Dvacáté čtvrté Info odpoledne v Plzni

Publikováno 10.10. 2019

Téma: Léčba bolesti u nemocných s mnohočetným myelomem.

Dvacáté čtvrté setkání členů Klubu pacientů v Plzni se konalo 28. května 2019, opět jsme se sešli v příjemných prostorách Hotelu U Pramenů.

Podle paní doktorky by žádný odborník na léčbu bolesti neměl pacienta vyšetřit jen „od stolu“, tedy bez toho, že na něj „fyzicky sáhne“ a nezjistí, jaké jsou jeho projevy (dle grimas v obličeji lze poměrně spolehlivě zjistit intenzitu bolesti na různých místech těla). K osvědčeným metodám pro zjišťování bolesti zad patří například tzv. vyšetření pomocí Kiblerovy řasy. Jde o vyšetření posunlivosti kůže, kdy za pomocí vytvořené kožní řasy lékař zjišťuje, zda je řasa pohyblivá a nakolik. Nad místem bolesti s ní lze pohybovat většinou omezeně. Dobrý diagnostik by si měl, podle paní doktorky, také co nejdříve ujasnit, o jaký typ bolesti se jedná (základní dělení: akutní, chronická, průlomová apod). U pacientů s onkologickým onemocněním by mělo být rozlišeno, zda jde o bolest onkologickou (tedy takovou, která vzniká v přímé souvislosti s onemocněním, např. rozšířením patologického ložiska, jako následek operace nebo následek chemoterapie) nebo zda se jedná o bolest neonkologickou (tedy takovou, která je způsobena jiným problémem, například jako důsledek degenerativních nemocí). Dle statistického šetření z roku 2014 v České republice trpělo chronickými bolestmi páteře 19 % mužů a 25 % žen. U lidí, kteří trpí chronickou bolestí, se může objevit i bolest průlomová, tedy bolest, kterou lze popsat jako přechodné zhoršení bolestí u člověka, který trpí chronickou bolestí a ta je po většinu času adekvátním způsobem udržována v relativní stabilitě. Podle různých průzkumů trpí průlomovou bolestí (tedy přechodným zhoršením stavu) až 70% onkologicky nemocných.

Samotná léčba chronické nemoci by měla směřovat ke snaze, udržet bolest v přijatelných mezích, tedy zmírnit ji na dobře snesitelnou míru tak, aby bolest neomezovala člověka v jeho aktivitách a negativně neovlivňovala jeho okolí. Dosažení naprosté bezbolestnosti u chronických stavů není obvykle možné. Pro zvládnutí akutních stavů není problém podat léky přímo do žíly, v případě chronických bolestí by paní doktorka spíše doporučila využití náplastí, čípků nebo tablet. Pokud je předpoklad, že bolest bude opravdu přetrvávat dlouho (nebo už delší dobu trvá), lze uvažovat i o invazivním řešení (tzv. tunelizování), kdy je pacientovi zaveden katetr, kterým lze dlouhodobě léky podávat. V případě chronické bolesti je dobré zvážit rovněž psychoterapii, která může být vhodným doplněním léčby. Nejen jako podpora, ale také jako způsob odhalení nefunkčních vzorů jednání či chování, které mohou bolestivý stav posilovat. V případě, že žije člověk sám nebo nemá odpovídající sociální zázemí, je dobré zvážit nabídku sociální podpory.

Více informací najdete v Bulletinu-klubovém časopise ze září 2019. V tištěné podobě je k dispozici na specializovaných ambulancích do okamžiku rozebrání, v elektronické podobě pouze pro členy Klubu.