Mnohočetný myelom
Mnohočetný myelom je zhoubné onemocnění krvetvorby. Patří mezi nádorová onemocnění krve, podobně jako lymfomy a leukémie. Onemocnění vzniká v kostní dřeni, kde zasahuje některé typy plazmocytů (plazmatických buněk). Plazmatické buňky pomáhají chránit tělo proti infekci a onemocněním produkcí protilátek (bílkovin, které zbavují tělo škodlivých látek, známých také jako imunoglobulin). Pokud onemocnění zasáhne plasmatické buňky, dochází k jejich nekontrolovanému množení. Abnormální plazmatické buňky se nazývají myelomové buňky. Myelomové buňky se odlišují od svých funkčních, zdravých protějšků (plazmocytů) nekontrolovaným množením a dlouhým životem v kostní dřeni. To způsobuje, že tyto myelomové buňky zabírají v kostní dřeni stále více a více prostoru na úkor buněk zdravých, které utlačují. V kostech se vytvářejí ložiska (léze) patrná na rentgenových snímcích jako otvory. Proto toto onemocnění nazýváme mnohočetný myelom (myelom = z řečtiny otvor v kosti). Myelomové buňky jsou odvozeny od krvinek, proto se tato nemoc řadí ke krevním chorobám a léčí se zcela jinak než vlastní nádory kostí, které vznikají z kostních buněk.
Mnohočetný myelom tvoří zhruba 1% všech nádorových onemocnění. V naší populaci se objevují 3 až 4 případy onemocnění mnohočetným myelomem na 100 000 obyvatel. Mnohočetný myelom je druhým nejčastějším hematologickým nádorovým onemocněním a jeho výskyt v populaci stoupá. V České republice trpí tímto onemocněním zhruba 1 500 osob a ročně je diagnostikováno asi 400 nových případů. Jedná se o onemocnění středního a vyššího věku s nejvyšším výskytem nad 60 let.
Nejedná se o nemoc nakažlivou nebo přenosnou, takže pacient pro své okolí nepředstavuje žádné nebezpečí. Rodinní příslušníci velmi často kladou otázku, zda se jedná o dědičné onemocnění. Na tuto otázku je dnes jasná jednoznačná odpověď: NE, mnohočetný myelom (plazmocytom) není dědičné onemocnění v pravém slova smyslu, jsou známy pouze některé rizikové faktory, při jejichž přítomnosti je riziko vzniku myelomu vyšší než v průměrné populaci.
Patří k nim:
- obezita,
- zvýšený kontakt s pesticidy (chemikálie na hubení plevele),
- zvýšený kontakt s dioxiny (velmi jedovaté organické látky chemicky vyráběné, které však vznikají také při spalování umělých hmot a PET lahví v běžném ohni či kamnech),
- zvýšený kontakt s organickými rozpouštědly,
- vrozené poruchy imunity (obranyschopnosti) člověka a
- získané defekty imunity, například vlivem nemoci HIV.
Je však nutno připustit, že v rodinách, v nichž se tato nemoc vyskytla, mají pokrevní příbuzní prvního řádu mírně zvýšené riziko onemocnět jak touto, tak i jinou maligní krevní nemocí.