Radioterapie může způsobit změny na kůži

Téměř každá léčba způsobuje nějaké nežádoucí účinky, v případě léčby ozařováním jsou nežádoucí účinky způsobeny tím, že vysoké dávky záření ničí nejen nádorové buňky, ale mohou poškodit i okolní zdravé buňky. Vedlejší účinky jsou u každého jiné. Někteří pacienti jich mají několik, někteří jeden nebo žádný. Druh nežádoucích účinků vždy závisí na ozařované oblasti. Nežádoucí účinky ozařování mohou být závažnější, když je zároveň podávána další protinádorová léčba, jako např. chemoterapie.

• Změny na kůži se objevují v důsledku toho, že ozařování poškozuje zdravé kožní buňky. Mezi nejčastější změny na kůži v ozařované oblasti patří:
• Zarudnutí - ozařovaná kůže může vypadat jako spálená od sluníčka. Zarudlá místa se mohou objevit kdekoliv na těle, kde je kůže ozařovaná.
• Svědění - kůže v ozařované oblasti může svědit. Tento nepříjemný pocit Vás může nutit ke škrabání. Nutkání poškrábat se může být natolik silné, že si můžete porušit celistvost kůže, která se může následně infikovat.
• Suchost a olupování kůže - ozařovaná kůže je výrazně sušší než zbytek pokožky. Někdy se kůže může loupat jako po spálení sluníčkem.
• Mokvání - ozařování ničí kožní buňky a kůže se olupuje rychleji než se stihnou nové kožní buňky obnovovat. Na kůži tak mohou vzniknout boláky nebo vředy. Kůže v ozařované oblasti může také mokvat a být bolestivá. Tyto projevy se objevují většinou na místech, kde jsou kožní záhyby jako např. pod hýžděmi, pod prsy, za ušima. Kůže může být víc poškozena i v oblastech, kde je velmi tenká, jako je např. oblast krku.
• Otoky - někdy může být ozařovaná oblast oteklá a odulá.

Proč se změny na kůži objevují?

Ozařování ničí kožní buňky. V případě, že pacient podstupuje ozařování každý den buňky nemají dostatek času na obnovu. Kožní změny se mohou objevit na kterékoliv části těla, tam kam je ozařování zaměřeno.

Jak dlouho mohou tyto změny trvat?

Změny na kůži se mohou objevit několik týdnů po zahájení ozařování. Většina nežádoucích projevů na kůži zmizí několik týdnů po ukončení ozařování. Někdy ale přetrvávájí dlouhou dobu nebo nezmizí nikdy. Kůže může vypadat tmavší, se skvrnami. Kůže může také zůstat tenčí a sušší než byla před ozařováním. Tato oblast bude také citlivější na sluneční záření, dojde snadno ke spálení. Chraňte pečlivě kůži ochranným krémem s vyšším ochranným faktorem (SPF +30 a vyšší) a oděvem.

Léčba a preventivní opatření

• Péče o kůži. Věnujte zvláštní péči kůži v době ozařování. Kůži myjte jemně, nedřete ručníkem, neškrábejte nebo nedrhněte, nepoužívejte peeling. Používejte krémy, které vám předepíše lékař.
• Nepřikládejte na kůži příliš teplé nebo studené pomůcky. Nepoužívejte zahřívací podušky, ledové zábaly nebo podobné pomůcky.
• Koupání a sprchování. K mytí používejte vlažnou vodu. Můžete se sprchovat denně. Máte-li raději koupel, koupejte se každý druhý den, pobyt ve vaně by neměl překročit 30 min a nepřidávejte do vody žádné chemické přísady. Kůži sušte jemným ručníkem a spíš poklepáváním než dřením. Dbejte na to, abyste nesmyli z kůže zakreslené místo pro ozařování.
• Kosmetické a léčebné přípravky. K natírání kůže používejte pouze přípravky, které vám předepíše nebo doporučí váš lékař. Používáte-li speciální přípravky, např. proti akné, poraďte se předem s lékařem, jestli je možné tyto přípravky používat v době ozařování. Je-li nutné některé kosmetické nebo léčebné produkty používat i v době ozařování, použijte je alespoň 4 hodiny před vlastním ozařováním.
• Chladná a vlhká místa. Vaši kůži může v době ozařování vyhovovat pobyt v chladnějších prostorách s vyšší vlhkostí. Doma můžete ovzduší zvlhčit umístěním nádoby s vodou na radiátor nebo jinými domácími speciálními zvlhčovači ovzduší.
• Jemné tkaniny. Používejte jemné ložní prádlo a také dbejte na to, aby vaše oblečení bylo z jemných, nedráždivých materiálů.
• Těsné oblečení. Vyhýbejte se těsnému a neprodyšnému oblečení, stejně tak jako různým páskům, kravatám apod.
• Ochrana proti slunečnímu záření. Chraňte kůži před slunečním zářením každý den, dokonce, i když je zataženo nebo jdete ven jen na chvíli. Neopalujte se ani nechoďte do solária. Noste pokrývku hlavy a dlouhé rukávy i nohavice. Natírejte se ochranným krémem s vyšším SPF faktorem. Vyšší ochranný faktor je vhodné používat delší dobu, i po ukončení léčby ozařováním.
• Náplasti a jiné bandáže. Nelepte na ozařovanou kůži žádné náplasti ani jiné přilnavé prostředky.
• Holení. V případě, že potřebujete ozařované místo holit, poraďte se se svým lékařem. Používejte elektrický holící strojek.
• Okolí konečníku. Okolí konečníku je velmi citlivé a v případě, že je tato oblast ozařována, je možné, že se objeví kožní problémy. Potíže se mohou zhoršovat po vyprázdnění stolice. Po použití toalety používejte jemné navlhčené ubrousky nebo se omyjte vodou. Promluvte si s lékařem nebo zdravotní sestrou o možnosti používat sedací koupel.
• Hovořte se svým lékařem a jiným ošetřovatelským personálem. Některé kožní potíže mohou mít závažný průběh. Ošetřovatelský personál by měl zkontrolovat ozařovanou oblast vždy před vlastním ozařováním. O jakýchkoliv změnách na kůži vždy informujte lékaře.
• Léky. Ke zmírnění některých kožních problémů vám může lékař předepsat léky nebo speciální krémy a masti. V případě infikované kůže je třeba zvážit užívání antibiotik. Léky vám také mohou zmírnit svědění, otoky nebo jiné obtíže.

Převzato z publikace: Radiační léčba a Vy. Základní informace pro nemocné. Vydala Česká myelomová skupina, nadační fond. Brno 2010.

Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

Zevní radiační léčba

Co je to zevní radiační léčba?

Zevní radioterapie je prováděna pomocí přístroje (nejčastěji tzv. lineárního urychlovače), který produkuje a usměrňuje záření na přesně určené místo na těle. Přístroj bývá obvykle velký. Při ozařování se přístroje nedotýkáte, většinou rotuje kolem vašeho těla a ozařuje určené místo z několika směrů. Zevní radioterapie je léčba lokální, tzn., že ozařování je zaměřeno jen na přesně určenou část těla, na zbytek těla by účinky ozáření neměly mít vliv.

Jak často se zevní radiační léčba aplikuje?

Pro většinu pacientů se radioterapie předepisuje jedenkrát denně, pět dnů v týdnu (od pondělí do pátku). Může trvat od 1 až do 10 týdnů, podle toho na co je zaměřena a za jakým účelem je aplikována. V některých případech se může ozařování rozdělit na malé dávky a aplikovat dvakrát denně.

Kde se zevní radiační léčba aplikuje?

Ve většině případů je možné na zevní radioterapii docházet ambulantně. To znamená, že v případě, že Vám každodenní dojíždění nečiní problémy, nemusíte být v průběhu ozařování hospitalizován/a.

Co musí být provedeno před zahájením zevní radiační léčby?

Před zahájením léčby s Vámi lékař specialista provede vstupní rozhovor. Lékař vás podrobně prohlédne, provede potřebná vyšetření a zjistí si vaši anamnézu. Lékař vám vysvětlí průběh a způsob léčby, upozorní vás na nežádoucí účinky a doporučí, jak se o sebe v době ozařování starat. V případě, že rozumíte všem informacím a souhlasíte s navrženým postupem, lékař specialista pro vás rozepíše plán návštěv - ozařování . Jak je již zmíněno výše, ozařuje se pouze určitá specifická část těla. Tuto oblast lékař na vašem těle přesně označí a toto označení bude sloužit k tomu, aby vaše tělo bylo vždy správně umístěno pod zářič a ozařování se soustředilo jen na nezbytně nutnou část těla. Je proto důležité, aby označení na vašem těle zůstalo po celou dobu ozařování.

Vždy upozorněte lékaře nebo laboranta, kdy se označení začne ztrácet.

• V některých případech je třeba tělo nebo část těla znehybnit (zafixovat), což zabrání nechtěnému pohybu v době, kdy probíhá vlastní ozařování. Tato fixace zároveň zaručí, že je tělo při ozařování vždy ve stejné pozici.
• V případě, že je ozařována hlava nebo krk, je někdy tato část těla umístěna do speciální masky, která zajistí, aby byla hlava po celou dobu ve stejné poloze a zamezuje jakémukoliv pohybu.

V případě, že vám upevnění těla nebo jeho části působí jakékoliv obtíže, promluvte si o tom se svým lékařem nebo personálem obsluhujícím přístroj.

Je nutné zvláštní oblečení při zevní radiační léčbě?

Žádné zvláštní oblečení není nutné. Oblékejte se tak, abyste se cítil/a pohodlně a oblečení bylo z měkkých materiálů jako je např. bavlna. Zvolte oblečení, které můžete snadno svléknout, v případě, že budete muset určitou část těla odhalit. Neoblékejte si obtažené, úzké oděvy, zvláště v místech, která jsou ozařována. Nenoste šperky a jiné ozdoby, nepudrujte si tělo a nenatírejt se žádnými krémy, zvláště místa, která jsou ozařována.

Jak probíhá vlastní ozařování?

• Můžete být požádán/a, abyste se převlékl/a do nemocničního pláště.
• Ozařování probíhá ve zvláštní místnosti.
• Podle toho, která část těla je ozařována, budete umístěn/a do příslušné polohy (tělo nebo část těla může být pevně zabezpečena proti pohybu).
• Můžete na svém těle zpozorovat barevné světýlko, které nezpůsobuje žádnou bolest, pouze pomáhá upravit vaše tělo do správné polohy, aby byly paprsky záření soustředěny na určené místo.
• V průběhu ozařování budete požádán/a, abyste se vůbec nehýbal/a. Dýchejte jako obvykle, nazdržujte dech.

V místnosti zůstanete v době ozařování sám/a. Personál, který ozařovací přístroj obsluhuje bude ve vedlejší místnosti, odkud bude sledovat vás i správný průběh ozařování. Obě místnosti jsou propojeny mikrofonem a monitorem, takže v případě potřeby je možné s personálem komunikovat. Vždy upozorněte personál, když se necítíte dobře. Ozařování může být kdykoliv zastaveno. Vlastní ozařování nebudete cítit, slyšet ani vidět. Celková doba jedné návštěvy může trvat od 10 min až po 1 hodinu. Většinu času ale strávíte tím, že bude vaše tělo umísťováno do správné polohy. Vlastní ozařování trvá 1-5 minut. Doba návštěvy se může prodloužit, naordinuje-li vám lékař nějaké kontrolní vyšetření (rentgen, MRI, CT apod.).

Mohu být po absolvování zevní radiační léčby radioaktivní?

• Ne, zevní radioterapie nezpůsobí, že budete vy sám/a vyzařovat do okolí. Můžete bezpečně chodit mezi jiné lidi nebo děti.
• Mohu nějak relaxovat během ozařování?
• Přineste si sebou knihu, kterou můžete číst již v čekárně, kdy čekáte až si vás lékař nebo laborant zavolá.
• Zeptejte se lékaře nebo laboranta jestli si sebou můžete vzít sluchátka a poslouchat hudbu nebo jiný mluvený text na kazetě.
• K lepší relaxaci můžete použít meditaci, hluboké nádechy nebo si v duchu vytvářet různé obrazy.

Převzato z publikace: Radiační léčba a Vy. Základní informace pro nemocné. Vydala Česká myelomová skupina, nadační fond. Brno 2010.

Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

Radiační léčba – radioterapie

Co je to radiační léčba?

Radiační léčba  (ozařování, radioterapie) je způsob léčby nádorových onemocnění, který používá vysoké dávky záření ke zničení nádorových buněk a zabránění jejich množení. V nízkých dávkách je záření používáno k rentgenovému vyšetření orgánů a kostí v těle. Záření využívané v radiační léčbě funguje stejně, pouze je podáváno ve vyšších dávkách.

Jak je radiační léčba podávána?

Léčba ozařováním  může být zevní (ozařovací přístroj mimo vaše tělo a na nádorové buňky působí z vnějšku) nebo vnitřní (zdroj záření je umístěn uvnitř těla v místě nebo blízko nádorových buněk). Někdy mohou být použity obě formy ozařování  najednou.

Komu se radiační léčba podává?

Mnoho pacientů s nádorovým onemocněním je léčeno ozařováním. Ve skutečnosti, více než polovina  (asi 60%) pacientů s nádorem podstoupí tuto léčbu. Někdy ozařování představuje pouze část léčby, kterou pacient podstupuje.

Jak radiační léčba působí na nádorové buňky?

Záření podávané ve vysokých dávkách zabíjí nebo zpomaluje růst nádorových buněk. Ozařování se používá k:

• léčbě nádoru - léčí, zastavuje nebo zpomaluje růst nádorových buněk;
• zmírňuje příznaky - v některých případech, kdy není možné nádor vyléčit, může ozáření zmenšit nádor nebo jeho tlak na okolí.

Kdy začne radiační léčba účinkovat?

Ozařování neničí nádorové buňky okamžitě. Může trvat několik dnů nebo i týdnů, než začnou nádorové buňky umírat a naopak účinek ozařování trvá ještě týdny nebo i měsíce po ukončení léčby.

Jak působí radiační léčba na zdravé buňky?

Ozařování neničí nebo nezpomaluje růst pouze u nádorových buněk, ale může nepříznivě působit i na zdravé buňky v okolí. Buňky se většinou obnoví po ukončení léčby ozařováním. Občas může ozařování způsobit problémy, které jsou závažné a ani po ukončení léčby nezmizí úplně. Předejít nebo zabránit tomuto stavu lze:

• používáním nejnižších možných dávek záření - dávka ozáření musí být vyvážená tak, aby byla dostatečná (účinná), ale zároveň šetrná ke zdravým buňkám;
• rozložení léčby v čase - někdy může být celková denní dávka rozdělena do dvou menších dávek, aby se zdravé buňky mohly rychleji zotavovat;
• zaměřením ozáření na určitou část těla - některé nové ozařovací techniky umožňují zaměřit paprsky záření na konkrétní oblast, takže může být použita vyšší dávka bez zvýšeného rizika ozáření okolní zdravé tkáně (buněk);
• užíváním určitých léků - některé léky mohou ochránit určité části těla před nechtěnými účinky ozáření, jako např. slinné žlázy.

Je radiační léčba bolestivá?

Vlastní léčba bolestivá není. Ale některé nežádoucí účinky, které jsou způsobené ozařováním, mohou být nepříjemné nebo bolestivé.

Je radiační léčba používána s jinými druhy protinádorové léčby?

Ano, ozařování často probíhá zároveň s jiným typem léčby, např.:

• ozařování a chirurgický zákrok (operace) - ozařování může proběhnout před, v průběhu nebo po operaci. Radiační léčba může být použita ke zmenšení velikosti nádoru před operací nebo po operaci může zničit zbývající nádorové buňky. V některých případech může být nádor ozařován přímo při operaci, záření nemusí procházet kůží. Tento proces se nazývá intraoperační radioterapie (ozařování);
• ozařování a chemoterapie - ozařování může proběhnout před, v průběhu nebo po chemoterapii. Před nebo v průběhu chemoterapie může ozařování zmenšit nádor nebo počet nádorových buněk a chemoterapie může účinkovat lépe. Někdy je naopak chemoterapie podávána, aby bylo ozařování účinnější. Po chemoterapii pomáhá ozařování ničit zbylé nádorové buňky.

Kdo se o mě bude starat v průběhu radiační léčby?

Tým, který se o vás před a v průběhu ozařování stará, se skládá z více osob, které navzájem spolupracují, aby radiační léčba byla právě pro vás a vaše onemocnění co nejúčinnější. Radiační onkolog - lékař, specialista, který rozepisuje přesné dávky ozáření, určuje jakým směrem bude radioterapie prováděna, sleduje nežádoucí účinky léčby a doporučuje opatření, jak jim předejít nebo je zmírnit. Úzce spolupracuje s ošetřujícím personálem, který se o vás stará. Po ukončení ozařování specialista s odstupem času ověří, jak byla léčba účinná a jestli se nevyskytly nějaké pozdní vedlejší účinky. Sestra specialistka - v průběhu ozařování se o vás také bude starat sestra, která má v této oblasti zkušenosti a je na tuto práci připravovaná. Tato sestra se vás může zeptat na vaši anamnézu, na léky, které užíváte, může provádět určitá vyšetření a sledovat účinnost a vedlejší nežádoucí účinky léčby. Radiologický laborant - zkušený laborant s vámi bude v kontaktu při každé návštěvě - ozařování. Bude zodpovídat za to, aby poloha vašeho těla byla správná pro předepsaný druh ozařování, bude obsluhovat ozařovací přístroje tak, aby dávky ozařování byly aplikovány přesně podle rozpisu radiačního onkologa. Pacient - vy osobně jste nejdůležitější část týmu. Vaše úloha je velmi důležitá a proto je pro úspěšné absolvování radioterapie nutné dodržovat určitá pravida a doporučení.

• dostavte se na ozařování vždy včas;
• ptejte se na všechno, co vás zajímá a co  nevíte;
• informujte včas svého lékaře nebo sestru, objeví-li se jakékoliv nežádoucí účinky;
• informujte včas svého lékaře nebo sestru, objeví-li se bolest;
• dodržujte doma doporučení, které jste dostal/a ohledně: péče o kůži, dostatečného pitného režimu, stravy, udržování hmotnosti.

Je radiační léčba drahá?

Ano, ozařování je poměrně finančně nákladné. Ozařovací přístroje jsou velmi drahé a také obsluhující personál musí být pro tuto práci řádně vyškolený. Náklady na ozařování jsou různé podle druhu a délky léčby. V České republice je radioterapie hrazena zdravotní pojišťovnou.

Musím dodržovat speciální dietu v době radiační léčby?

Vaše tělo spotřebovává během ozařování mnoho energie. Je velmi důležité, abyste ve stravě příjímal/a dostatek kalorií a bílkovin. Zároveň se snažte udržovat svoji tělesnou váhu stejnou po celou dobu ozařování. Zeptejte se svého lékaře, jestli musíte držet speciální dietu. O dietních opatřeních se můžete poradit s dietní sestrou (nutriční terapeutkou).

Je možné chodit do zaměstnání v době radiační léčby?

Někteří pacienti jsou i v době, kdy podstupují ozařování schopni pracovat na celý úvazek, jiní pouze na částečný a někteří nemohou pracovat vůbec. Vše záleží na tom, jak se kdo cítí. Zeptejte se svého lékaře nebo sestry, co od nadcházející léčby můžete očekávat. Na začátku léčby se možná budete cítit silný/á na to, chodit do práce. Časem se ale může dostavit únava a celkový úbytek energie. I po skončení léčby může únava a pocit slabosti ještě několik týdnů nebo měsíců přetrvávat.

Co se stane po ukončení radiační léčby?

Po ukončení léčby bude nutné váš zdravotní stav dále kontrolovat. Lékař bude hodnotit, jak byla léčba účinná a jestli se neobjevily nějaké vedlejší účinky. Také s vámi pohovoří o dalším postupu léčby vašeho onemocnění.

Jaké příznaky se mohou objevit po ukončení radiační léčby?

Účinky ozařování mohou přetrvávat ještě nějaký čas po jeho ukončení. V této době byste si měl/a všímat určitých příznaků a informovat svého lékaře v případech, jako např.:

• bolesti přetrvávají nebo se zvětšují;
• na těle se objeví uzliny, bulky, otok, vyrážka, modřiny nebo začnete krvácet;
• změní se chuť k jídlu, objeví se nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa;
• objeví se nevysvětlitelný váhový úbytek;
• objeví se horečka, kašel nebo chrapot, které neustupují;
• objeví se jiná změna zdravotního stavu.

O svých potížích si co nejdříve promluvte se svým lékařem. Nejlépe, když si na další návštěvu u lékaře připravíte písemný seznam otázek a problémů, budete tak mít jistotu, že na nic nezapomenete.

Převzato z publikace: Radiační léčba a Vy. Základní informace pro nemocné. Vydala Česká myelomová skupina, nadační fond. Brno 2011.

Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub - Publikace CMG).

 

Radioterapie mnohočetného myelomu

Radioterapie ničí nádorové buňky podobně jako chemoterapie. Její účinek je podobně nespecifický jako u chemoterapie, postihuje všechny rychle se množící buňky v těle. Principem účinku záření je poškození genetické informace v myelomových buňkách, které díky tomuto poškození hynou. Ozáření celého těla je možný, ale vzácně používaný léčebný postup. Obvykle se radioterapie používá jako doplněk chemoterapie. Velkou výhodou ozařování je, že je lze zamířit na malé ozařovací pole. V tomto ozařovacím poli jsou zlikvidovány myelomové buňky, aniž by radioterapie poškodila celý organismus. Bohužel podobně jako u chemoterapie není účinek záření specifický pouze na myelomové buňky, ale působí na všechny tkáně, které jsou v ozařovaném poli, což má za následek tzv. vedlejší nežádoucí účinky. Důležité však je, že myelomové buňky jsou na záření podstatně citlivější než buňky okolních tkání, takže při vhodném dávkování jsou myelomové buňky poškozeny velmi výrazně za současného minimálního poškození ostatních buněk v ozařovaném poli.

Kdy se radioterapie používá

Ozařování dávkou, která má potenciál v ozařovaném poli téměř zcela vyhubit myelomové buňky (kurativní radioterapie)

Radioterapii lze použít s cílem kurativním, tedy s cílem, že v určité oblasti (ozařovací pole) budou s vysokou pravděpodobností usmrceny téměř všechny myelomové buňky. Tento typ záření vyžaduje obvykle dlouhodobější ozařování a dosažení celkové dávky pohybující se mezi 30-40 Gy (Gray, jednotka používaná na měření dávky použitého záření). Tato kurativní radioterapie se používá na velká kostní i mimokostní ložiska, která může zcela odstranit. Pokud se zářením vyhubí myelomové buňky ve velkém ložisku v kosti, mohou převážit hojivé procesy. A přestože se nikdy neobnoví původní struktura kostní tkáně, přece jenom k určitému zpevnění procesem sklerotizace (zvazivovatění) dochází. Pokud bylo ložisko v místě patologické zlomeniny, pak se po předchozím provedení fixace obvykle používá cílené radioterapie k odstranění myelomových buněk v místě zlomeniny, které je základním předpokladem nastartování hojicích procesů.

Ozařování dávkou, která zmenšuje vnímání bolesti, ale neodstraňuje myelomové buňky v ozařovaném poli (analgetická, paliativní radioterapie)

Nižší dávky záření již nemají tak velký likvidační účinek na myelomové buňky, ale mají potenciál zmenšovat vnímání bolesti. Proto může být dalším důvodem pro použití radioterapie zmenšení bolesti v uvedené oblasti. Toho lze dosáhnout podstatně nižšími dávkami záření, než jsou dávky nutné pro eliminaci myelomových buněk. Hovoříme pak o paliativní (analgetické) radioterapii.

Nežádoucí účinky radioterapie

Nežádoucím účinkem radioterapie může být radiační zánět a následná pigmentace kůže v místě ozáření. Kůže se v době ozařování ošetřuje nedráždivými mastmi. Ozářenou část kůže je nutno chránit před mechanickým poškozením a slunečním zářením. Pokud se ozařuje hrudní páteř, může dojít k poškození sliznice jícnu a zažívacím potížím. Pokud se ozařuje bederní páteř, vedlejším účinkem může být podráždění žaludku a střev, a tedy nevolnosti, zvracení a průjmy. Ozařování kostí končetin je snášeno bez větších nežádoucích účinků. O nežádoucích účincích záření musí pacient ošetřujícího lékaře informovat, protože mezi nemocnými jsou velké rozdíly v toleranci záření a nelze pro konkrétního nemocného přesně předpovědět, zda se nežádoucí účinky vyskytnou a v jaké intenzitě.

Zdroj: Adam, Z., Maisnar, V., a kol. Mnohočetný myelom, jak včas rozpoznat tuto nemoc a jak s ní žít. Informace pro nemocné a jejich blízké. 3. přepracované a doplněné vyd. Brno: MU, 2009. 73 s. ISBN 978-80-210-4680-1.