Aby byla léčba bolesti maximálně účinná

Publikováno 8.4. 2015

Váš lékař vám na základě vyšetření může doručit léky z široké nabídky dostupných léků proti bolesti – analgetik. V následujících řádcích bychom rádi shrnuli několik pravidel, která vám pomohou tyto léky dobře užívat.

1. Začněte s léčbou bolesti včas, aneb: „Has, co tě pálí – lépe dříve než později!“

Přirovnáme-li bolest k požáru, je opravdu jednodušší preventivně zamezit jeho vzniku než později hasit šlehající plameny. V případě léčby bolesti to znamená, že s užitím léků proti bolesti nesmíme čekat do chvíle, když už bolest nelze vydržet.

Jedním z cílů vaší léčby je, abyste netrpěli chronickou bolestí, tedy aby vaše bolest nebyla trvale přítomná. Mezi časté chyby patří, že se nemocní v obavě před přílišným užíváním léků brání užívat léky proti bolesti, které pokládají za zbytečné. Důsledkem může být i zhoršení potíží – např. vznik nových bolestí při nadměrném přetěžování svalových skupin v rámci podvědomé obrany proti neléčené bolesti, přetěžování páteře při bolestmi vynucené poloze apod. Nervové dráhy si dokonce mohou na bolest „zvyknout“ a pacient si pak může stěžovat na trvající bolesti i v případě, že je příčina bolestí již dávno odstraněna. Z těchto důvodů je tedy výhodnější, když je léčba bolesti zahájena včas a v náležité intenzitě. Neodkládejte zahájení léčby bolesti.

 2. Léky proti bolesti užívejte v pravidelných časových intervalech: „podle hodin“, nikoliv „podle bolesti“!, aneb: „Nenech oheň rozhořet!“

Jak již bylo řečeno, mnoho lidí se přirozeně snaží vyhnout nadměrnému užívání léků. Často tedy užití léku proti bolesti odkládají. Utlumit bolest, která se již „rozhořela“, je však daleko obtížnější, než zamezit jejímu vzniku. Pro potlačení takové nekontrolované bolesti je mnohdy nutno užít daleko vyšší dávky léků.

Správná strategie je proto přesně opačná: lék proti bolesti použijte raději dříve, v případě pravidelně (denně) se vyskytujících bolestí pak nečekejte na bolest a užívejte léky podle časového rozpisu – preventivně – tak, aby se bolest pokud možno vůbec neobjevila či aby byla potlačena již v samotném zárodku.

3. Kombinace některých analgetik je výhodnější než užití jednoho léku!, aneb: „Has oheň z více stran!“

Výzkum jasně ukázal, že je velmi výhodné kombinovat některé léky proti bolesti. Účinek kombinovaných léků se navzájem posiluje, mnohdy tak významně, že lze snížit dávky účinných látek a tím zvýšit bezpečnost takové léčby. Existují ovšem nejen vhodné, ale i nevhodné kombinace. vhodné kombinace léků vám doporučí váš lékař. Příklad vhodných kombinací:

  • metamizol (např. Novalgin) + paracetamol (např. Paralen)
  • tramadol (např. Tralgit) + paracetamol (např. Paralen)
  • metamizol (např. Novalgin) + tramadol (např. Tralgit)
  • paracetamol + tramadol (např. Zaldiar) + metamizol (např. Novalgin)

Dalších vhodných kombinací existuje samozřejmě celá řada. Leckdy je potřeba vyzkoušet několik různých léků, než spolu se svým lékařem objevíte takovou kombinaci, která vám nejlépe vyhovuje. Účinnost léků je velmi individuální a neexistuje jeden lék stejně účinný pro všechny.

Nevhodné kombinace – existují moderní léky, kdy samotná tableta již obsahuje lékovou kombinaci. Kombinovat takový lék s dalším lékem obsahujícím jednu z těchto účinných látek není vhodné. Příklady nevhodných kombinací:

  • Algifen + Novalgin (oba léky obsahují metamizol)
  • Zaldiar + Tralgit (oba léky obsahují tramadol)
  • Zaldiar + Paralen (oba léky obsahují paracetamol)

Jiné léky mají podobnou škálu nežádoucích účinků a v jejich kombinaci by se nežádoucí účinky mohly projevit výrazněji. Příklady nevhodné kombinace.

  • Ibalgin + Diclofenak
  • Aspirin + Ibalgin
  • Nimesil + Aspirin

Léky také mohou působit podobným způsobem a jejich kombinace by tedy nevedla k navýšení účinku. Příklad nevhodných kombinací:

  • fentanyl (např. Durogesic) + buprenorfin (např. Transtec)
  • tramadol (např. Tralgit) + oxycodon

Pro dlouhodobé užívání není vhodné ani pravidelné tlumení bolestí léky ze skupiny tzv. nesteroidních antirevmatik (léky jako Ibalgin, Brufen, Diclofenak, Aulin, Aspirin, Nimesil a další …). Dlouhodobé a pravidelné užívání těchto léků by mohlo například poškodit vaše ledviny, které jsou částečně ohroženy již samotným mnohočetným myelomem. Pokud tyto léky již pravidelně užíváte, poraďte se o jejich vhodnosti se svým lékařem.

Mnoha pacientům jsou různé léky předepisovány několika lékaři. Je proto důležité, aby každý z nich měl přehled o všech lécích které užíváte. Případné změny v užívání léků vždy nahlaste včas svému lékaři.

4. Mezi účinné druhy léků proti bolesti patří opiáty!, aneb: „Neváhej použít účinné hasící prostředky!“

Pokud se vaše bolesti nedaří účinně potlačit jinými typy léků, je použití opiátů zcela na místě. Použití opiátů je vhodný a bezpečný způsob, jak zmírnit vaši bolest. Opiáty měly dříve v laické veřejnosti pověst léků nebezpečných či nedůvěryhodných. Rádi bychom tedy upozornili na nejčastější tradované nepřesnosti – mýty:

MÝTUS č. 1: Neznamená léčba opiáty, že moje choroba je velmi vážná a bez naděje na zlepšení?

Rozhodně ne. Opiáty se využívají k léčbě mnoha typů bolesti u mnoha různých chorob a jejich  nasazení nesouvisí s prognózou vašeho onemocnění.

MÝTUS č. 2: Neznamená nasazení opiátů, že je již budu nucen užívat trvale?

Ne. V mnoha případech se opiáty používají pro tlumení výraznějších bolestí na začátku léčby vašeho onemocnění. V průběhu léčby je však velmi často možné jejich dávky snižovat i úplně vysadit.

MÝTUS č. 3: Není tato léčba návyková? Nevytvořím si během léčby opiáty závislost?

Pokud budete opiáty užívat způsobem, který vám doporučí lékař, je riziko rozvoje psychické závislosti nízké. Toto riziko ale narůstá, pokud byste opioidy užíval k potlačení úzkosti, strachu a frustrace a nikoliv bolesti. Pokud budete dlouhodobě užívat vyšší dávky opioidů, dochází k rozvoji tzv. fyzické závislosti. Organismus si na opioidy zvykne. V této situaci nelze opioidy vysadit naráz. Dávku je potřeba snižovat postupně, aby si organismus mohl „odvyknout“ a předešlo se projevům nepříjemného abstinenčního syndromu.

MÝTUS č. 4: Nezpůsobí léčba opiáty výraznou únavu, nebudu „jako zdrogovaný“, budu moci vykonávat běžné činnosti, vést aktivní život? Budu moci řídit auto?

Opatrnost je na místě zejména při nasazování nového léku a při navýšení dávky léku. V některých případech může být právě tehdy ovlivněna vaše pozornost. Pokud je však léčba dlouhodobě nastavena, nejen že vám nebude bránit v běžných denních činnostech, ale naopak díky účinné léčbě bolesti se budete moci vrátit k těm aktivitám, které dříve nebyly pro bolest možné. Vzhledem k riziku snížené  pozornosti i při léčbě opiáty doporučujeme vyhnout se řízení motorových vozidel. Společnost pro studium a léčbu bolesti pracuje na možnosti individuálního přešetření a posouzení schopnosti řídit motorová vozidla.

5. Léčbu bolesti je nutno přizpůsobit charakteru bolesti!, aneb: „Svůj k svému!“

U dlouhodobých bolestivých stavů rozlišujeme bolest na chronickou (či bazální), která je setrvale přítomná a bolest průlomovou, tedy náhlé, přechodné vzplanutí bolesti, například vyprovokované pohybem nebo námahou. Správně nastavená léčba bolesti musí kopírovat tento časový průběh bolesti. Běžný lék proti bolesti (tableta) totiž začne účinkovat s odstupem desítek minut po užití a efekt léčby vymizí v řádu hodin. Taková nárazová léčba tedy nezajistí stálou ochranu proti bolesti.

Pro správné léčení vaší bolesti bývá často vhodné, když užíváte dva typy léků:

  1. Lék upravený tak, aby postupným uvolňováním účinné látky zajistil dlouhodobou ochranu proti bazální, chronické bolesti (např. náplasťové formy léků, retardované formy tablet), tedy jakási základní bariére proti bolesti.
  2. Pokud se stane, že je tato bariéra bolestí prolomena, hovoříme o průlomové bolesti. Pak je nutno užít lék s rychlým uvolněním účinné látky (některé speciální tablety, tablety pod jazyk, nosní spreje), které pomohou k rychlé úlevě od bolesti.

Pokud dochází k průlomovým bolestem často (mnohokrát denně), je třeba uvažovat o posílení základní bariéry, tedy zesílit dávku léku s dlouhodobým uvolňováním.

 Zdroj: Pavlíček, P, Bučková P. Bolest a mnohočetný myelom, upravené vydání. Klub pacientů mnohočetný myelom, EXPISTUDIO, Brno, 2017.
Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub – Publikace Klubu).
Podobné články lze najít v těchto kategoriích: Bolest