech, kdy máte potíže s ledvinami nebo játry nebo trpíte cukrovkou.
  15. Oznamte svému lékaři, jste-li v jiném stavu nebo plánujete-li do jiného stavu přijít. Při užívání přípravku Ninlaro nesmíte otěhotnět, mohlo by to poškodit vaše nenarozené dítě.
  16. Oznamte svému lékaři, zda kojíte nebo plánujete-li během užívání přípravku Ninlaro kojit. Během užívání Ninlara byste neměla kojit.

JAKÉ JSOU MOŽNÉ VEDLEJŠÍ ÚČINKY A JAK SE LÉČÍ?

Během klinického hodnocení se vedou pečlivé záznamy vedlejších účinků spojených s léčivem i těch, které jsou s léčivem možná spojeny. Všechny vedlejší účinky, které pociťovali pacienti v obou skupinách klinického hodnocení TOURMALINE, byly zaznamenány a zaslány FDA před schválením přípravku Ninlaro v kombinaci s Revlimidem a dexametazonem. Níže uvedené vedlejší účinky byly u pacientů zařazených do studie TOURMALINE nejčastější, objevily se však i další, méně časté účinky. Kromě toho byly FDA hlášeny i závažné vedlejší účinky, k nimž došlo mimo klinická hodnocení. Případné vedlejší účinky ihned nahlaste svému ošetřujícímu lékaři, který má povinnost hlásit tyto případy dalším institucím.
Někdy se během léčby mohou objevit bolesti zad, ale pouze ošetřující lékař může určit, zda bolest vznikla z důvodu myelomu, nežádoucího účinku nebo z jiné příčiny. Během užívání kombinace Ninlaro + Revlimid + dexametazon byste měli neprodleně hlásit veškeré změny svého zdravotního stavu. Některé vedlejší účinky mohou ohrozit i život, pokud nejsou rychle a účinně léčeny.

TROMBOCYTOPENIE (nízký počet destiček)

Trombocytopenie je snížená hladina destiček v krvi. Destičky pomáhají při srážení krve; nižší počet destiček může vést k tvorbě podlitin, krvácivosti a pomalejšímu hojení. Jak Ninlaro, tak Revlimid mohou způsobovat pokles počtu destiček. Během léčby kombinací Ninlaro + Revlimid + dexametazon dosahuje počet destiček nejnižších hodnot ve třetím týdnu užívání, ale do počátku dalšího cyklu se obvykle vrátí na původní úroveň. (Proto se ve čtvrtém týdnu každého cyklu přípravek Ninlaro nepodává.) V klinickém hodnocení TOURMALINE mělo trombocytopenii 78 % pacientů ve skupině Ninlara a 54 % pacientů ve skupině placeba.
Prevence a léčba trombocytopenie
Váš lékař by měl po celou dobu léčby kombinací Ninlaro + Revlimid + dexametazon sledovat váš úplný krevní obraz. Ošetřujícího lékaře nebo sestru byste měli informovat o tom, že se vám na kůži nadměrně tvoří krevní podlitiny nebo se objevuje silnější krvácení (i po drobném poranění). Léčba trombocytopenie může obnášet i dočasné pozastavení vaší léčby přípravkem Ninlaro a Revlimidem, dokud se počet destiček neupraví, a také snížení dávek přípravků Ninlaro a Revlimid. U některých pacientů s přetrvávajícím nízkým počtem destiček může být nezbytné podat transfúzi destiček.

PRŮJEM

Ve studii TOURMALINE trpělo průjmem 42 % pacientů ze skupiny Ninlaro + Revlimid + dexametazon a 36 % ze skupiny placeba (Revlimid/dexametazon bez Ninlara).
Prevence a léčba průjmu
Průjem mohou pomoci léčit protiprůjmové léky jako Imodium® (loperamid). Dostanete-li průjem, zabraňte riziku dehydratace tím, že budete pít dostatečné množství vody a oznámíte to do ordinace lékaře nebo na kliniku, kde jste léčeni.
Váš lékař by měl sledovat vaše elektrolyty (zejména draslík) a uvést je případně na správnou úroveň, pokud se objeví nějaké abnormality. Když zaznamenáte závrať, točení hlavy nebo mdloby, přivolejte okamžitou lékařskou pomoc. Váš lékař může pozastavit nebo snížit dávky přípravků Ninlaro a Revlimid nebo podávat v případě potřeby protiprůjmové léky či zahájit intravenózní hydrataci.

ZÁCPA

Pro léčbu zácpy, definované jako méně než tři vyprázdnění za týden, je nejdůležitější prevence. Chronická zácpa je definována jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice nebo nemožnost samovolného vyprázdnění, které přetrvává po několik týdnů nebo déle.
I když 34 % pacientů ve skupině s Ninlarem a 25 % ve skupině s placebem ve studii TOURMALINE trpělo zácpou, za závažné bylo považováno méně než 1 % případů v obou skupinách. Někdy zácpa představuje druhou stranu průjmu a pacienti přecházejí z jednoho tohoto nepříjemného stavu do druhého a zpět. O možnostech jak upravit své zažívání si promluvte se svým ošetřujícím lékařem.
Prevence a léčba zácpy
Od zácpy mohou ulevit následující strategie:
  1. Vypijte denně minimálně 1,5/2 litry tekutin nejlépe vody.
  2. Každé ráno přidejte do stravy větší množství vlákniny, například švestkový džus, jablečný džus nebo vločky.
  3. Dopřejte si trochu tělesného pohybu, i kdyby to měla být jen chůze. Pohyb těla zvýší peristaltiku, rytmické kontrakce, které posunují stravu zažívacím systémem.
  4. Informujte o svých problémech svého ošetřujícího lékaře, který může doporučit přípravek změkčující stolici nebo projímadlo.

NEVOLNOST A ZVRACENÍ

Ve studii TOURMALINE postihovala nevolnost 26 % resp. 21 % pacientů ve skupině Ninlara a ve skupině placeba zvracelo 22 % resp. 11 % pacientů.
Prevence a léčba nevolnosti
Před každou dávkou přípravku Ninlaro byste měli předem obdržet premedikaci léky, které brání nevolnosti a zvracení. Měla by se provést předběžná opatření pro zábranu dehydratace, způsobené zvracením. Zaznamenáte-li točení hlavy, závrať nebo mdloby, měli byste vypít dostatečné množství vody a dalších tekutin a vyhledat lékařskou pomoc. Váš lékař vám může v případě potřeby podat léky
proti zvracení nebo aplikovat infuzi.

PERIFERNÍ NEUROPATIE

Periferní neuropatie (PN) je závažný stav, při kterém dochází k poškození nervových zakončení na rukách, chodidlech, nohách a/nebo pažích. K příznakům PN patří necitlivost, mravenčení, křeče, pálení, slabost nebo bolest rukou, chodidel, nohou a/nebo paží. Někteří pacienti mohou zažívat PN v důsledku účinků samotného myelomu a/nebo předchozí léčby. Když začnete užívat Ninlaro a přitom již trpíte periferní neuropatií, je velmi důležité, abyste věnovali pozornost jakémukoli zhoršení těchto nepříjemných pocitů. Zhoršení svého zdravotního stavu okamžitě ohlaste svému lékaři. Bude-li neuropatie řádně zjištěna a léčena, neměla by se zhoršit. Pokud budou tyto příznaky něčím novým, může jejich rychlá léčba zabránit, aby se staly dlouhodobým problémem.
PN hlásilo 28 % pacientů ve skupině Ninlara, u nichž bylo 18 % případů natolik mírných, že nezpůsobovalo bolest ani neovlivňovalo běžnou každodenní činnost (stupně 1 na stupnici 1 až 4). Ve skupině kombinace Revlimid + dexametazon + placebo hlásilo PN 21 % pacientů, u nichž tvořilo 14 % případů stupeň 1. Pouze 2 % pacientů v obou skupinách studie hlásilo PN, jež vyvolávala závažnou
bolest, slabost nebo necitlivost, které narušovaly každodenní činnosti.
Prevence a léčba periferní neuropatie
Nejlepší přístup k léčbě PN spočívá v prevenci jejího výskytu nebo zhoršení. Okamžitým ohlášením veškerých známek necitlivosti nebo mravenčení svému lékaři se můžete vyhnout potenciálně bolestivé nebo zneschopňující neuropatii. Váš lékař pozastaví nebo sníží dávky přípravků Ninlaro a Revlimid, dokud se vaše příznaky nezlepší. Pokud se u vás vyvine závažnější neuropatie, může lékař
předepsat lék, který vám může pomoci, nebo vás může odeslat k neurologovi nebo na fyzikální terapii a/nebo může přerušit váš léčebný režim.

PERIFERNÍ EDÉM

Periferní edém znamená hromadění tekutiny, jež způsobuje otok, obvykle kolem kotníků, na chodidlech a na nohou. Tyto otoky jsou důsledkem hromadění nadměrné tekutiny pod kůží v tkáních nebo v „intersticiálních“ prostorech. Periferní edém může být vedlejším účinkem dlouhodobého užívání protizánětlivých léčiv, jako je např. kortikosteroid dexametazon. Ten zvyšuje tlak v cévách v důsledku zadržování sodíku a vody a nastává pak nerovnováha mezi tlakem v cévě a mimo a tekutina pak uniká do meziprostoru a vytvoří se otok. Periferní edém může být také následkem mnoha jiných příčin včetně nepohyblivosti, obezity, křečových žil, dysfunkce srdce, ledvin nebo jater.
Dokonce i některé léky mohou periferní otoky způsobovat (léky na vysoký krevní tlak nebo cukrovku). Pokud se objeví otok pouze na jedné noze, měli byste to okamžitě ohlásit svému ošetřujícímu lékaři, protože to může signalizovat tromboflebitidu (zánět žil) či trombózu (ucpání žíly). Ve studii TOURMALINE se vyskytl periferní edém u 25 % resp. u 18 % pacientů ve skupině Ninlara resp. placeba. Většina případů periferního edému byla mírná.
Prevence a léčba periferního edému
U pacientů by se měly vyhodnotit příčiny periferního edému a měla by se podle potřeby poskytnout podpůrná péče. Může být nezbytné snížit příjem soli v potravě a mohou se podávat léky na odvodnění. Dávka dexametazonu se může změnit, a pokud je edém závažný, je třeba upravit také dávku Ninlara.

VYRÁŽKA

Vyrážka byla ve studii TOURMALINE hlášena u 19 % pacientů ve skupině Ninlara a u 11 % pacientů ve skupině placeba. Většina těchto případů byla mírná a kvůli kožní reakci přestalo užívat jedno nebo více ze tří léčiv méně než 1 % pacientů v obou skupinách. Vyrážka však může vyvolat závažné obavy, je potenciálně nebezpečná, protože zpočátku může být mírná a pak může její závažnost eskalovat. Vyrážky vyvolané léčivy se mohou lišit svou závažností od mírného zarudnutí s malými puchýřky na malé ploše až po olupování veškeré kůže. Vyrážky se mohou objevit náhle během několika minut po požití léku, nebo se její výsev může opozdit řádově o hodiny nebo i dny.
Prevence a léčba vyrážky
Pokud zjistíte výskyt vyrážky, uvědomte o tom okamžitě svého lékaře. Pro řádné zhodnocení kožní vyrážky je nezbytná návštěva lékaře. Je-li vyrážka odpovídajícím způsobem zjištěna a léčena, je plně vratná. Podávání přípravku Revlimid by se mělo pozastavit až do vyléčení vyrážky, poté by se měl Revlimid podávat v nižší dávce. Pokud se vyrážka opět objeví, je třeba upravit dávky jak Ninlara, tak Revlimidu.

JATERNÍ TOXICITA (hepatotoxicita)

Jaterní poškození vyvolané léky bylo ve studii TOURMALINE hlášeno u 6 % pacientů, léčených přípravkem Ninlaro, a u 5 % pacientů, léčených placebem.
Známky jaterní toxicity zahrnují zvýšení jaterních testů, zežloutnutí kůže nebo bělma očí a/nebo bolest v pravé polovině břicha v horní části.
Prevence a léčba hepatotoxicity
Váš lékař bude během léčby kombinací Ninlaro + Revlimid + dexametazon sledovat pomocí pravidelných krevních testů vaše jaterní enzymy. Dojde-li ke středně závažnému až závažnému zhoršení jaterních funkcí, bude dávka podávaného přípravku Ninlaro omezena.

OČNÍ PORUCHY

Oční poruchy různých typů byly ve studii TOURMALINE hlášeny u 26 % pacientů ze skupiny Ninlara a 16 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějšími poruchami bylo rozmazané vidění, suchost očí a konjunktivitida, zánět spojivek.
Závažnější vedlejší účinky postihující oči měla 2 % pacientů ve skupině Ninlara a 1 % pacientů ve skupině placeba.
Prevence a léčba očních poruch
Oční poruchy jsou snadno detekovatelné, proto by mělo být jejich nahlášení a nalezení vhodné léčby provedeno jakmile se tento problém u vás objeví. Lékař vás dle konkrétního nálezu může eventuálně poslat k očnímu specialistovi.

POŠKOZENÍ PLODU

Na základě nálezů u zvířat může Ninlaro způsobovat po podání těhotným ženám poškození plodu. U těhotných žen nebyly provedeny žádné odpovídající nebo dobře kontrolované studie. Studie na krysách a králících, vystavených lékům v mírně vyšších dávkách, než jaké byly zjištěny u pacientů, však způsobovaly těžké poškození plodu v těle matky během nitroděložního vývoje.
Ženy v plodném věku by neměly přijít při užívání přípravku Ninlaro do jiného stavu. Studie na zvířatech naznačily, že působením Ninlara nedošlo k žádným následkům na samčích nebo samičích reprodukčních orgánech.
Prevence poškození plodu
Muži i ženy v plodném věku by měli během léčby přípravkem Ninlaro a 90 dnů po poslední dávce používat účinnou antikoncepci.

PODPŮRNÁ PÉČE

Pacienti užívající kombinaci Ninlaro + Revlimid + dexametazon mají zvýšené riziko infekce herpes zoster (pásového oparu), žilních tromboembolických příhod a periferní neuropatie (PN). Pro pacienty v tomto režimu se doporučují následující opatření podpůrné péče:
  1. Pro všechny pacienty užívající inhibitory proteazomů se doporučuje preventivní léčba antivirotiky s cílem zabránit pásovému oparu, reaktivaci viru herpes zoster.
  2. Preventivní léčba antikoagulačními léky s cílem zamezit možným žilním trombózám.
  3. Poučení o známkách a příznacích PN, pro okamžité ohlášení nástupu nebo zhoršení příznaků.
  4. Doporučení ohledně pravidelné tělesné činnosti, která pomůže bojovat se svalovou slabostí (možným vedlejším účinkem dexametazonu), preventivně působit proti krevním sraženinám a zlepšit vaši náladu.
Převzato z publikace: Léčba Ninlarem (ixazomib). Základní informace pro nemocné. 1. vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2016.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub – Publikace CMG).

Léčba Imnovidem (pomalidomid)

Přípravek Imnovid má formu kapslí – tobolek, které se polykají jako běžná tableta. Imnovid byl v kombinaci s dexametazonem schválen Evropskou lékovou agenturou (EMA) v srpnu roku 2013. Přípravek Imnovid je určen pro pacienty s myelomem, kteří podstoupili nejméně dvě předchozí terapie zahrnující léčbu přípravky lenalidomid a bortezomib, a u kterých v průběhu poslední léčby nebo během 60 dnů od jejího ukončení došlo k obnovení aktivity onemocnění.
Přípravek Imnovid (s účinnou látkou pomalidomid) je nejnovější z řady látek s antimyelomovým účinkem zvaných imunomodulační léky (IMiDy). Tyto látky mohou upravit nebo regulovat fungování imunitního systému. Jelikož je myelom nádorovým onemocněním určitých buněk imunitního systému, IMiDy jsou obzvlášť účinnými antimyelomovými látkami. Prvním IMiDem byl přípravek thalidomid (Myrin), který se začal používat k léčbě myelomu na počátku 21. století, za ním následoval lenalidomid (Revlimid). Přípravek Imnovid chemicky souvisí s přípravky Myrin a Revlimid, ale byla zdokonalena jeho účinnost.

JAK SE PŘÍPRAVEK Imnovid UŽÍVÁ?

  1. Celá tobolka přípravku Imnovid se polyká a zapíjí vodou jednou denně.
  2. Tobolka by se měla užívat dvě hodiny před nebo po jídle.
  3. Tobolky nerozbíjejte, nežvýkejte, ani neotvírejte.
  4. Nedotýkejte se tobolek víc, než je nezbytně nutné.
  5. Pokud se dotknete rozbité tobolky s přípravkem Imnovid, důkladně vodou a mýdlem umyjte tu část těla, která přišla s lékem do styku.
  6. V případě, že si zapomenete vzít jednu dávku přípravku Imnovid a uvědomíte si tuto skutečnost v době kratší než 12 hodin od okamžiku, kdy jste měl/a lék pravidelně užít, co nejdříve ho užijte. V případě, že už uplynulo více než 12 hodin od okamžiku, kdy jste měl/a lék správně užít, dávku vynechejte a při návštěvě ambulance o této skutečnosti informujte svého lékaře.
  7. Nikdy neužívejte dvě dávky najednou.
  8. Pokud užijete více tobolek přípravku Imnovid nebo pokud dojde k předávkování, okamžitě kontaktujte svého lékaře.
  9. Uchovávejte přípravek Imnovid při pokojové teplotě a stejně jako ostatní léky ho udržujte mimo dosah dětí.

JAKÉ JE DÁVKOVÁNÍ PŘÍPRAVKU Imnovid?

Přípravek Imnovid ve formě tobolek se užívá v dávce 4 mg denně ve dnech 1 až 21 v opakovaných 28 denních cyklech až do progrese onemocnění. Přípravek Imnovid byl schválen v kombinaci s kortikosteroidem dexametazonem. Doporučená dávka dexametazonu je 40 mg denně ve dnech 1, 8, 15 a 22 každého 28 denního cyklu, ale váš lékař může v případě výskytu vedlejších účinků dávku upravit. Při návštěvě hematologa musíte ohlásit veškeré stávající i nově vzniklé problémy.
Přípravek Imnovid ve formě tobolek se vyrábí v dávce 1mg, 2mg, 3mg a 4mg. Síla každé tobolky je vyznačena písemně a odlišnou barvou (modrý vršek a spodek u síly 4mg, modrý vršek a zelený spodek u síly 3mg, modrý vršek a oranžový spodek u síly 2mg, a modrý vršek se žlutým spodkem u síly 1mg). Váš lékař určí, kdy je vhodné upravit dávku.

VAROVÁNÍ A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

Ženy v plodném věku
Jedním z nejdůležitějších objevů týkajících se přípravku Imnovid během laboratorních studií je, že poškozuje rozvíjející se plody laboratorních zvířat. Jelikož přípravek Imnovid je svou chemickou strukturou podobný thalidomidu, u kterého je známo, že poškozuje lidské plody, přípravek Imnovid by nikdy neměly užívat těhotné ženy a ženy, které mohou otěhotnět.
Pacienti muži
Přípravek Imnovid je přítomen ve spermatu mužských pacientů, kteří přípravek užívají, takže i oni musejí používat povinné antikoncepční prostředky.
Kojící matky
Jelikož se do mateřského mléka vylučuje mnoho léků a protože přípravek Imnovid může u kojenců způsobit nežádoucí účinky, mělo by se, po zvážení významu léku pro matku, dojít k rozhodnutí, zda přerušit kojení nebo přerušit užívání léku.
Druhá malignita
U pacientů užívajících přípravek Imnovid v klinických studiích byly hlášeny případy akutní myeloidní leukémie (AML), avšak žádný z těchto pacientů nebyl v myelomové studii.
Interakce
Kouření může snížit účinnost přípravku Imnovid kvůli aktivaci CYP1A2. Pacienti by si měli být vědomi toho, že kouření může snížit účinnost přípravku Imnovid. Veškeré obavy nebo otázky o možných kontraindikacích by měly být probrány s lékařem a lékárníkem.
Věk
Bezpečnost a účinnost přípravku Imnovid u pacientů mladších 18 let nebyla stanovena. Přípravek Imnovid nevyžaduje žádné úpravy dávek na základě věku. V klinických studiích byl však u pacientů starších 65 let pravděpodobnější výskyt zápalu plic než u pacientů mladších 65 let.
Užívání léku při poruše funkce ledvin nebo jater
Přípravek Imnovid je metabolizován v játrech. Imnovid a jeho metabolity jsou vylučovány ledvinami. Vliv selhání ledvin nebo jater na bezpečnost, účinnost a farmakokinetiku přípravku Imnovid nebyl hodnocen. Pokud trpíte poruchou funkce jater nebo ledvin, upozorněte na tuto skutečnost svého ošetřujícího lékaře. V některých případech není přípravek Imnovid pro takové pacienty vhodný.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nejčastějšími nežádoucí účinky, objevujícími se u 30 % nebo více pacientů, byly únava a tělesná slabost, nízký počet bílých krvinek, nízká koncentrace červeného krevního barviva (anemie), zácpa, žaludeční nevolnost, průjem, dýchací problémy, infekce horních dýchacích cest. Nejčastějšími vážnými nežádoucími účinky byl nízký počet krvinek a infekční komplikace. U závažných nežádoucích účinků by měla být léčba přípravkem Imnovid přerušena a podle uvážení lékaře
příp. upravena dávka další léčby.
ALERGICKÁ REAKCE
Pacienti s předchozí závažnou citlivostí na přípravek thalidomid nebo Revlimid byli ze studií s přípravkem Imnovid vyřazeni a mohou mít vyšší riziko alergických reakcí na přípravek Imnovid. Alergie či hypersenzitivita na lék je výsledkem vzájemného působení léku a imunitního systému. Rizikové faktory hypersenzitivních reakcí zahrnují věk, ženské pohlaví, souběžná onemocnění a předchozí hypersenzitivu na příbuzné léky. Příznaky mohou zahrnovat problémy s dýcháním, vyrážku, kopřivku, horečku, otoky, zvracení či průjem.
HLUBOKÁ ŽILNÍ TROMBÓZA
U pacientů užívajících přípravek Imnovid se objevily žilní tromboembolické příhody hlášené jako závažné nežádoucí účinky. Hluboká žilní trombóza je vážný stav, který může ohrozit život pacienta. Hluboká žilní trombóza je krevní sraženina v žíle (obvykle se objevuje v lýtku nebo ve stehně, zřídka v krku nebo v horní končetině). Krevní sraženina z hluboké žilní trombózy se může uvolnit (embolizovat) a cestovat do srdce nebo plic. Embolus je velmi nebezpečný.
Pokud užíváte přípravek Imnovid a máte problémy s dýcháním nebo s otokem či bolestí končetiny, okamžitě informujte svého lékaře.
Prevence a léčba hluboké žilní trombózy
I když se žilní tromboembolické příhody vyskytly u relativně nízkého počtu pacientů, kteří užívali přípravek Imnovid, je doporučována antikoagulační léčba. Lékař u vás vyhodnotí rizikové faktory a určí, který typ antikoagulační látky je pro vás vhodný.
ZÁVRAŤ A ZMATENOST
U 18 % pacientů v klinických studiích, které vedly ke schválení přípravku Imnovid se vyskytla závrať a u 12 % pacientů se vyskytly pocity zmatenosti.
Prevence závratě a zmatenosti
Pacienti by si měli být vědomi toho, že závrať a zmatenost jsou potenciálními vedlejšími účinky, a měli by se tak vyvarovat situacím, které by mohly ohrozit je i ostatní. Možná se budete muset vyhnout užívání jiných léků, které způsobují závrať nebo zmatenost. O lécích byste si měli promluvit se svým lékařem a/nebo lékárníkem.
ÚNAVA
Pocit neobvyklé únavy je častým vedlejším účinkem léčby myelomu (i dalších nádorových nemocnění). Ačkoli mnoho pacientů v klinických studiích s přípravkem Imnovid pociťovalo únavu, velmi málo z nich trpělo vážnou únavou, která jim bránila v každodenních činnostech. Obecným pravidlem je, že pacienti trpící únavou by měli být opatrní při obsluhování strojů, včetně řízení aut.
TROMBOCYTOPENIE
U pacientů užívajících přípravek Imnovid může dojít k poklesu hladiny krvinek zvaných trombocyty (krevní destičky), které jsou odpovědné za srážlivost krve. Nízká hladina krevních destiček má za následek modřiny (krevní podlitiny), krvácení a pomalejší hojení.
Prevence a léčba trombocytopenie
V případě výskytu nadměrného množství modřin či velkého krvácení byste měl/a informovat lékaře. Jejich zvládání může podle uvážení lékaře zahrnovat transfúzi krevních destiček.
ANEMIE
Červené krvinky obsahují hemoglobin, protein obsahující železo, který odvádí kyslík z plic do tkání a orgánů v lidském těle. Pokud pacient trpí anémií, výsledkem je nízká hladina kyslíku v těle, která může způsobit dušnost a pocit vyčerpání.
Prevence a léčba anémie
Váš lékař určí, jaký režim léčby anémie je pro vás nejvhodnější a nejbezpečnější. Možnosti léčby anémie jsou následující:
  1. úprava medikace;
  2. krevní transfúze;
  3. erytropoetické látky (tvořící červené krvinky).
Převzato z publikace: Léčba Imnovidem (pomalidomid). Základní informace pro nemocné. 1. vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2016.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub – Publikace CMG).

Léčba Kyprolisem (carfilzomib)

Kyprolis je léčivý přípravek určený pro léčbu mnohočetného myelomu, který se podává nitrožilně. Je to druhý preparát ze skupiny inhibitorů proteazomu schválený pro léčbu myelomu.

JAK Kyprolis PŮSOBÍ?

Inhibitory proteazomu snižují aktivitu důležitých enzymových komplexů, tzv. proteazomů. Tyto komplexy jsou za normálních okolností zodpovědné za regulaci množství normálních bílkovin uvnitř buňky a za štěpení nepotřebných nebo poškozených bílkovin v buňce na menší části, které mohou být později znovu využity. Proces je velmi významný pro udržení rovnováhy růstu a zániku buněk.
Kyprolis vytváří ireverzibilní (nevratnou) vazbu s proteazomy v jádře myelomové buňky. Tím je narušeno přirozené štěpení bílkovin. Nádorové buňky se vlivem tohoto jevu přestávají dělit a podléhají samovolnému úmrtí (tzv. apoptóze). Současně také poskytují méně stimulů ostatním nádorovým buňkám a nepodněcují tak jejich růst.

JAKÉ JSOU INDIKACE PRO POUŽITÍ PŘÍPRAVKU?

Kyprolis byl poprvé schválen v USA v roce 2012 pro léčbu pacientů s myelomem v pokročilých fázích onemocnění. Na základě provedených klinických studií byl později registrován v roce 2015 jak FDA v USA tak agenturou EMA v Evropské Unii k léčbě pacientů s myelomem, kteří prodělali nejméně jednu předchozí terapii. V Evropské Unii je tedy přípravek registrován v indikaci léčby Kyprolis v kombinaci s lenalidomidem a dexametazonem nebo v kombinaci s dexametazonem je indikován k léčbě dospělých pacientů s mnohočetným myelomem, kteří již prodělali nejméně jednu předchozí léčbu. Tato registrace však automaticky neznamená, že tento přípravek automaticky získá ve všech zemích (včetně ČR) úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

JAK SE Kyprolis UŽÍVÁ?

Kyprolis je určen pouze k nitrožilnímu podávání, bude Vám podán ošetřující sestrou, obvykle ambulantně. Je dodáván ve formě prášku, který musí být rozpuštěn před podáním pomocí fyziologického roztoku. Následně je aplikován během 10 – 30 minut. Přípravné zavodnění (250 – 500 ml fyziologického nebo jiného roztoku) bývá obvykle aplikováno před prvními dávkami Kyprolisu.
Pokud je lék dobře snášen, přípravné pozdější zavodnění nemusí být nutné.

BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

Před prvním podáním přípravku Kyprolis byste se měli seznámit s příbalovou informací, ve které jsou uvedené všechny nezbytné informace.
Pacientky ženy
Ženy, které mohou otěhotnět (a/nebo jejich partneři) musí používat účinné antikoncepční metody během léčby a jeden měsíc po léčbě. Kojení je kontraindikováno během léčby a nejméně 2 dny po léčbě přípravkem Kyprolis.
Pokud by přece jen došlo k otěhotnění v průběhu léčby, je třeba neprodleně informovat ošetřujícího lékaře.
Pacienti muži
Pacienti (muži) musí používat účinné antikoncepční metody během léčby a 3 měsíce po ukončení léčby, je-li jejich partnerka těhotná, nebo může otěhotnět a nepoužívá účinnou antikoncepci.
Pokud by přece jen došlo k otěhotnění partnerky v průběhu léčby, je třeba neprodleně informovat ošetřujícího lékaře.
Lékové interakce
Informujte svého lékaře o tom, jaké léky užíváte souběžně s léčbou Kyprolisem i o jakýchkoli změnách v medikaci. Toto se týká i volně prodejných léků a potravinových doplňků.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírným, středně těžkým nebo těžkým poškozením ledvin na začátku léčby nebo u pacientů v chronickém dialyzačním programu není nutná počáteční úprava dávky přípravku Kyprolis. Léčivý přípravek se má podávat po skončení dialýzy.

JAKÉ JSOU MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY A JAK SE LÉČÍ?

Informujte svého lékaře o výskytu jakýchkoli nežádoucích příhod nebo změn ve vašem zdravotním stavu a medikaci!
Nejběžnější nežádoucí účinky (pozorované u více než 30 % pacientů) zahrnují únavu, pokles krevních buněk všech řad (bílých, červených krvinek i krevních destiček), dušnost, průjem či horečku. Kyprolis může způsobit únavu, malátnost a pokles krevního tlaku. Je třeba opatrnosti při obsluze strojů včetně řízení motorových vozidel.
Infuzní reakce
V průběhu podání infuze, nebo až 24 hodin po jejím dokončení, se může vyskytnout poměrně široká škála reakcí, které zahrnují třesavku, zimnici, horečku, bolesti svalů, kloubů, otoky, zvracení, slabost, pokles krevního tlaku či dušnost. Předejít těmto reakcím lze pomocí užití dexametazonu před infuzí.
Léčba je obvykle symptomatická.
Únava
Únava je běžný nežádoucí účinek spojený nejen s léčbou, ale i chorobou samotnou. Únava při podání Kyprolisu bývá obvykle mírná. Na únavu neexistuje žádná specifická terapie.
Anémie (pokles červených krvinek)
Pokles v počtu červených krvinek potažmo množství hemoglobinu vede ke snížení zásobení tkání kyslíkem. Obvykle je doprovázena únavou, dušností a pocitem vyčerpání. Pokud je anémie závažná, řeší se podáním krevní transfuze či úpravou dávkování vaší medikace.
Nevolnost
Kyprolis obvykle nevyvolává závažnou nevolnost. Pokud se objeví, obvykle postačují běžné léky proti nevolnosti, které vám předepíše váš ošetřující lékař.
Trombocytopenie (pokles krevních destiček)
Trombocytopenie je běžnou komplikací podání Kyprolisu. Obvykle ale nedochází k výraznému poklesu, který by vyžadoval transfúzi krevních destiček. Pokud se objeví krvácivé projevy (zejména kožní, či slizniční, např. při čistění zubů), informujte svého lékaře.
Dušnost
Dušnost může mít řadu příčin. Dušnost byla při podání Kyprolisu pozorována velmi často. Její příčiny jsou různé, může dojít i k rozvoji srdečního onemocnění.
Každá závažnější dušnost při podání Kyprolisu vyžaduje pozornost a je třeba o ní informovat lékaře, zejména pokud je její nástup náhlý.
Horečka a leukopenie (pokles bílých krvinek)
Horečka může být projevem probíhající infekce, může být doprovázena poklesem bílých krvinek, což je závažný problém. Vzestup teploty by neměl být přehlížen, často je nutné v souvislosti s teplotou nasazení antibiotik, proto je o horečce třeba informovat svého ošetřujícího lékaře. Jen lékař může rozhodnout, jaká je adekvátní léčba horečky. Může se jednat o zcela symptomatickou terapii teploty až po nutnost přijetí k hospitalizaci. Obvykle nelze tento stav řešit po telefonu, můžete být odkázání na návštěvu svého praktického lékaře či místní pohotovostní služby.
Syndrom posteriorní reverzibilní encefalopatie (PRES)
U pacientů léčených přípravkem Kyprolis byly zaznamenány případy syndromu posteriorní reverzibilní encefalopatie (PRES). Jedná se o velice vzácnou, ale závažnou neurologickou poruchu, která se může projevovat jako křeče, bolest hlavy, letargie, zmatenost, slepota, porucha vědomí a další zrakové a neurologické poruchy spolu s hypertenzí (vysokým krevním tlakem). Diagnóza
tohoto syndromu je potvrzena zobrazovacími metodami. Při podezření na PRES se má Kyprolis vysadit. Pokud by se u vás výše uvedené příznaky vyskytly, je třeba neprodleně informovat svého lékaře.
Periferní neuropatie
Kyprolis na rozdíl od předchozí generace inhibitorů proteazomu vyvolává neuropatii jen vzácně, asi u 6 % pacientů. Brnění, mravenčení či bolesti končetin se tedy při této léčbě vyskytují jen málo.
Trombóza žil končetin
Byly pozorovány případy vzniku závažných trombóz u pacientů léčených Kyprolisem. Riziko může dále stoupat při souběžném užívání Revlimidu. Pro trombózu může svědčit rozvoj bolestivého, obvykle jednostranného otoku končetin (převážně dolních).
Lékaře (i v místě bydliště) informujte IHNED v následujících případech:
  1. náhle vzniklá dušnost
  2. vysoké horečky, třesavky, zimnice
  3. náhle vzniklá bolest na hrudi
  4. bezvědomí či jiná porucha vědomí nebo hybnosti
  5. náhlé otoky končetin, zejména jednostranné
  6. těhotenství
  7. jakékoli jiné příznaky, které vás značně znepokojují

PODPŮRNÁ PÉČE

Pacienti užívající Kyprolis mají zvýšené riziko vzniku pásového oparu (herpes zoster) a tromboembolických příhod (toto v závislosti na použitém režimu).
Všichni pacienti by měli být zajištěni preventivní dávkou acikloviru nebo valacicloviru k prevenci rozvoje pásového oparu. Prevence žilní trombózy je pacientům podávána v závislosti na zhodnocení jejich individuálního rizika při daném léčebném režimu.
Převzato z publikace: Kyprolis. Základní informace pro nemocné. 1. vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2017.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

Léčba Revlimidem

Revlimid®je imunomodulační látka.
Jedná se o lék, který může pozměnit a upravit fungování imunitního systému. Imunomodulační látky působí na organismus mnoha účinky, a to i protinádorovými a protizánětlivými. Jsou to látky schopné vyvolat odpověď imunitního systému, podpořit činnost imunitních buněk a potlačit zánět.
Též mohou tyto látky pozměnit hladiny růstových faktorů cytokinů nebo interleukinů, jsou schopny aktivovat v imunitním systému bílé krvinky, jak T-lymfocyty, tak i NK-buňky (tzv. přirození zabíječi buněk), které k eliminaci rakovinných buněk napomáhají.
Revlimid® patří ke skupině imunomodulačních látek, schopných potlačit vznik nových krevních cév vyživujících rakovinné buňky. Revlimid® je svou strukturou podobný thalidomidu, ale vědci ho upravili tak, aby maximalizovali jeho protinádorové účinky a přitom zásadně snížili riziko vedlejších účinků poškozujících svou toxicitou nervový systém (periferní neuropatie). Revlimid® má přímý a nepřímý dopad na myelomové buňky, k tomu se řadí i schopnost přivodit programovanou smrt myelomových buněk, potlačit množení myelomových buněk, potlačit vznik nových krevních cév a snížit adhezi myelomových buněk k buňkám stromatu kostní dřeně. Navíc může Revlimid® působit současně s jinými protimyelomovými látkami a eliminovat myelomové buňky odolné vůči běžné léčbě.

JAKÉ MŮŽE MÍT Revlimid® VEDLEJŠÍ ÚČINKY?

Většina vedlejších účinků spojených s podáváním Revlimidu® je zvládnutelná a předvídatelná. Níže popisujeme nejzávažnější z nich. Ošetřující lékař nebo zdravotní sestra vám o nich i o dalších možných vedlejších účincích může poskytnout podrobnější informace. Dosavadní klinické studie prokázaly, že Revlimid® se svými vedlejšími účinky liší od thalidomidu. Typické vedlejší účinky thalidomidu, jako je ospalost, zácpa nebo neuropatie, jsou méně časté. Též se zdá, že Revlimid® nepoškozuje lidský plod do takové míry jako thalidomid. K určení přesného rizika poškození
plodu byly zahájeny specializované studie. Paralelně s těmito studiemi běží program s názvem RevAssist, který by měl zamezit nebezpečí užívání léku v průběhu těhotenství. Program RevAssist zajišťuje předepisování preparátu Revlimid® pouze registrovanými farmaceuty a lékaři; zároveň nařizuje pacientkám s potenciální možností otěhotnění podstoupit povinný těhotenský test a podepsat informovaný souhlas předtím, než Revlimid® začnou užívat.
Lékaři musí kontrolovat těhotenské testy, jsou povinni předepisovat léky pouze na 28 dní a každé případné otěhotnění musí hlásit do centrály FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv).Informace o bezpečnosti přípravku Revlimid® vycházejí z klinických studií a sledování po jeho zavedení do běžné klinické praxe.
Nejčastěji pozorované vedlejší účinky jsou citovány v níže uvedeném seznamu, v pořadí od nejčastějších po nejméně časté.
  1. Neutropenie (nízký počet bílých krvinek)
  2. Únava, celková slabost
  3. ƒZácpa
  4. ƒKřeče
  5. ƒTrombocytopenie (nízký počet krevních destiček)
  6. ƒAnémie (nízký počet červených krvinek)
  7. ƒPrůjem
  8. ƒVyrážka
  9. ƒHluboká žilní trombóza
ƒV menší míře byly pozorovány i jiné nežádoucí účinky jako třes, snížení krevního tlaku, dušnost a infekce (například infekce plic).

SNÍŽENÉ POČTY BÍLÝCH KRVINEK

U nemocných užívajících Revlimid® se může projevit stav zvaný neutropenie – snížená hladina neutrofilů (druh bílých krvinek). Neutrofilní leukocyty pomáhají organismu v boji s infekcí a jejich snížená hladina může mít za následek např. horečku doprovázenou rýmou, bolestí v krku a afty.
Prevence a léčba sníženého počtu bílých krvinek.
Informujte svého ošetřujícího lékaře pokud se u vás projeví horečka, bolest v krku nebo afty. U člověka trpícího neutropenií bývá horečka průvodním znakem infekce. Je to první známka toho, že je potřeba okamžité pomoci lékaře. Léčba neutropenie závisí na příčině vzniku a stupni závažnosti. Kostní dřeň mnohdy obnoví svou fyziologickou funkci i bez nutnosti léčby. Neutropenie provázející
virové infekce (například chřipku) může být přechodná a po odeznění infekce může vymizet. Mírná forma neutropenie se obvykle neprojevuje závažnými příznaky a nevyžaduje léčbu.

ÚNAVA, CELKOVÁ SLABOST

Léčba Revlimidem® je často provázena únavou. Přestože tato únava nedosahuje vysoké intenzity, doporučuje se dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci se stroji a při řízení automobilu.
 Prevence a léčba únavy
Únava se léčí v rámci podpůrné léčby předepsané ošetřujícím lékařem. Dopady únavy mohou být zmírněny dodržováním následující životosprávy:
  1. Přiměřená míra zatěžování organismu
  2. ƒZdravá strava a odpovídající pitný režim
  3. ƒPravidelný spánek a dostatek odpočinku
  4. ƒPravidelné lékařské návštěvy a informovanost v otázce únavy

ƒZÁCPA

Během užívání Revlimid® se může vyskytnout zácpa, avšak málokdy závažná. Klíčem k jejímu zvládnutí je prevence.
Prevence a léčba zácpy
  1. Pití alespoň 8 sklenic tekutiny denně
  2. ƒPravidelná ranní konzumace dostatečného množství potravinové vlákniny,
  3. ƒjako je např. švestkový a jablečný džus nebo kompot, otruby
  4. Cvičení
  5. ƒDle doporučení lékaře nebo zdravotní sestry užívat prostředky na změkčení stolice nebo projímadla.
  6. V případě úporné zácpy ihned informujte lékaře a dávka léku by měla být snížena.

SNÍŽENÝ POČET KREVNÍCH DESTIČEK

U nemocných užívajících Revlimid® se často vyskytuje stav nazývaný trombocytopenie – snížený počet krevních destiček. Destičky napomáhají krevnímu srážení a jejich nedostatek může vést k tvorbě modřin, krvácení a pomalému hojení. Počet krevních destiček klesá během léčby, ale vrací se
k původní hodnotě zpravidla ještě před začátkem dalšího cyklu.
Prevence a léčba poklesu krevních destiček
Zjistíte-li nadměrnou tvorbu modřin a krvácení, měl/a byste informovat ošetřujícího lékaře. Dle jeho uvážení může být podána transfúze krevních destiček.

HLUBOKÁ ŽILNÍ TROMBÓZA

Hluboká žilní trombóza je vážný zdravotní stav, jenž nemocného potenciálně ohrožuje na životě. Hlubokou žilní trombózu způsobuje krevní sraženina, která vznikne v hluboké žíle (nejčastěji v lýtku nebo ve stehně, méně často v krku nebo v horní části paže). Hrozí, že tato krevní sraženina se utrhne a cestuje (embolizuje) krevním proudem do plic nebo do srdce. Embolus neboli vmetek je velmi nebezpečný. Pokud při užívání Revlimidu® pocítíte horkost, svědění, otok, zčervenání, bolest jedné končetiny a/nebo dýchací potíže, obraťte se co nejdříve na svého ošetřujícího lékaře.
Prevence a léčba hluboké žilní trombózy
V případě svědění a/nebo zarudnutí a/nebo bolesti v dolní končetině, nejčastěji v lýtku či ve stehně, je nutné okamžitě se obrátit na lékaře, který určí, zda se jedná o hlubokou žilní trombózu nebo nikoli. Léčba hluboké žilní trombózy závisí na místě a příčině vzniku onemocnění. Lékař vám může předepsat lék na zředění krve, aby zamezil riziku zvětšování krevní sraženiny.

VYRÁŽKA

Vyrážka je závažná zdravotní komplikace. Přestože se jako vedlejší účinek projevuje zřídka, je potenciálně nebezpečná. Vyrážky způsobené reakcí na lék mohou mít různou intenzitu, od mírného zarudnutí s drobnými výstupky na malé ploše kůže, až po sloupání kůže z celého povrchu těla. Vyrážka se může objevit náhle, v průběhu několika minut, po požití léku nebo s denním až
týdenním zpožděním.
Prevence a léčba vyrážky
V případě, že se vám na těle objeví vyrážka, je nutné bezprostředně informovat ošetřujícího lékaře. K určení správné diagnózy kožní komplikace je nutné navštívit lékaře. Pokud je vyrážka včas diagnostikována a adekvátně léčena, lze kůži navrátit do původního stavu.

JAKÉ JINÉ VEDLEJŠÍ ÚČINKY MŮŽE MÍT Revlimid® PŘI KOMBINACI S Dexametazonem?

Dvě velké klinické studie, o kterých zde bylo již dříve pojednáno, přinesly závěry o přínosu léčby Revlimidem® v kombinaci s dexametazonem pro nemocné s relabovaným mnohočetným myelomem. Je důležité upozornit na to, že pokud k léčbě Revlimidem® přistoupí i léčba dexametazonem, obnáší tato kombinovaná terapie další toxickou zátěž.
Při léčbě Revlimidem® v kombinaci s dexametazonem se mohou projevit tyto vedlejší účinky: svalová slabost, úzkost, neklid, srdeční arytmie, nevolnost, zvýšená hladina cukru v krvi, zvýšená hladina jaterních enzymů, zácpa a/nebo průjem. Podrobněji pojednává o vedlejších účincích dexametazonu samostatná brožura. Na jakékoli změny zdravotního stavu je vždy potřeba upozornit lékaře nebo zdravotní sestru.
Převzato z publikace: Léčba Revlimidem. Základní informace pro nemocné, 2. upravené vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundatin. Brno 2017.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

Léčba bortezomib

Bortezomib je první z nové skupiny účinných látek, které se nazývají inhibitory (blokátory) proteazomu. Bortezomib způsobuje potlačování účinku komplexů enzymů, nazývané proteaozomy. Jak zdravé, tak i nádorové buňky obsahují proteazomy, které štěpí poškozené a nepotřebné bílkoviny na malé části. Pomocí proteazomů také probíhá regulovaný rozklad neporušených bílkovin v buňkách, což je nezbytný proces pro řízení mnoha rozhodujících buněčných funkcí. Tyto menší částice dále slouží ke tvorbě nových bílkovin pro potřeby buňky. Proteazomy mohou být proto považovány za rozhodující pro buněčnou „obměnu“ proteinů. Potlačováním činnosti proteazomů pomocí bortezomibu dochází k porušování normální rovnováhy uvnitř buňky. Tato porucha je důsledkem řady účinků na buňky, z nichž některé jsou stále předmětem zkoumání. Laboratorní testy prokázaly, že inhibicí (tlumení funkce) proteazomů se nádorové buňky přestávají dělit. Také zastavují produkci chemických látek, které povzbuzují činnost dalších nádorových buněk. Kromě toho inhibice proteazomů způsobuje smrt nádorových buněk. Nádorové buňky se zdají být citlivější k tomuto účinku než buňky zdravé, to znamená, že nádorové buňky umírají, zatímco zdravé buňky se mohou obnovovat.
Bortezomib je podáván u nemocných s relabovaným a refrakterním mnoho­četným myelomem, ale nyní v ČR již také v primoléčbě.
V mnoha klinických studiích byl prokázán lepší efekt bortezomibu než do té doby standardní léčby a zároveň byl přítomen i pozitivní vliv na celkové přežití nemocných.
Nemocní, u kterých nemoc reagovala na bortezomib, bylo také pozorováno zmírnění příznaků nemoci a výskytu bolestí, zlepšení ledvinných funkcí a celkové kvality života.

JAKÉ MŮŽE MÍT bortezomib VEDLEJŠÍ ÚČINKY?

Většina nežádoucích účinků spojených s podáváním bortezomibu je zvládnutelná a předvídatelná. Níže jsou popsány nejzávažnější z nich. Ošetřující lékař nebo zdravotní sestra vám o nich a i o dalších možných vedlejších účincích může poskytnout podrobnější informace.
Pamatujte si prosím: oznamte svému ošetřujícímu lékaři nebo zdravotní sestře jakékoli změny svého zdravotního stavu!

PERIFERNÍ  NEUROPATIE

Periferní neuropatie je závažný stav, při kterém léčba ovlivňuje zakončení nervových vláken v horních a dolních končetinách. K příznakům periferní neuropatie patří necitlivost, brnění nebo dokonce bolest rukou, chodidel, nohou a/nebo paží. Někteří nemocní mohou mít zkušenost s periferní neuropatií již z předcházející léčby mnohočetného myelomu. Budete-li užívat bortezomib
a tento stav se u vás již dříve objevil, je zvláště důležité si podrobně všímat rozsahu potíží, abyste mohl/a okamžitě oznámit zhoršení stavu ošetřujícímu lékaři.
Prevence a léčba periferní neuropatie
Zjistíte-­li nové příznaky nebo zhoršování stávajících příznaků, ihned kontaktujte lékaře, aby se díky včasnému odhalení a úpravě dávky mohlo předejít zhoršení periferní neuropatie. Informováním ošetřujícího lékaře také umožníte upravit rozpis dávek bortezomibu.

ÚNAVA

Únava je běžným vedlejším účinkem spojeným s užíváním bortezomibu. Ačkoli únava většinou není závažná, doporučuje se opatrnost při obsluze strojů, včetně řízení automobilů.
Prevence a léčba únavy
Léčba únavy může zahrnovat podpůrnou péči doporučenou ošetřujícím lékařem. Následky únavy je možné zmírnit, dodržujete ­li:
  1. střední stupeň tělesného zatěžování (aktivity)
  2. pravidla zdravé výživy a přiměřený příjem tekutin
  3. důsledný spánkový režim s dostatkem odpočinku
  4. pravidelné návštěvy u ošetřujícího lékaře

NEVOLNOST A ZVRACENÍ

Při užívání bortezomibu se může objevit nevolnost a zvracení. Velká ztráta tekutin může vést až k
dehydrataci (odvodnění) organizmu, která může vyvolat další příznaky, jako jsou závratě, slabost nebo pocit na omdlení.
Prevence a léčba nevolnosti
Předcházení dehydratace způsobené zvracením by měla být věnována tato opatření. Měl/a byste pít dostatečné množství vody a jiných tekutin a požádat o léčebné doporučení, když trpíte závratí, zmámeností nebo pocity na omdlení. Ošetřující lékař vám může předepsat léky proti zvracení nebo nitrožilní hydrataci, je-li třeba.

PRŮJEM

Během užívání bortezomibu se může vyskytnout průjem. Nadměrný nebo trvalý průjem může způsobit dehydrataci, jejímiž následky mohou být závrať, slabost či pocity na omdlení.
Prevence a léčba průjmu
Předcházení dehydratace způsobené průjmem by měla být věnována určitá opatření. Měl/a byste vypít dostatečné množství vody a požádat o léčebné doporučení, když trpíte závratí, zmámeností nebo pocity na omdlení. Ošetřující lékař vám může předepsat léky proti průjmu nebo, je-li třeba, nitrožilní hydrataci.

SNÍŽENÝ POČET KREVNÍCH DESTIČEK

U nemocných užívajících bortezomib se často vyskytuje stav nazývaný trombocytopenie– snížený počet krevních destiček. Destičky napomáhají krevnímu srážení a jejich nedostatek může vést k
tvorbě modřin, krvácení a pomalému hojení. Počet krevních destiček klesá během léčby, ale ve většině případů se jejich počet normalizuje před zahájením dalšího cyklu léčby.
Prevence a léčba poklesu krevních destiček
Zjistíte ­li nadměrnou tvorbu modřin a krvácení, měl/a byste informovat ošetřujícího lékaře. Dle jeho uvážení může být podána transfúze krevních destiček.

NÍZKÝ KREVNÍ TLAK

Po podání bortezomibu může dojít k poklesu krevního tlaku. Trpíte ­li pocity na omdlení nebo nízkým krevním tlakem nebo užíváte léky, které mohou krevní tlak snižovat (jako jsou antihypertenziva), je důležité na tuto skutečnost upozornit ošetřujícího lékaře, a to ještě před nasazením bortezomibu. Závratě, zvláště po náhlém vzpřímení do sedu nebo postavení se z polohy vleže, mohou
být známkami nízkého krevního tlaku.
Prevence a léčba nízkého krevního tlaku
V případě, že se objeví závratě, zmámenost nebo pocity na omdlení, byste měl/a vyhledat radu lékaře. Doporučuje se opatrnost při obsluze strojů, včetně řízení automobilů. Měl/a byste věnovat pozornost předcházení dehydratace (např. dostatečným pitím vody) a ošetřující lékař vám může předepsat léky na úpravu nízkého krevního tlaku. Stejně tak je důležité upozornit lékaře na
jakékoli jiné léky, které užíváte, zejména na léčbu vysokého krevního tlaku.

DALŠÍ VEDLEJŠÍ ÚČINKY bortezomibu

K dalším vedlejším účinkům, které se při užívání bortezomibu mohou objevit, patří bolest hlavy, nespavost, vyrážka, horečka, kašel, bolest zad a svalové křeče. Nezapomeňte o jakékoli změně zdravotního stavu informovat lékaře nebo zdravotní sestru vašeho ošetřovatelského týmu.
Převzato z publikace: Léčba borezomib. Základní informace pro nemocné. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2017.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

Léčba thalidomidem

Thalidomid je lék, který byl poprvé použit v Evropě na konci 50. let 20. století k léčbě ranní nevolnosti v těhotenství. Později bylo jeho používání zastaveno, když se zjistilo, že lék je příčinou vážných, život ohrožujících defektů narozených dětí.
Dnes již mají lékaři o tomto léku i jeho působení k dispozici více informací. Thalidomid je klasifikován jako imunomodulační lék, což znamená, že ovlivňuje hladiny určitých látek v těle, které regulují tvorbu buněk. Víme, že thalidomid může vyvolávat mnoho dalších účinků, které jsou  prospěšné, jako je zpomalování či zastavení novotvorby cév (angiogeneze). V současnosti existuje
v USA a Velké Britániii program S.T.E.P.S. (System for Thalidomide Education and Prescribing Safety – S.T.E.P.S.®), který pomáhá zajišťovat, aby se bezpečnému užívání léku věnovalo veškeré úsilí. V České republice je nutné o schválení léčby thalidomidem žádat revizního lékaře zdravotní pojišťovny.

JE thalidomid TO SAMÉ CO CHEMOTERAPIE?

Chemoterapie svým účinkem ničí dělící se buňky. Tyto buňky zahrnují jak buňky nádorové, tak i
některé zdravé buňky těla. Padání vlasů, celková slabost, zvracení a žaludeční nevolnost jsou běžné vedlejší účinky, které se vyskytují, neboť chemoterapie působí i na zdravé buňky. Thalidomid není považován za formu chemoterapie. Je spíše považován za nový typ léčby, protože je schopen ovlivňovat hladinu určitých látek, které tělo běžně využívá k řízení buněčných činností. Má jiné spektrum účinku a tedy i vedlejší účinky jsou od chemoterapie odlišné.

KDO MŮŽE MÍT UŽITEK Z LÉČBY thalidomidem?

V současnosti je thalidomid používán kromě léčby myelomu také pro léčbu lepry (malomocenství). Klinické studie již prokázaly, že thalidomid je účinný proti myelomu a může navodit kompletní nebo částečnou léčebnou odpověď, stejně tak jako stabilizaci nemoci. V těchto studiích bylo zjištěno, že thalidomid může být účinný v léčbě různých stadií nemoci (myelomu), včetně:
  1. nemocných s nově stanovenou diagnózou
  2. nemocných, kteří nereagují na jinou léčbu
  3. nemocných, kterým se nemoc vrátila po příznivé odpovědi na počáteční léčbu.
Thalidomid byl úspěšně použit v léčbě myelomu, dokonce i když byl podáván samostatně nebo v kombinaci s dexametazonem (druh kortikoidu). Výběr vhodné léčby je prováděn případ od případu. Odpověď na léčbu thalidomidem se objevuje až po čase. Obecně platí, že zlepšení onemocnění je vidět asi po třech měsících léčby, ale může být zaznamenáno již po 2 týdnech nebo také až po 8 měsících. Jakmile je dosaženo léčebné odpovědi, lékař určí, je-li třeba v léčbě pokračovat. Je důležité upozornit, že ne každý, kdo užívá thalidomid, bude na léčbu reagovat, a proto může být zvažována jiná léčba.

JAK thalidomid PŮSOBÍ?

Přesný mechanismus účinku je předmětem zkoumání, ale nyní je známo, že thalidomid působí ve  dvou důležitých úrovních. Za prvé thalidomid pravděpodobně zesiluje imunitní odpověď těla proti nádoru. Za druhé pomáhá blokovat zásobování nádoru krví.
Kromě toho se předpokládá, že thalidomid proti myelomu účinkuje několika dalšími způsoby, které zahrnují cílené ovlivnění myelomových buněk a molekul, které jim umožňují růst.

JAKÉ JSOU MOŽNÉ VEDLEJŠÍ ÚČINKY?

Nejběžnější vedlejší účinky spojené s užíváním thalidomidu jsou: ospalost, periferní neuropatie, závrať, zácpa. Méně časté jsou vyrážka, leukopenie, žilní trombóza. Nejzávažnějším pozorovaným nežádoucím účinkem thalidomidu je poškození plodu, proto se thalidomid nesmí podávat před a během těhotenství.
Riziko platí i pro ženy, jejichž partneři užívají thalidomid. Byly popsány i další zřídka se vyskytující vedlejší účinky. Jakékoli vedlejší účinky, které nemocný během léčby zaznamená, by měl co nejdříve prodiskutovat se svým lékařem nebo zdravotní sestrou. Mimo to i jakákoli změna celkového zdravotního stavu nebo duševní pohody by měla být oznámena ošetřujícímu lékaři. Nemocný by měl upozornit na další předepisované léky a volně prodejné přípravky, které užívá.

OSPALOST

Thalidomid je často příčinou pocitu ospalosti. Tento vedlejší účinek mohou zmírnit, případně i využít, níže uvedené metody:
  1. Thalidomid užívat večer, před spaním
  2. Vyvarovat se užívání dalších léků, které mohou způsobovat ospalost
  3. Dle doporučení lékaře užívat jiné léky, které mohou ospalost zmírnit
  4. Vyvarovat se pití alkoholu
  5. Vyhýbat se situacím, při kterých může ospalost způsobit problémy. Duševní a fyzické schopnosti, které jsou potřebné k výkonu rizikových úkolů, jako je např. řízení auta, mohou být sníženy. Většina pacientů tyto potíže nemá.

PERIFERNÍ NEUROPATIE

Snížení nervové citlivosti v končetinách (ruce, paže, nohy, chodidla) je označováno jako periferní neuropatie. Tento vedlejší účinek může být mírný, způsobující brnění rukou a chodidel, méně často může být vážný a způsobovat bolest. Většinou se objevuje po dlouhé době užívání thalidomidu, ale někdy se může vyskytnout dříve. Níže uvedené postupy mohou pomoci ke zmírnění příznaků periferní neuropatie:
  1. Chůze a další formy cvičení
  2. Nenosit těsné boty a ponožky s umělými vlákny
  3. Dle uvážení lékaře snížit nebo přechodně vysadit dávku thalidomidu
  4. Dle doporučení lékaře užívat doplňkové léky
Lékař by měl být informován v případě objevení se jakýchkoli příznaků periferní neuropatie. V případě, že jsou vedlejší účinky závažné, léčba thalidomidem by měla být zcela zastavena.

ZÁVRAŤ

Během užívání thalidomidu se může objevit závrať. Závrať může být potlačena opatrným vstáváním s přechodným setrváním vsedě před postavením do vzpřímené polohy.

ZÁCPA

Během užívání thalidomidu se může vyskytnout zácpa. Klíčem k jejímu zvládnutí je prevence. Níže uvedené metody mohou pomoci zácpu zmírnit:
  1. Pít dostatečné množství tekutin denně (obvykle alespoň 2 litry)
  2. Pravidelná konzumace dostatečného množství potravinové vlákniny, jako je např. švestkový a jablečný džus
  3. Cvičení – pravidelný pohyb a chůze
  4. Dle doporučení lékaře užívat prostředky na změkčení stolice nebo projímadla
  5. V případě, že se zácpa stane závažnou, dávka thalidomidu by měla být snížena nebo léčba dočasně přerušena.

VYRÁŽKA

V některých případech se při užívání thalidomidu může rozvinout vyrážka. Lehký stupeň vyrážky (červená nebo změněná barva kůže, s pupínky nebo bez) většinou začíná na trupu a rozšiřuje se na horní a dolní končetiny. Lehký stupeň vyrážky může být ošetřen následujícími způsoby:
  1. Dle doporučení lékaře užívat antihistaminika (léky bránící rozvoji alergie) a místní kortikoidy (hormonální krémy)
  2.  Suchá kůže by se téměř neměla umývat mýdlem, jen silně znečistěná místa. Koupel zásadně ve vlažné vodě, a krátká.
  3. U podrážděné a suché kůže je nejlepší vlažná sprcha a poté promazat některým z doporučených přípravků. Ke koupeli je doporučován Balmandol olej a Balneum Hermal liq. K promazávání suché kůže jsou vhodné přípravky: Excipial U Lipolotio, Excipial krém a mast, Linola Fett a kompletní řada přípravků Indulona
  4. Oblečení volit z lehké a vzdušné bavlny.
Vyrážka často samovolně zmizí po 10 až 14 dnech léčby. Některý druh vyrážky ale může být vážnou reakcí na léčbu thalidomidem a je proto důvodem k ukončení léčby.

TROMBÓZA A EMBOLIE

Trombóza je děj, při kterém dochází k samovolnému srážení krve v cévách. Obvykle jsou postiženy žíly dolních končetin, lokalizace i rozsah trombózy ale může být velmi rozličný. Trombóza se obvykle projevuje asymetrickým otokem končetiny, obvykle beze změny barvy či teploty, může ji ale provázet bolestivost.
Největším a život ohružujícím rizikem je odtržení trombu (vmetku) a jeho zanesení do plic, tzv. plicní embolie. U nemocných léčených thalidomidem v kombinaci s kortikoidy je několikanásobně vyšší riziko vzniku trombózy oproti zdravé populaci, proto je v takřka všech případech používáno vhodné léčebné opatření (tablety nebo podkožní injekce) k zajištění prevence.
Další opatření k zamezení vzniku trombózy a embolie zahrnují:
  1. Dostatečný příjem tekutin
  2. Přiměřenou pohybovou aktivitu, zejména chůze a pobyt mimo lůžko
  3. Vyvarovat se i drobným úrazům
  4. Dodržovat přiměřená doporučení navržená individuálně ošetřujícím lékařem (např. kompresívní punčochy, snížení tělesné hmotnosti, vynechání určitých léků)

KDO BY thalidomid NEMĚL UŽÍVAT?

V případě, že je thalidomid užíván během těhotenství, může být příčinou závažných defektů nebo smrti plodu. Thalidomid by nikdy neměly užívat těhotné ženy nebo ženy, které mohou otěhotnět během léčby. Thalidomid může být zjištěn i v mužském spermatu. Z tohoto důvodu je mužům i ženám důrazně připomínána nutnost řídit se přísnými pravidly pro kontrolu porodnosti (antikoncepce) v době, kdy užívají thalidomid.
V USA a VB platí, že pouze lékaři a lékárníci, kteří jsou registrováni ve speciálním programu S.T.E.P.S.® mohou předepisovat nebo vydávat thalidomid. V ČR mohou thalidomid (Myrin) předepisovat jen lékaři vybraných hematologických center.
Muži i ženy musí souhlasit a řídit se pravidly programu ještě před tím, než začnou thalidomid užívat. K minimalizaci rizika vystavení plodu účinkům thalidomidu zahrnují programy S.T.E.P.S.® a SLP (Specifický léčebný program) následující opatření:
  1. Nemocný musí obdržet a podepsat informovaný souhlas a podléhají dalšímu důkladnému sledování v průběhu léčby.
  2. Ženy v produktivním věku musí podstoupit každý týden v průběhu prvního měsíce užívání thalidomidu a dále každé 4 týdny těhotenský test (každé 2 týdny ženy s nepravidelnou menstruací).
  3. Ženy v produktivním věku musí být poučeny o antikoncepci a používat dvě metody zabránění těhotenství 4 týdny před, během a nejméně 4 týdny po skončení léčby.
  4. Muži musí při pohlavním styku se ženami v produktivním věku používat kondom během a nejméně 4 týdny po skončení léčby.
Převzato z publikace: Léčba thalidomidem. Základní informace pro nemocné, 3. upravené vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2017.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

Dexametazon a jiné steroidy

Glukokortikosteroidy nebo kortikosteroidy (nebo jen steroidy) jsou hormony přirozeně vytvářené v těle v nadledvinách. Steroidy ovlivňují mnoho procesů odehrávajících se v lidském organismu. Zapojují se do regulace metabolismu cukrů, bílkovin a tuků. Tiší zánětlivé, alergické, ale i fyziologické reakce imunitního systému. Syntetické podoby těchto steroidů (slangově kortikoidy) dokážou napodobit či plně nahradit funkce hormonů nadledvin při jejich nedostatečné přirozené produkci.
Dexametazon (též známý pod výrobními názvy Decadron®, Dexason®,Diodex®, Hexadrol®, Maxidex®, Fortecortin®) je jedním ze synteticky vyráběných steroidů užívaných v léčbě mnohočetného myelomu.
Dexametazon je k léčebným účelům dostupný v mnoha formách. Vyrábí se v podobě injekcí, tablet, roztoků určených k léčbě očních infekcí, jako nosní sprej a také jako lokální lék v podobě gelů, mastí a sprejů. V případě mnohočetného myelomu se obvykle používají injekce nebo tablety. Kromě mnohočetného myelomu je Dexametazon využíván i v léčbě řady jiných nemocí.
Některé z nich zde uvádíme:
  1. Endokrinní poruchy a stavy, při kterých žlázy s vnitřní sekrecí neprodukují z různých důvodů dostatek hormonů.
  2. Revmatické nemoci.
  3. Kožní onemocnění.
  4. Alergické stavy včetně astmatu, dermatitidy, přecitlivělosti na léky, celoroční a sezónní alergie.
  5. Oční nemoci.
  6. Zánětlivá onemocnění střev; např. Crohnova choroba či ulcerozní kolitida.
  7. Choroby dýchacího ústrojí.
  8. Nádorová onemocnění zahrnující i některé typy leukémií, lymfomů i solidních nádorů.
Dexametazon a jiné steroidy, zejména Prednison, Prednisolon a Metylprednisolon, mají v léčbě onkologických onemocnění široké využití.
Potlačují totiž některé funkce imunitního systému a snižují hladinu cytokinů, látek odpovědných za tvorbu zánětů. Steroidy zmírňují průběh zánětů a otoků tím, že zabraňují bílým krvinkám, aby se přesunovaly do míst otoků na různých částech těla. Protizánětlivé účinky dokážou zamezit otoku v
místě nádoru a také bolesti či jiným příznakům způsobeným tlakem nádoru na okolní nervová zakončení.
Steroidy fungují též jako regulátor běžných reakcí imunitního systému, a proto jsou užitečným  prostředkem v boji proti chorobám, které postihují imunitní systém. Úspěšně jsou steroidy využívány i v léčbě krevních a nádorových onemocnění, neboť dokážou přivodit programovanou buněčnou smrt – tzv. apoptózu.
V léčbě mnohočetného myelomu jsou steroidy obvyklou součástí většiny léčebných režimů – jak s chemoterapeutiky (např. Melfalan, Cyklofosfamid), tak s biologickými léky (např. bortezomib, lenalidomid, thalidomid). Steroidy dokážou zvýšit účinnost protinádorových chemoterapeutik a imunomodulačních látek (látky, které ovlivňují, zvyšují nebo tlumí, imunitní reakci), a posílit tak jejich vliv na zánik myelomových buněk. Existuje však také mnoho případů, kdy je žádoucí, aby byl Dexametazon (nebo jiný steroid) užíván samostatně. Léčba samotnými steroidy může v některých případech vést až k remisi onemocnění. V současnosti platí, že steroidy jsou nejúčinnější samostatně podávané protimyelomové léky. Steroidy jsou proto považovány za velmi přínosné léky s řadou výhod pro nemocné.

DÁVKOVÁNÍ STEROIDŮ A LÉČEBNÝ ROZPIS

Dexametazon je podáván převážně v kombinaci s jinými látkami, např. s thalidomidem (Myrin®, Thalomid®), lenalidomidem (Revlimid®), bortezomibem (Velcade®) apod. Obvykle je podáván v tabletách či kapslích ve formě „pulzu“ (jednorázové dávky) – nejčastěji v dávce 20 –440 mg po dobu čtyř po sobě následujících dní, po nichž následuje proměnlivá pauza. V současnosti je doporučovaným schématem užívání jednou týdně s obdobným léčebným efektem jako při pulzu, avšak se snížením výskytu nežádoucích účinků.
Ošetřující lékař s vámi vypracuje takový léčebný rozpis, který budete dobře snášet, a který bude upraven podle rozsahu vaší choroby.
V některých léčebných schématech je Dexametazon nahrazen jiným lékem, kterým je Prednison, případně dalším steroidem. Podobně jako u Dexametazonu mohou být dávka i rozpis Prednisonu upraveny konkrétním potřebám a toleranci nemocného.

VEDLEJŠÍ ÚČINKY Dexametazonu

Přestože je odezva na léčbu Dexametazonem obvykle velmi příznivá, může dojít i ke vzniku některých vedlejších účinků. Pravděpodobnost výskytu vedlejších účinků souvisejících s užíváním steroidů (Dexametazonu) se zvyšuje s délkou léčby a s dávkou užívaného léku. Čím déle lék užíváte a čím vyšší jsou jeho dávky, tím vyšší je i riziko vzniku nežádoucích účinků. Většina těchto vedlejších účinků po ukončení léčby ustupuje, až zcela vymizí. V dalších kapitolách najdete nejčastěji se vyskytující vedlejší účinky a příslušná doporučení pro preventivní chování, díky kterým je možno vedlejším nežádoucím účinkům předcházet. Detailnější informace o jmenovaných i jiných vedlejších účincích vám může poskytnout tým zdravotníků, kteří o vás pečují.

INFEKCE

Steroidy brání bílým krvinkám, aby se dostaly do míst zasažených infekcí. Tato funkce steroidů může však současně způsobit zhoršení v těle již probíhajících infekcí nebo zapříčinit propuknutí infekcí nových. V podstatě lze konstatovat, že každý lék potlačující běžné imunitní reakce organismu současně vystavuje nemocného riziku větší citlivosti vůči infekcím. Steroidy mohou z uvedeného důvodu zastřít příznaky přítomnosti infekce. Podobně mohou snížit schopnost organismu vyrovnat se s počínající infekcí. Nemocní užívající steroidy (Dexametazon) jsou proto vystaveni zvýšenému riziku vzniku infekcí (bakteriálních, virových i plísňových).
Prevence a léčba infekcí
Steroidy (Dexametazon) by vám neměly být předepisovány v době, kdy proděláváte infekci. V určitých situacích je však podávání steroidů vhodné, případně nezbytné i v době, kdy infekci proděláváte bez ohledu na současnou léčbu antibiotiky.
Jakékoliv projevy infekce neprodleně oznamte svému ošetřujícímu lékaři. Doporučuje se dbát zvýšené hygieny. Myjte si ruce vždy, když se vrátíte domů, před každým jídlem (i v restauracích) a především po návratu z míst, kde se pohybuje mnoho lidí.
Pokud jste zatím neprodělali plané neštovice nebo spalničky, měli byste být obzvláště obezřetní. Vždy, když se dostanete do styku s některou z těchto infekcí, okamžitě o tom informujte svého ošetřujícího lékaře. Pokud užíváte Dexametazon nebo jiný steroid, je na místě pečlivě zvažovat očkování a nejlépe se mu vyhnout. Existují však druhy vakcín, které mohou být v případě naléhavé
potřeby aplikovány. O plánovaném očkování by měl být informován váš ošetřující lékař, aby rozhodl, zda je pro vás bezpečné.

ZMĚNY SRDEČNÍCH FUNKCÍ A ZADRŽOVÁNÍ TEKUTIN V TĚLE

Užívání Dexametazonu nebo jiných steroidů může způsobit zvýšení krevního tlaku, zadržování soli a tekutin v těle a současně zvýšené vylučování draslíku a vápníku. K těmto stavům dochází obzvláště tehdy, je-li lék užíván ve vysokých dávkách. Obvyklým projevem zadržování tekutin jsou nejčastěji otoky v oblasti kotníků a chodidel, případně i většího rozsahu, někdy i s rozvojem dušnosti. Ztráta vápníku a draslíku spolu s otoky může představovat závažnou komplikaci pro nemocné se srdečními poruchami, obzvláště s městnavým srdečním selháním a vysokým krevním tlakem.
Prevence a léčba poruch srdečních funkcí a potíží se zadržováním tekutin v těle
Účinná je změna stravovacích návyků. Je možné, že budete nuceni snížit příjem soli a nahradit ztráty draslíku a vápníku doplňkovými léky. Poraďte se se zdravotníky, kteří o vás pečují, o vhodné skladbě stravy a o vhodných doplňcích výživy. Léčba spočívá obvykle v podávání diuretik (léků vedoucích k odvodnění organismu) s případným doplněním chybějících látek.

ÚČINKY STEROIDŮ NA KŮŽI

Pacienti užívající Dexametazon nebo jiné steroidy mohou pozorovat, že drobná poranění se hojí déle, než je obvyklé. Užívání Dexametazonu může být provázeno také projevy akné, vyrážky a u některých pacientů zvýšeným sklonem k pocení.
Prevence a léčba kožních potíží
Věnujte zvýšenou péči každému drobnému poranění, řádně je omyjte pod tekoucí vodou a udržujte ránu v čistotě. Svědomité dodržování hygienických zásad je velmi důležité. Pokud by se přesto rána delší dobu nehojila, obraťte se na někoho z ošetřujícího personálu. Nepoužívejte na ránu žádné volně prodejné léky dříve, než se o tom poradíte se svým lékařem.

ÚČINKY STEROIDŮ NA ČINNOST ENDOKRINNÍ SOUSTAVY

Steroidy včetně Dexametazonu mohou zasahovat do způsobu, jakým metabolismus zpracovává hlovodany (cukry) a tím zvyšovat hladinu glukózy v krvi. Tuto skutečnost musí vzít v úvahu obzvláště pacienti s cukrovkou. V případě onemocnění cukrovkou je možné steroidy užívat, avšak je třeba počítat s následnou léčbou zajišťující regulaci zvýšené hladiny cukru v krvi.
U žen mohou steroidy způsobovat nepravidelnosti menstruačního cyklu. V případě dlouhodobého užívání steroidů (obvykle při nedodržení dávkovacího schématu) může dojít k závažným komplikacím v důsledku nadměrného ovlivnění metabolických pochodů hormony, nebo naopak po jejich vysazení v důsledku jejich náhlého nedostatku (abstinenční příznaky).
Prevence a léčba potíží endokrinní soustavy
Jestliže trpíte cukrovkou, budete pravděpodobně nuceni podstoupit častější kontroly hladiny glukózy (cukru) v krvi. Následně vám také mohou být upraveny dávky inzulínu nebo jiných léků ovlivňujících cukrovku. I zde platí, že tato rozhodnutí náleží ošetřujícímu lékaři. Pokud se tedy s cukrovkou léčíte, informujte svého diabetologa o tom, že užíváte Dexametazon. Vždy je nezbytné přesně dodržet dávkovací schéma steroidů – jak nedostatečná, tak i nadměrná dávka může zásadně ovlivnit zdraví.

ÚČINKY STEROIDŮ NA ZAŽÍVACÍ SOUSTAVU

Steroidy mohou mít na zažívací soustavu rozličný vliv. Zvyšují riziko oslabení stěny trávicí trubice a tím i vzniku žaludečních či dvanácterníkových vředů. Mnoho lékařů doporučuje užívat se steroidy automaticky i nějaký druh antacida či léku blokujícího tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku.
K dalším možným vedlejším účinkům Dexametazonu na zažívací soustavu patří zvýšená nebo snížená chuť k jídlu, nadmutí břicha, nevolnost, zvracení, škytavka a pálení žáhy.
Prevence a léčba zažívacích potíží
Dráždění zažívacího traktu při užívání Dexametazonu se lze vyhnout nebo jej zmírnit tím, že lék budete užívat s jídlem nebo vzápětí po něm. Při léčbě Dexametazonem se doporučuje nepít alkoholické nápoje, protože rovněž dráždí žaludek, a také omezit příjem nápojů a jídel obsahujících kofein (coca-cola, káva, čaj s kofeinem). Budete-li jíst pravidelně v malých dávkách, snížíte riziko nevolnosti. Léky chránící žaludeční sliznici jsou obvyklou součástí léčby steroidy. V případě nevolnosti můžete mezi jídly užívat antacidum, ale rovněž pouze na doporučení vašeho ošetřujícího lékaře. Pocítíte-li kterýkoli z vedlejších účinků Dexametazonu, informujte o tom svého ošetřujícího lékaře, který vám poradí, jak nejlépe je možné se s tímto stavem vypořádat.

ÚČINKY STEROIDŮ NA POHYBOVOU SOUSTAVU

Steroidy snižují vstřebávání vápníku a zvyšují jeho vylučování, a tím ovlivňují stav kostí. Tyto vedlejší účinky mohou způsobovat bolest a u dospělých nemocných vést až k osteoporóze (řídnutí kostí). Riziková skupina nemocných, kam patří především ženy po menopauze, by měla být velmi obezřetná, obzvláště pokud užívá vysoké dávky kortikoidů po dlouhou dobu. Pocit bolesti ve svalech může být zapříčiněn ztrátami vápníku i draslíku.
Prevence a léčba potíží pohybové soustavy
Při podávání steroidů se mnohdy doporučuje užívat současně potravinové doplňky, které nahradí ztráty vápníku a draslíku. Příjem vápníku lze zvýšit též častějším příjmem potravin s vysokým obsahem vápníku. Neužívejte však žádné potravinové doplňky, aniž byste se o tom dříve poradili s lékařem, protože v aktivní fázi onemocnění bývá naopak hladina vápníku v krvi příliš vysoká a může vás ohrožovat.
Mnoho nemocných s mnohočetným myelomem užívá bisfosfonáty k léčbě kostních změn (především osteoporózy). Účinek bisfosfonátů dokáže zabránit též nežádoucímu dopadu steroidů na hustotu kostní tkáně a její odolnost.

ÚČINEK STEROIDŮ NA OČI

Dlouhodobá léčba steroidy může podporovat vznik oční infekce, vést k šedému očnímu zákalu a výšenému nitroočnímu tlaku, přecházejícího v některých případech až v zelený oční zákal nebo poškození zrakových nervů.
Prevence a léčba zrakových potíží
Pravidelně navštěvujte očního lékaře. Jakékoli zhoršení zraku byste měli neprodleně sdělit ošetřujícímu lékaři.

ÚČINKY STEROIDŮ NA PSYCHIKU A NERVOVOU SOUSTAVU

Steroidy mohou způsobovat podrážděnost, změny nálady, změny osobnosti i hluboké deprese. Rovněž mohou být příčinou nespavosti. Emoční labilita nebo případně další změny chování se mohou v průběhu léčby steroidy zhoršit.
Někteří nemocní si rovněž stěžují na bolesti hlavy a závratě.
Prevence a léčba psychických a neurologických potíží
Pokud byste pozorovali některou ze jmenovaných změn psychického rozpoložení nebo změny osobnostních rysů, obraťte se na ošetřujícího lékaře. Upozorněte členy rodiny, že v průběhu léčby steroidy můžete být více vznětliví nebo rozmrzelí. Pokud trpíte potížemi se spánkem, bude lepší, dohodnete-li se s ošetřujícím lékařem, aby rozpis podávání léku uzpůsobil vašemu spánkovému režimu. V některých případech je potřeba řešit potíže se spánkem předepsáním léků na spaní.

DALŠÍ MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Užívání steroidů, včetně Dexametazonu, může způsobit přibírání na váze. Někteří nemocní mohou pociťovat po dobu několika dní chrapot. Léčba steroidy je rovněž doprovázena zvýšeným rizikem trombóz (uzávěrů v žilním systému).

ZAMAMATUJTE SI:

  1. Vždy upozorněte ošetřující personál na jakoukoliv změnu zdravotního stavu, kterou u sebe pozorujete.
  2. Interakce (vzájemné ovlivnění účinků) Dexametazonu s jinými léčivými přípravky je častým jevem. Většinou užíváte celou řadu léků jak k léčbě choroby samotné, tak i jiných potíží. Pravděpodobnost vzájemného ovlivnění účinků léků roste s počtem užívaných léků. Je důležité informovat ošetřujícího lékaře o všech lécích, které užíváte, včetně těch, které byly zakoupeny ve volném prodeji v lékárně, bylinkové přípravky a vitamíny nevyjímaje.
Převzato z brožury: "Dexametazon a jiné steroidy. Základní informace pro nemocné". 2. upravené vydání. Vydala Česká myelomová skupina ve spolupráci s The International Myeloma Foundation. Brno 2017.
Celou brožuru najdete na těchto stránkách (Klub- Publikace CMG).

Nové léky v léčbě mnohočetného myelomu

Jedná se o skupinu tří léků, které se začaly pro léčbu mnohočetného myelomu využívat až v posledním období. Jejich účinost je mimořádná jak v monoterapii, tak v kombinacích s jinými léky jako jsou kortikoidy nebo cytostatika.
Thalidomid (firemním názvem Myrin, Thalidomid nebo Thalomid)
Thalidomid je lékem s pohnutou historií. Již počátkem 60. let minulého století byl používán pod jménem Contergan proti nevolnosti gravidních žen. Pro závažné nežádoucí účinky – poškození plodu – byl z použití stažen. Teprve na přelomu tisíciletí se přišlo na to, že tento lék je přínosem v léčbě některých maligních onemocnění. Nicméně jeho nežádoucí účinek na plod zůstává, proto jej v žádném případě nesmí vzít gravidní žena, ale ani muž, který by chtěl zplodit dítě. Mechanismus účinku na myelomové buňky je komplexní, působí přes imunitní systém, brzdí novotvorbu cév a působí na buňky v okolí buněk myelomových (stromální buňky), jejichž normální funkce je důležitá pro život myelomových buněk. Klinické studie prokázaly, že thalidomid podávaný samostatně je účinný u 30% nemocných, u nichž došlo k recidivě nemoci. Při použití kombinace thalidomidu s kortikoidy a chemoterapií je účinnost léčby ještě podstatně vyšší.
Výhody thalidomidu
Thalidomid zásadně netlumí krvetvorbu, je možné jej tedy použít i u nemocných s nízkým počtem krvinek a to bez většího rizika jejich dalšího poklesu. Thalidomid je účinný jak sám o sobě, tak při podání v kombinaci s dalšími protimyelomovými léky – dále významně zvyšuje jejich účinek.
Nežádoucí účinky thalidomidu
Léčba thalidomidem je však spojená s mnoha nežádoucími účinky, které mohou být důvodem k přerušení léčby.
  • Nejčastějším nežádoucím účinkem je narušení či poškození periferních nervů, které se projevuje zhoršenou citlivosti a zejména brněním v prstech horních i dolních končetin. V krajním případě může dojít až ke zhoršení hybnosti končetin
  • Dalším závažným nežádoucím účinkem je zácpa, která si často vynucuje pravidelné užívání projímadel, nejčastěji laktulózy
  • Mimo zácpu si v průběhu léčby nemocní stěžují na zvýšenou spavost, únavu a slabost
  • Mohou se objevit i různé kožní projevy, nejčastěji ve formě červených skvrn.
  • Těsně po podání thalidomidu se může zpomalit srdeční rytmus.
  • Pokud se thalidomid používá v kombinaci s Dexametazonem nebo Prednisonem, dochází k výraznému zvýšení rizika vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie. Proto se doporučuje profylaktické zajištění injekcí nízkomolekulárním heparinem po dobu léčby, které není nutné v případě podávání samotného thalidomidu.
  • Lék však nepůsobí pouze na nervy v končetinách, působí i na mozkové nervové buňky. U někoho způsobuje mimo ospalost i poruchy psychiky typu deprese a snížení psychické aktivity, bdělosti.
Všechny tyto nežádoucí účinky je třeba sledovat v průběhu léčby a diskutovat o nich. Proto je výhodné, aby o těchto nežádoucích účincích léků věděly i blízké osoby a mohly podat ošetřujícímu lékaři zprávu o změnách, které pozorují, neboť ne všech těchto změn si pacient musí na sobě všimnout. Většina nežádoucích účinků se ovšem dá zvládnout doprovodnými léky či snížením dávky. Thalidomid má svoje místo nejen v léčbě nově diagnostikovaného nebo recidivujícího onemocnění, dnes se používá i v rámci udržovací léčby mnohočetného myelomu. V rámci udržovací léčby se obvykle podává 50-100 mg denně večer před spaním po dobu jednoho roku.
Bortezomib (firemním názvem Velcade)
Bortezomib je dalším novým lékem pro pacienty s mnohočetným myelomem, který rozšiřuje současné léčebné možnosti. Má zcela nový princip léčebné účinnosti. Nepůsobí již na nukleové kyseliny obsažené v jádře a nepoškozuje je, jak to činí většina ostatních cytostatik, bortezomib působí cestou ovlivnění signálních cest řízení buňky. Tím, že tuto signalizaci poruší, dojde k následnému poškození myelomové buňky, která pak zahyne.
Výhody bortezomibu
Bortezomib se podává v injekční formě. Pokud se podává jako jediný lék (tedy v rámci monoterapie), pohybuje se jeho účinnost u pacientů s relabující nemocí po předchozí léčbě kolem 30%. Pokud se bortezomib používá v kombinaci s ostatními protimyelomovými léky, účinnost léčby se dále zvyšuje.
Nežádoucí účinky
  • Bortezomib nesnižuje zásadně počet bílých a červených krvinek, snižuje pouze počty krevních destiček, proto je nutné jejich počet během léčby sledovat a případně i substituovat.
  • Dalším nežádoucím účinkem bortezomibu je poškození periferních nervů. Periferní nervy poškozuje také thalidomid, ale v případě bortezomibu má poškození trochu odlišné projevy, nejčastějším projevem bývají bolestivé pocity v končetinách. O těchto nežádoucích účincích je nutné informovat lékaře, protože lékař pacientovy pocity nemůže podle žádného laboratorního ukazatele měřit a vyhodnocovat, takže zásadní je, co mu řekne on sám. Výrazné nežádoucí účinky jsou důvodem k redukci dávky, případně k přerušení léčby. Poškození nervů – neuropatie – je obvykle vratné a po přerušení léčby se nepříjemné pocity pomalu ztrácejí. Není to však otázka dnů, ale spíše týdnů až měsíců.
  • Zvracení a nevolnosti se dá velmi dobře zabránit podáním odpovídajících léků.
  • U nemocných léčených bortezomibem se v průběhu léčby častěji vyskytoval pásový opar, a proto je dnes zvykem podávat v rámci profylaxe souběžně s bortezomibem léky proti pásovému oparu (Herpesin, Zovirax).
  • Bortezomib může vést u některých osob ke snížení, u jiných ke zvýšení krevního tlaku. Výjimečně způsobí průjem.
Lenalidomid (firemním názvem Revlimid)
Lenalidomid je lék odvozený od thalidomidu, u něhož se podařilo snížit toxické působení na nervovou tkáň. Má velmi dobrý protimyelomový efekt, léčbu někdy komplikuje poměrně výrazný tlumivý vliv na krvetvorbu. Revlimid má podobně jako thalidomid mutagenní účinek, proto jej nesmí nikdy použít gravidní žena, ale ani muž, který by chtěl zplodit dítě. Revlimid podobně jako thalidomid zvyšuje v rámci kombinované léčby riziko vzniku žilní trombózy, proto je nutné v průběhu léčby současně podávat preventivně léky snižující riziko trombóz a plicních embolií. Lenalidomid je vhodným lékem u nemocných s přítomnou neuropatií nebo se zvýšeným rizikem jejího vzniku (např. u nemoných s diabetem). Mechanismus účinku lenalidomidu je komplexní, spočívající především v jeho vlivu imunomodulačním, má ale přímý protinádorový elekt a také tlumí novotvorbu cév.
Výhody lenalidomidu
Lenalidomid je jednou z nejperspektivnějších látek v léčbě mnohočetného myelomu, což je dáno jeho mimořádnou účinností, akceptovatelným toxickým profilem, zejména v oblasti útlumu krvetvorby a snadnou aplikací. Je podáván formou tablet, jedenkrát denně pod dobu 21 dnů s týdenní pauzou v rámci 28 denního léčebného cyklu. Je možné jej použít jak v rámci monoterapie, tak v kombinacích, především s Dexamethazonem, kdy se jeho účinky výrazně zvyšují.
Nežádoucí účinky
  • Nejčastějším nežádoucím účinkem je tlumící vliv na krvetvorbu, především průvodní neutropenie (snížení počtu bílých krvinek), trombocytopenie (snížení počtu krevních destiček) a někdy i anemie (snížení počtu červených krvinek).
  • S hloubkou neutropenie je spojeno i zvýšené riziko rozvoje infekčních komplikací.
  • Z důvodu možného výskytu trombembolické nemoci je v průběhu léčby nutné její profylaktické antikoagulační zajištění.
  • Ostatní nežádoucí účinky jsou zpravidla klinicky nevýznamné.
Zdroj: Adam, Z., Maisnar, V., a kol. Mnohočetný myelom, jak včas rozpoznat tuto nemoc a jak s ní žít. Informace pro nemocné a jejich blízké. 3. přepracované a doplněné vyd. Brno: MU, 2009. 73 s. ISBN 978-80-210-4680-1.

Další důležité léky

Není možné uvádět všechny používané léky, léčebné postupy a jejich případné komplikace. Uvedeny jsou jen základní informace o několika lécích, které se používají ve formě tablet.

Melfalan (firemním názvem Alkeran)

Alkeran je cytostatikum. Je pro tuto nemoc často používaný lék. Jeho účinnost byla prověřena několika desetiletími. Alkeran však má své slabé stránky, o kterých by měl pacient vědět. Alkeran se velmi špatně vstřebává ze zažívacího traktu po jídle. Aby se vstřebalo účinné množství, je nutno spolknout tablety ráno nalačno, 30 minut před jídlem. Pokud by Alkeran nalačno vyvolal zažívací potíže, je třeba to říci ošetřujícímu lékaři a domluvit se na řešení (záměna za jiné léky nebo aplikace Alkeranu v jedné infúzi). Vzít Alkeran po jídle, zvláště masitém, sice zlepší snášenlivost léku, ten se však nevstřebá. To znamená, že léčba pak není účinná. Alkeran obvykle trochu žaludek dráždí, ale vzhledem k tomu, že se užívá jen 4 až 6 dní, jsou mírnější žaludeční potíže snesitelné a nebývají důvodem ke změně léčby. Alkeran se tedy užívá v jedné denní dávce ráno 30 minut před jídlem!

Cyklofosfamid (firemními názvy Cyclophosphamide, Endoxan aj.)

Cyklofosfamid je podobný lék jako Alkeran. Používá se jak v tabletové, tak v nitrožilní formě. Tabletová forma je dobře snášena a na rozdíl od Alkeranu není nutno jej užívat na lačný žaludek.

Glukokortikoidy (firemními názvy Prednison, Dexametazon aj.)

Výhody Prednisonu a Dexametazonu
Prednison a Dexametazon nejsou cytostatika, jsou to hormonální léky, které se používají k léčbě mnoha různých nemocí. Mají mnohotvárné účinky. Jejich velkou předností je, že intenzivně poškozují myelomové buňky, vedou k jejich rozpadu, ale netlumí tvorbu ostatních krvinek. Proto se glukokortikoidy používají k léčbě myelomu jak samostatně, tak v kombinacích s cytostatiky. Prednison a Dexametazon nemají žádný nežádoucí vliv na kostní dřeň, nikdy nezpůsobují pokles počtu krvinek, spíše naopak. Jako všechny léky mají Prednison i Dexametazon také své nežádoucí účinky. Je dobré, aby pacienti věděli, jaké nežádoucí účinky mohou tyto léky vyvolávat, aby se mohli zavčas s lékařem domluvit na možnostech jejich řešení. Prednison i Dexametazon se užívají po jídle. Podávají se v jedné denní dávce vždy ráno, možnou alternativou při vyšších dávkách jsou dvě denní dávky, ráno a v poledne. Ranní dávka přitom obsahuje přibližně dvě třetiny denního množství, polední dávka třetinu.
Nežádoucí účinky Prednisonu a Dexametazonu
Žaludeční obtíže
Oba léky mohou u citlivějších pacientů dráždit žaludek. U lidí s vředovou chorobou žaludku a dvanácterníku mohou způsobit obnovení žaludečního vředu. Co z toho plyne pro pacienty?
  • Užívat současně s Prednisonem nebo s Dexametazonem léky, které ruší jejich nežádoucí účinek na žaludek. Jde o léky, které se obvykle používají k léčbě žaludečních vředů (např. Helicid tbl.).
  • Ihned hlásit lékaři nově vzniklé bolesti či zažívací potíže během užívání Prednisonu nebo Dexametazonu.
  • Ihned hlásit lékaři, pokud by se barva stolice změnila z hnědé na dehtově černou. Černá stolice se objevuje při krvácení ze žaludečního vředu.
Změny krevního tlaku, krevního cukru a draslíku v krvi
Uvedené léky mohou někdy zvýšit krevní tlak. Oba také mají schopnost zvýšit u některých nemocných množství cukru v krvi (glykémii). Mohou tedy zhoršit již přítomnou cukrovku (diabetes mellitus) a při sklonu organismu k této nemoci ji přechodně vyvolat. Prednison způsobuje zvýšené ztráty draslíku močí, a tím ochuzení těla o draslík. Dexametazon tyto ztráty způsobuje v mnohem menší míře. Co z toho plyne pro pacienty?
  • Během užívání některého z těchto léků kontrolovat krevní tlak.
  • Vyhýbat se sladkým pokrmům během užívání Prednisonu a Dexametazonu a raději přechodně dodržovat dietu, jaká se doporučuje při cukrovce.
  • Lékař by měl kontrolovat glykémii neboli koncentraci cukru v krvi. Intenzita těchto kontrol bude samozřejmě vyšší u lidí s cukrovkou či s výskytem cukrovky u pokrevně příbuzných. Kontroly cukru jsou nutné hlavně na počátku léčby, kdy se ověřuje snášenlivost těchto léků. Při bezproblémové počáteční léčbě mohou být další kontroly glykémie již méně časté.
  • Během užívání Prednisonu se současně podávají léky zabraňující vzniku nedostatku draslíku. Při krátkodobém užívání Dexametazonu to není zcela nezbytné, při podávání obou léků je však vhodná občasná kontrola koncentrace draslíku v krvi.
Snížení obranyschopnosti proti infekci
Co z toho plyne pro pacienty?
  • Vyhýbat se lidem s infekčním onemocněním.
  • Při teplotě ihned vyhledat odborného lékaře.
  • Po dobu léčby je nutná zvýšená péče o hygienu dutiny ústní. Pokud se objeví bílé povláčky, které mohou být způsobeny plísní, nebo potíže při polykání, ihned vyhledat svého odborného lékaře.
Cévní obtíže (usnadňují vznik hluboké žilní trombózy neboli ucpání těchto žil)
Co z toho plyne pro pacienty?
  • Při bolesti v noze nebo při nově vzniklém jednostranném otoku nohy ihned vyhledat odborného lékaře, který se obvykle snaží všemi dostupnými metodami vyloučit nebo potvrdit podezření na zánět žil (vyšetření pohmatem, ultrazvukem).
Vzácné nežádoucí účinky Prednisonu a Dexametazonu
Prednison i Dexametazon mohou dočasně vyvolat psychickou podrážděnost či nespavost, méně často dokonce různé psychické problémy od depresí až po zcela výjimečné halucinace. Nespavost či podrážděnost vyřeší tablety na spaní či uklidnění. Závažnější potíže je nutno řešit ve spolupráci s lékařem, který tyto léky doporučil. Podstatné je, že psychické problémy vyvolané těmito léky by měly pominout po ukončení jejich užívání. Zcela ojediněle pozorujeme, že pacient se během užívání těchto léků cítí skvěle, a někteří pacienti udávají, že Dexametazon či Prednison je pro ně stimulační drogou, díky které třeba udělají generální úklid v celém domě. I tak se může projevit vliv těchto léků na psychiku. Vzácně se pacienti po celou dobu užívání Prednisonu nebo Dexametazonu cítí dobře, ale těsně po přerušení léčby se dostaví problémy. Říkáme tomu „potíže z vysazení resp. z přerušení léčby”. Pokud se tyto problémy objeví, může se pacient domluvit s lékařem na postupném snižování dávky, při kterém by pak tyto problémy vzniknout neměly.
Zdroj: Adam, Z., Maisnar, V., a kol. Mnohočetný myelom, jak včas rozpoznat tuto nemoc a jak s ní žít. Informace pro nemocné a jejich blízké. 3. přepracované a doplněné vyd. Brno: MU, 2009. 73 s. ISBN 978-80-210-4680-1.