Psychické projevy úzkosti

Publikováno 25.8. 2014

Úzkost a pocity úzkosti jsou dalšími typickými projevy spojenými s onkologickým onemocněním a je potřeba odlišit je od deprese, především od jejich lehčích forem.

Je třeba si uvědomit, že každé sdělení týkající se onkologického onemocnění může vyvolat pocity úzkosti. Do jisté míry je i každá návštěva lékaře- hematoonkologa spojena s prožitky úzkostí – co mě čeká, co se dozvím, čeká mě dobrá nebo špatná zpráva? Jak se vyvíjí mé onemocnění? Co mi asi lékař sdělí? Některé z příznaků úzkosti mohou být podobné příznakům deprese, s různými rozdíly v intenzitě prožívání a frekvenci jejich výskytu. Příznaky úzkosti zahrnují širokou škálu příznaků od těch nejmírnějších až po těžké, vyskytující se v krátkých epizodách, mající rychlý start a průběh (akutní), nebo setrvávající v čase (chronická).

Typické příznaky akutní úzkosti trvají krátkou dobu, jedná se většinou o bušení srdce nebo zrychlený srdeční puls, může dojít ke zvýšení krevního tlaku, bolestem na hrudi, dušnosti nebo pocitům dušení. Dále se může projevit záchvatovité pocení, zimnice či vnitřní třes, velmi častá je nevolnost, průjem, změna chuti k jídlu až bolesti břicha. Doprovodným faktorem bývá strach.

Symptomy chronické úzkosti trvají mnohem delší dobu. Vyskytovat se může pouze jeden symptom, ale také kombinace více z těchto příznaků:

• nadměrné starosti,
• neklid,
• svalové napětí,
• nespavost,
• podrážděnost,
• únava,
• neschopnost soustředění,
• neschopnost rozhodování.

Co způsobuje úzkost?

Lidé trpící úzkostí v souvislosti s diagnózou mnohočetný myelom často říkají, že strach ze smrti je jejich hlavní starostí a obavou. Úzkost však může být rovněž způsobená strachem z návratu příznaků onemocnění nebo obavami ze ztráty kontroly nad svým životem a budoucností. V každém člověku se velmi individuálně, podle jeho způsobu životního stylu a každodenní zátěže, odrážejí prožitky, obavy a strachy, které se mohou bez patřičné pomoci časem změnit v bolest. Rovněž se mohou rozvinout obavy až strach ze závislosti na nějaké konkrétní osobě nebo osobách či strach z opuštění.

Jak rozpoznat úzkostné stavy?

Pokud se na základě výše přečteného domníváte, či si nejste zcela jisti, zda prožíváte úzkost, nabízíme vám dva orientační dotazníky, které vám mohou napovědět, zda trpíte úzkostí. První dotazník orientačně detekuje úzkost v obecné rovině, spíše jako typ panické poruchy nebo jiné formy fobie, druhý dotazník pracuje s možností přítomnosti posttraumatické stresové poruchy.

• Dotazník první – panická porucha:
  1. Objevil se u vás opakovaně jeden nebo více z těchto příznaků: bušení srdce, bolest na hrudi, pocity dušení, závratě, pocit mdlob či pocity neskutečnosti, které nevedly vašeho ošetřujícího lékaře ke stanovení diagnózy a následného léčení?
  2. Vyvolala tato situace ve vás pocity strachu z umírání, ze ztráty sebeovládání nebo strach ze zešílení?
  3. Objevila se tato situace opakovaně během jednoho měsíce?

Pokud jste odpověděli na všechny tři otázky kladně, je pravděpodobné, že trpíte panickou poruchou či jinou formou úzkosti – např. agorafobie nebo jiné formy fobie. Vyhledejte, proto nejbližší specializované pracoviště klinického psychologa, který může rozhodnout, zda se u vás jedná o poruchu úzkosti či ne.

• Dotazník druhý – posttraumatická stresová porucha:
  1. Byli jste vystaveni či přítomni životu ohrožující situaci, nebo situaci, která narušila tělesnou či duševní integritu vás či jiných osob?
  2. Vyvolala tato situace ve vás pocity strachu, hrůzy a bezmoci?
  3. Vrací se vám na mysl stále myšlenky na tuto hrůznou situaci (během dne, v noci)?
  4. Cítíte se neustále vybuzení, podráždění?
  5. Vznikly po této události potíže s koncentrací a se spánkem?
  6. Objevují se u vás tendence vyhýbat se lidem a situacím, které by mohly vyvolat tyto děsivé vzpomínky?

Pokud jste odpověděli na tři a více otázek ano, je pravděpodobné, že trpíte posttraumatickou stresovou poruchou. Vyhledejte, proto nejbližší specializované pracoviště klinického psychologa, který může rozhodnout, zda se u vás jedná o tuto poruchu.

Jak zacházet s úzkostí?

Každá úzkost má zpravidla svou vyvolávající příčinu. Určením příčiny vaší úzkosti může ošetřující lékař nabídnout nejvhodnější formy intervence, velmi často používanými formami jsou např. relaxační techniky nebo poradenství.

Relaxační techniky

Následující relaxační techniky mohou pomoci kontrolovat příznaky úzkosti. Některé z nich lze provést s minimálním vedením, zatímco jiné vyžadují pomoc terapeuta či rehabilitačního pracovníka. Mezi základní patří:

• cílené dýchání,
• svalová relaxace,
• meditace,
• biofeedback,
• jóga resp. některá jógová cvičení a zejména různé typy jógového dechu.

Poradenství a podpora

Mnoho psychoterapeutů je vyškoleno pro práci s lidmi, kteří mají strach a někteří z nich se specializují výhradně na práci s onkologickými pacienty. Možností jak pracovat je velké množství, někteří pacienti upřednostňují individuální terapii, jiní dávají přednost skupinové terapii, kde se mohou učit od jiných lidí a poskytovat si tak vzájemnou podporu. Pokud máte zájem o tento typ pomoci, zeptejte se svého lékaře/hematoonkologa nebo sestry na specializované ambulanci, koho by vám vzhledem k vašemu stavu doporučili navštívit.

Připraveno s využitím textů: Malinová, Ludmila a kol. Psychologická podpora pro pacienty s mnohočetným myelomem a jejich rodinné příslušníky. 1. vyd. Praha: Alive, 2009. 26 s.