Únava – komplikace chemoterapie a ozařování

Co je to únava?

Únava způsobená léčbou (= chemoterapie, ozařování) může být jen mírná, ale také velmi vyčerpávající. Je často popisována jako slabost, vyčerpanost, opotřebovanost, těžkopádnost, pomalost nebo otupělost. Únava je běžný nežádoucí účinek a je pravděpodobné, že určitý stupeň únavy během nebo po léčbě pocítíte.

Proč se únava objevuje?

Únava se může projevit z několika důvodů:

• anémie (chudokrevnost)
• úzkost a obavy
• deprese
• infekce
• nedostatek aktivity
• užívané léky
• únava se může dostavit z důvodu, že denně dojíždíte na léčbu nebo ze stresu. Většinou nebudete znát přesný důvod, proč se cítíte unaveni.

Jak dlouho může únava trvat?

Kdy se může pocit únavy objevit poprvé závisí na mnoha faktorech, jako např. věk, zdravotní kondice, fyzická aktivita a také, jak se člověk cítil před vlastním zahájením léčby. Únava může trvat od 6 týdnů až po 12 měsíců od ukončení léčby.

LÉČBA A PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

1. Pokuste se spát alespoň 8 hodin každou noc. V době léčby nebo i po jejím ukončení můžete potřebovat více spánku než dříve. Jedním ze způsobů, jak si zajistit lepší noční spánek, je být aktivní přes den, pokud vám to samozřejmě vaše kondice dovolí. Můžete si např. naplánovat delší procházku nebo si během dne zacvičit. Někomu také může pomoci k lepšímu spánku čtení knihy, skládání puzzle nebo poslech hudby před ulehnutím do postele.
2. Plánujte si dobu na odpočinek. Během nebo po léčbě můžete mít potřebu "zdřínout si" během dne. Mnoho pacientů uvádí, že stačí 10 - 15 minutový spánek. Cítíte-li potřebu spánku během dne, nespěte déle než hodinu.
3. Nesnažte se zvládnout příliš mnoho aktivit. Když jste unaveni, nemáte tolik energie  na zvládání veškerých činností. Buďte aktivní, ale vybírejte si činnosti, které jsou pro vás nejdůležitější, až potom se věnujte těm méně důležitým, které můžete případně odložit. Když chodíte do práce, přenechejte domácí práce jiným členům rodiny.
4. Cvičte. Mnoho pacientů se cítí lépe, když provádějí každý den určitá cvičení. Choďte na 15-30 min procházky, provádějte strečink nebo jógu. Pohovořte si se svým lékařem nebo zdravotní sestrou o tom jaké cvičení a v jaké míře je pro vás vhodné.
5. Naplánujte si pracovní rozvrh. Únava způsobená léčbou vašeho onemocnění může ovlivnit energii, kterou potřebujete ke zvládání zaměstnání - pokud pracujete. Někdo se cítí dostatečně silný a nemusí omezit pracovní úvazek, někdo naopak cítí málo energie a potřeboval by v tomto období pracovat méně hodin. Pohovořte si o možnostech zkráceného úvazku na přechodnou dobu se svým zaměstnavatelem.
6. Naplánujte si rozvrh ozařování, tak aby vám vyhovoval. Jestli chodíte ráno do zaměstnání, domluvte se se svým onkologem na možnosti podstoupit ozařování v odpoledních hodinách.
7. Nechte jiné, aby vám doma pomohli. Cítíte-li se natolik unaveni, že nezvládáte denní činnosti a bydlíte-li sami, požádejte někoho z rodiny nebo přátel, aby vám pomohli s péčí o domácnost a vařením, popř. aby vás odvezli do nemocnice a zpět. Nemáte-li koho požádat, požádejte sociálního pracovníka, jestli neexistuje pomoc, která by vám byla poskytnuta a zároveň hrazena zdravotní pojištovnou nebo sociálními dávkami.
8. Učte se od ostatních. Jíní pacienti, kteří mají již zkušenosti s léčbou a následnou únavou vám mohou poradit, jak únavu zvloádat. Své zkušensoti si také můžete vyměnit nasetkání podpůrné skupiny (např. Klub pacientů MM).
9. Hovořte se svým lékařem a ošetřujícím personálem. Jestliže máte potíže a únava vás velmi omezuje v denním režimu, může vám lékař předepsat léky, které vás povzbudí nebo také podpoří chuť k jídlu, máte-li potíže s příjmem potravy. Lékař také může odhalit jiné potíže, které se mohou při léčbě ozařováním objevit. Je to např. anemie, deprese, nespavost.

Převzato z publikace: Radiační léčba a Vy. Základní informace pro nemocné. Vydala Česká myelomová skupina, nadační fond. Brno 2010.

Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

 

Únava

Také únava je zcela běžnou součástí života všech nemocných s myelomem. Únava je čistě subjektivní  prožitek, který není možné změnit ani nijak prokázat. Pouze při déletrvající, hluboké únavě lze pozorovat změny vzhledu člověka, ale i ty jsou vysoce nespecifické. Z tohoto důvodu také často okolí únavu nepovažuje za nic zásadního a mnohdy má tendenci postiženému člověku nevěřit. Pokud se cítíte unaveni, trvejte na tom, že si potřebujete odpočinout a odpočívejte. Dle zkušenosti pacientů s myelomem uvádíme, že se můžete cítit natolik vyčerpáni, že nemáte sílu dělat nic, co vás zajímá. Nejste schopni provádět běžné denní činnosti. Můžete se cítít natolik unaveni, že nejste schopni ani přemýšlet a máte pocit, že už to nebude nikdy lepší. Nepodléhejte tomuto pocitu, jakmile projdete léčbou a tělo se postupně zregeneruje, tak i vy budete postupně nabírat na síle. Musíme však upozornit, že doba ústupu takto hluboké únavy a regenerace vašeho těla může být různě dlouhá. Únavu však budete s vysokou pravděpodobností v různé síle zažívat po celou dobu nemoci. Nabízíme několik doporučení, jak únavu zmírnit:

1. Dbejte na to, abyste v potravě přijímali dostatek energie. Organismus potřebuje např. dostatek železa, aby červené krvinky mohly zásobovat všechny buňky kyslíkem. Zařaďte proto do svého jídelníčku potraviny bohaté na železo, jako je např. čočka, fazole, telecí játra, kakao, mák, zelené byliny (pažitka, pórek), ořechy (sója, pistácie, kešu, arašídy), červené maso nebo cereálie.
2. V době hluboké únavy je dobré jíst potraviny bohaté na sacharidy, protože jsou zdrojem "rychlé" energie, například sušené ovoce, těstoviny, čočka, fazole, hrách, brambory, fíky, banány, pečivo. Jezte po malých dávkách, ale velmi často a v průběhu celého dne. V době, kdy se necítíte tolik unaveni si uvařte jídlo do zásoby a dejte si ho do mrazáku.
3. Každý den se protáhněte, udělejte třeba jen pár základních cviků. Můžete cvičit i v sedě na židli (zvedání rukou a nohou, kroužení kotníky apod.) Když cvičíte, myslete pouze na cvičení, každý cvik v duchu prožívejte, tak bude cvičení intenzivnější, i když provedete pouze pár jednoduchých cviků.
4. Každou práci podrobně promyslete, abyste si co nejúčelněji připravili věci, které budete potřebovat a nemuseli zbytečně přecházet na různá místa. Plánujte každou aktivitu. To co musíte udělat, si časově rozložte, nesnažte se dělat vše najednou a uvědomte si, že v této fázi nezvládnete všechno. Nebojte se říct nahlas, že nejste schopni zvládnout vše, co jste dělali předtím a požádejte rodinu a přátele o pomoc. Netrapte se tím, že nezvládnete tolik, tímto stavem prošlo mnoho dalších lidí před vámi. Po jídle klidně nechejte nádobí ve dřezu a vraťte se k němu až po nějaké době. Volte oděvy, které se snadno oblékají a při oblékání klidně seďte. Můžete sedět např. i při žehlení nebo přípravě jídla.
5. Pokuste se upravit své spánkové návyky dostatek kvalitního spánku je pro zmírnění únavy velmi důležitý. Spěte v zatemněné, vyvětrané a klidné místnosti, pokud je to možné usínejte a vstávejte ve stejnou dobu. Před spánkem nepijte povzbuzující nápoje (kávu, kakao, kolu) ani alkohol, neusínejte u televize. Máte-li v noci hlad, snězte před spaním něco lehkého. Naučte se a využívejte k navození spánku relaxační techniky. Pokud vám kvalitu nočního spánku narušuje odpolední "zdřímnutí", pokuste se ji z denního programu vyřadit.

Zdroj: Jak žít s mnohočetným myelomem. Informace pro nemocné a ty, kteří o ně pečují. Druhé, upravené vydání. Vydala: Česká myelomová skupina, nadační fond; International Myeloma Foundation; 2017. 

Celou publikaci najdete na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

Podpůrná léčba – anemie

Závažná anémie je přítomna asi u 20% osob v době diagnózy mnohočetného myelomu. Pokud se podaří dosáhnout remise onemocnění, anémie vymizí. Pokud anémie dosahuje takového stupně, že způsobuje nemocnému potíže (dušnost, slabost, bušení srdce či zhoršení anginy pectoris - bolesti na hrudi), je na zvážení podání krevní transfuze. U části nemocných je možné dosáhnout dlouhodobého zvýšení koncentrace hemoglobinu pomocí pravidelných injekcí hormonu, který tvorbu červených krvinek v organismu stimuluje. Tento lék se jmenuje erytropoetin (firemní názvy Eprex resp. NeoRecormon inj.).

Adam, Z., Maisnar, V., a kol. Mnohočetný myelom, jak včas rozpoznat tuto nemoc a jak s ní žít. Informace pro nemocné a jejich blízké. 3. přepracované a doplněné vyd. Brno: MU, 2009. 73 s. ISBN 978-80-210-4680-1.

Osteonekróza čelisti – komplikace při léčbě bisfosfonáty

Téměř všichni nemocní s mnohočetným myelomem by měli užívat léky, které se nazývají bisfosfonáty. Zjednodušeně můžeme říci, že jde o léky, které se vážou na kosti a tím zabraňují jejich dalšímu poškození nebo jej výrazně zpomalují. U pacientů, kteří přicházejí již s narušeným skeletem zabraňují jeho dalšímu poškozování, protože zvyšují hustotu kostní. Dochází tak ke snížení rizika vzniku dalších zlomenin a vzniku tzv. osteolytických ložisek, což jsou okrsky kosti velmi oslabené právě myelomovými buňkami, které na rentgenu vypadají jako černá kola v bílé kosti a vypadají tak vlastně i ve skutečnosti. Bisfosfonáty jsou velmi účinné také v prevenci a léčbě hyperkalcémie, tedy zvýšené hladiny vápníku v krvi, která často myelom provází a může být potencionálně život ohrožujícím stavem. V neposlední řadě mají bisfosfonáty též schopnost tlumit bolesti způsobené právě myelomem. Tyto léky jsou podávány jak ve formě tablet, tak ve formě nitrožilní infuze. Pokud lékař předepíše tablety, setkáváme se nejčastěji s preparátem Bonefos. Jde o lék, který je velmi obtížně vstřebáván z trávícího traktu. Užívá se proto zásadně nalačno a minimálně jednu hodinu, lépe dvě hodiny před jídlem. Lék se užívá každý den a důrazně se doporučuje zapít jej větším množstvím vody. Pokud lékař předepíše nitrožilní formu, potom pravděpodobně dostáváte preparáty Bondronat, Pamitor nebo Zometa. Tyto se podávají obvykle jedenkrát za měsíc v krátkodobé infuzi. Bonefos je rovněž možno podat nitrožilně, infuze se ale aplikují obvykle 1x za 14 dnů a je nutné je podávat mnohem pomaleji než u předchozích preparátů. Je nutné zdůraznit, že u mnohočetného myelomu nebyl nikdy prokázán rozdíl v účinnosti jednotlivých preparátů a to ani mezi tabletami a infuzemi. Tak jako všechny léky mají nežádoucí účinky, nevyhnula se tato skutečnost ani bisfosfonátům. Vesměs se jedná o nezávažné nežádoucí účinky, které se vyskytují u malého procenta pacientů. Výjimku představuje lék Bondronat, při kterém je nutná opatrnost v případě, že se u vás prokázala zhoršená funkce ledvin. Jedním z nejzávažnějších nežádoucích účinků je takzvaná osteonekróza čelisti. Jedná se vlastně o odumření kosti, nejčastěji v dolní čelisti. To má za následek vznik otevřené rány v čelisti, která se velmi špatně hojí, hnisá a obvykle bohužel vyžaduje i nepříjemný chirurgický zákrok. V pokročilých případech může dojít i k nutnosti odnětí části čelisti. Problém většinou vzniká po vytržení zubu nebo jiném zákroku na čelisti, obvykle nedojde k zahojení rány po chybějícím zubu nebo se po čase začne v místě vytrženého zubu objevovat hnis. Výskyt osteonekrózy čelisti souvisí jednoznačně s délkou podávání bisfosfonátů. Zatímco v prvních měsících používání je výskyt výjimečný, po několika letech může touto komplikací trpět až desetina pacientů s mnohočetným myelomem, kteří jsou léčeni takzvanými dusík obsahujícími bisfosfonáty, což jsou všechny výše jmenované s výjimkou preparátu Bonefos. Po užívání tohoto léku je výskyt osteonekrózy raritní a v ČR nebyla zatím takto vzniklá osteonekróza u pacientů s mnohočetným myelomem popsána. Jak jsme na našem pracovišti prokázali, jednoduchá opatření však mohou osteonekróze zabránit nebo alespoň zásadně snížit její výskyt. Proto jsou všichni pacienti před zahájením léčby bisfosfonáty podrobeni stomatologickému vyšetření a případně jsou vytrženy některé zuby, jež by mohly představovat možné ložisko infekce. Pokud je nezbytné v průběhu léčby zub vytrhnout je dobré tento zákrok naplánovat a léky přechodně vysadit. Důležité je vždy, když dochází k trhání zubu užívat přechodně antibiotika, což má velký vliv na zhojení čelisti. Pravidelná a pečlivá hygiena dutiny ústní by pak měla být samozřejmostí. Jestliže jsou tato opatření dodržována pak je riziko vzniku osteonekrózy při léčbě Bondronatem, Zometou a Pamitorrem minimalizováno.

Publikována v listopadu 2009, Bulletin – klubový časopis

Autor: MUDr. Luděk Pour, Ph.D., Interní hematoonkologická klinika, FN Brno