Klubové setkání: Plzeň 2026

Jak léky fungují a vstřebávají se v zašem zažívacím traktu?

Domnívám se, že převážná většina lidí by i bez hlubší znalosti problematiky na otázku, zda má jídlo a pití vliv na užívané léky odpověděla – ano, má. Mohu potvrdit, že jídlo a pití rozhodně vliv na to, jak rychle a v jakém množství se lék v našem trávícím traktu vstřebá má. Představte si, že jídlo vstupuje přes ústa a dutinu ústní, jakmile jej rozmělníme a polkneme, dostává se do jícnu a dále až do žaludku. Zde dochází k dalšímu rozmělnění, trávení a prvnímu vstřebávání přijaté potravy a léků. Následně se vše posunuje do dvanáctníku, zde se přidávají trávící enzymy z dalších orgánů – jater, žlučníku a slinivky. Stále více rozmělněná potrava a všemi trávícími působky a tekutinami vstupuje do tenkého a dále do tlustého střeva, aby se konečníkem vyloučila z těla ven. Málokdo si uvědomí, že už v žaludku se vstřebá asi 10 až 20 % všech léků, největší množství se vstřebává až v tenkém střevě (zhruba 80 až 90 %) a v tlustém střevě jde už o pouhou zbytkovou část. Je tedy jasné, že jídlo a pití má na vstřebávání léků podstatný vliv, protože procházejí trávicím systémem společně. Co přesně má vliv na vstřebávání léků? V prvé řadě je to zcela jistě rychlost vyprazdňování žaludku. Pokud je činnost žaludku z jakéhokoliv důvodu zpomalená, zůstávají léky v žaludku déle a tím pádem je nástup účinku léku v organismu zpomalený. Důvodem je pouze to, že se trávenina neposunuje dál do dalších pater trávícího traktu tak rychle, jako u jiných lidí. Bylo by užitečné, pokud bychom mohli jednoduše zjistit, jak rychle pracuje trávící trakt u jednotlivých lidí. Bohužel to není snadné, protože jde spíše o pozorování samotného pacienta (či lékaře) a sledování doby nástupu účinku po užití léku. Druhým faktorem ovlivňujícím mechanismus vstřebávání léků je stupeň kyselosti žaludečního prostředí. Jídlo i pití hladinu pH (množství kyseliny chlorovodíkové v žaludku) přirozeně mění. V závislosti na tom, jaká potrava (kyselá nebo zásaditá) je spolu s lékem v žaludku, může se vstřebávání polknutého léku urychlit nebo zpomalit. Například mléko a mléčné výrobky patří do skupiny alkalických potravin, které přirozeně kyselé prostředí žaludku neutralizují. A pokud je prostředí žaludku více kyselé, což je většinou na lačno, potom se některé léky vstřebávají lépe. Může to mít velký vliv na úspěch celé léčby. Jak už bylo naznačeno, třetím faktorem ovlivňujícím mechanismus vstřebávání je samotná potrava a bílkoviny v ní obsažené. Některé bílkoviny jsou schopny se na lék navázat a tím zabránit jeho vstřebání – typicky mléko, mléčné výrobky a vápník v nich obsažený. Nezlobte se proto na lékaře, jestliže má tendenci nedoporučit nebo dokonce zakázat vám snídat mléčné výrobky, pokud před nebo v průběhu snídaně užíváte léky (později bude vysvětleno proč). Pokud si kávu s mlékem dáte dvě hodiny po užití léků a dvě hodiny před užitím léku dalšího, je to v pořádku. Kolik z lidé však tento princip opravdu dodrží? V případě užívání léku Digoxin, je potřeba hlídat příjem vlákniny. Digoxin je lék zpomalující srdeční činnost, spolu s vlákninou se může jeho účinek snížit a způsobit nepříjemné srdeční potíže. Čtvrtým faktorem ovlivňujícím vstřebávání léků, který nemůžeme ponechat bez povšimnutí jsou tuky v jídle. Spoustu lidí tuky v jídle odrazují, vyhýbají se jim a bojí se, že díky nim ztloustnou. Tuky jsou nositeli chuti a také důležitou složkou potřebnou pro vstřebávání nezbytných vitamínů. Vitamíny A, D, E a K se bez tuků v potravě nejsou schopny řádně vstřebat. Na druhé straně existují léky, které se v přítomnosti tuků v potravě naopak vůbec nejsou schopny vstřebat. Jde o různorodou problematiku, univerzální pravidlo neexistuje a základní doporučení zní – poslouchejte svého lékaře, farmaceuta nebo se řiďte doporučeními napsanými v příbalovém letáku. Pátým faktorem ovlivňujícím vstřebávání léků je skupina látek, které se říká „stimulátory enzymů“.  Řadíme zde alkohol, kávu, čaj, colu ale také grapefruitovou šťávu. Občas se pacienti ptají, jestli mohou při léčbě pít alkohol. Potíž je v tom, že pod pojmem alkohol se skrývá mnoho různých typů nápojů. Některé jsou přijatelnější, jiné méně nebo vůbec. Podobné je to se změnou účinku léku. Některé léky užité spolu s alkoholem následně vykazují zvýšený účinek, v některých případech může jít až o život ohrožující stav, u jiných dochází k útlumu účinku. Opatrnost je nutná například u „obyčejného“ paralenu. Kombinace účinné látky paracetamol s alkoholem může závažně poškodit játra. Pozor je třeba dávat i na kávu, čaj (zelený a černý) nebo coca-colové nápoje. Všechny obsahují kofein a tím může docházet k zesílení účinku léků. Překvapivá se může zdát grapefruitová šťáva (podobně jako samotné ovoce), ale u mnohých léků můžete najít upozornění v příbalovém letáku a není dobré je brát na lehkou váhu. Grapefruitová šťáva totiž u některých léků zvyšuje jejich hladinu v krvi, a to poměrně významně.

Šestým faktorem ovlivňujícím vstřebávání léků je dostatek tekutin. Pokud nejsou léky zapity dostatečným množství vhodných tekutin, nejsou schopny se dostatečně rozpustit a následně nejsou schopny vstřebat se do těla. Proto se doporučuje léky zapít sklenicí čisté vody o objemu aspoň 200 ml. Může se to zdát hodně, ale z výše uvedených důvodů je to zcela nezbytné. Především, pokud užíváte léků více. Navíc větší množství tekutiny může zabránit podráždění žaludku a zároveň napomoci tomu, aby se zbytkové složky léku bez problémů vyloučily pomocí ledvin z těla ven. Dostatečným příjmem tekutin napomůžete ledvinám s vyloučením odpadních látek, a navíc se sníží riziko poškození ledvin. Pokud vypijete tekutin málo, může to vést k vyšším koncentracím léku v krvi, než bychom potřebovali a může se tím zvyšovat počet a sila nežádoucích účinků.

Podrobnější informace najdete v třetím čísle Bulletinu, který vyšel v prosinci 2026. V tištěné podobě je k dispozici v čekárnách specializovaných ambulancí do okamžiku rozebrání, v elektronické podobě pouze pro členy Klubu. Krátkou informaci najdete na našem FB.