Bulletin – prosinec 2020

Publikováno 21.1. 2021

Klubový časopis č. 3, ročník XII., vydaný prosinci 2020, neprodejné

Vážené dámy a pánové,

za pár dní se nám opět změní číslo na konci letopočtu, z roku 2020 se stane rok 2021 a já jsem trochu na rozpacích. Vloni touto dobou jsem vyslovil přání, aby nám nový rok přinesl zklidnění vyhrocených emocí, abychom se zabývali podstatnými věcmi a k běžným starostem přistupovali s jistou dávkou nadhledu. Abychom byli ochotni poslouchat názory druhých a začali spolu mluvit s pochopením. Proto ty rozpaky.

V březnu to sice na chvíli vypadalo, že by se tohle přání mohlo naplnit. Celý svět stál v obavách „na hlavě“, vedení naší země tak trochu také, ale prvních pár dnů se zdálo, že ti, kteří jsou nazýváni obyčejnými lidmi, pochopili. Rozhlédli se ve svém okolí, jestli někdo nepotřebuje pomoc, zmobilizovali svou kreativitu a sílu peněz nechali tak trochu dřímat. Zrodila se spousta skvělých nápadů, za málo jsme vyrobili mnoho a leckde se vytvořila i nečekaná přátelství.

A pak jsme se s plnou silou vrátili do starých kolejí, možná jsme dokonce trochu šlápli na plyn. Možná se z toho některým z nás až točila hlava, a to doslova a do písmene. Občas jsem si připadal jako na napínavém zápase ve Wimbledonu.  Publikum, které s napětím sleduje míček létající ze strany na stranu. Napravo, nalevo, bum, bác, moje podání, tvoje podání a smeč. Vítězství! Pro tento okamžik. Hurá! Tak nějak mi to celé mnohdy připadalo. Teď mě napadá, že Wimbledon, to by měla být zároveň přehlídka fair play, pravda, to mnohdy bolestně chybělo.

Minulý týden jsem dostal krásný e-mail, on vlastně nebyl vůbec radostný, myelom čas od času vítězí nad našimi silami a přepere nás. V tom dopise však byla jedna věta, která mi od té doby zní v hlavě: „…. když jsem s maminkou chodila na klubová setkání, měla jsem pocit, že svět je ještě v pořádku“. Díky za ta slova. Jestli se nám stále společně daří na setkáních vytvářet prostor, ve kterém se cítíme dobře a odcházíme s pocitem nově získané síly a naděje, pak je opravdu všechno v pořádku.

Možná ty mé rozpaky nejsou na místě. Možná jen máme tendenci podléhat tlaku těch nejhlasitějších z nás a v tom hluku, který s takovou vervou vytvářejí, zapomínáme na ty tišší a méně průbojné hlasy, které v našem okolí naštěstí stále znějí. Naši pozornost upoutají mnohdy až v okamžiku, když svou čistotou a upřímností „cinknou“. A právě kvůli těm hlasům to zkusím znovu. Znovu si troufnu přát nám všem, abychom období, které k nám přichází měli sílu a odvahu prožít s očekáváním věcí příštích, s nadšením v očích i srdcích, podobně jako to umí naše děti nebo vnuci. Abychom si nenechali vzít naději a odhodlání znovu a znovu se pouštět do věcí, které mohou zprvu vypadat beznadějně. Abychom neztratili víru, že stále existuje mnoho míst, kde je svět ještě v pořádku a že je i my můžeme vytvářet.

Milé dámy a pánové, přeji vám i vašim nejmilejším klidné a spokojené prožití svátků vánočních a radostný vstup do roku 2021. Těším se a upřímně věřím, že se co nejdříve setkáme osobně. Dávejte na sebe pozor.

Petr Hylena, předseda spolku

Podrobný obsah čísla:

  1. Příběh pana Honzy: Když nemůžeš, tak přidej víc ….
  2. Čas vánoc: Čtvrtá pastorální
  3. Očkování v „době covidové“
  4. Webináře s PhDr. Ing. Martinem Pospíchalem
  5. Síla vztahů a jejich možný vliv na naše zdraví
  6. Zvládání pocitů nejistoty v současné pandemické situaci
  7. Práva pacientů – často kladené dotazy
Časopis je pro pacienty s MM v tištěné podobě dostupný ve všech léčebných centrech ČR do okamžiku rozebrání čísla. V elektronické podobě je časopis dostupný pro členy Klubu pacientů MM.