Sociální zabezpečení

Podklady zpracovány podle poskytnutých materiálů paní Ley Janků, vedoucí oddělení pro těžce zdravotně postižené, Magistrát města Brna a z webových portálů www.finance.cz, www.portal.gov.cz ).

Mimořádné výhody

Podmínky, za kterých se poskytují mimořádné výhody osobám se zdravotním postižením, jsou upraveny ve vyhlášce MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Mimořádné výhody jsou poskytovány obecními úřady s rozšířenou působností a ve velkých městech obory sociální péče magistrátu.

Výhody jsou poskytovány občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou aktivitu nebo orientační schopnost (přehled postižení naleznete v příloze č. 2 vyhlášky č. 182/91 Sb.). Zdravotní stav občana posuzuje lékař úřadu práce. O posouzení zdravotního stavu žádá úřad, nikoli občan. Občanům, kterým jsou přiznány mimořádné výhody, je přidělen průkaz a to:

a. I. stupeň TP (tělesné postižení)

nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky,
nárok na přednost při osobním projednávání záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání. Za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb při ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

b. II. stupeň ZTP (zdravotní a tělesné postižení)

výhody uvedené v bodu a),
nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvaje, autobusy, trolejbusy, metro),
sleva 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75% sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy,
nahrazuje dálniční známku,
speciální označení vozidla (viz příloha číslo 1. tohoto materiálu, - poučení postižené osoby o užívání vydaného zvláštního označení),
příspěvek na provoz motorového vozidla.

c. III. stupeň ZTP/P (zdravotní a tělesné postižení a průvodce)

výhody uvedené v bodech a) a b),
nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa,
sleva na používání telefonu,
sleva na plyn.

Dále může být držitelům ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytování slevy držitelům průkazů ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

Lékař Úřadu práce posuzuje i onemocnění v příloze neuvedené (příloha číslo. 2 vyhlášky č. 182/91 Sb.), ale dle rozsahu postižení srovnatelné s indikacemi uvedenými. Je nebytně nutné, aby praktický lékař popsal podrobně diagnózu žadatele, včetně vyjádření odborných lékařů. Lékařské nálezy nesmí být starší než 3 měsíce. O přiznání jednotlivých stupňů mimořádných výhod rozhoduje lékař Úřadu práce. O přiznání mimořádných výhod se žádá písemně na příslušném tiskopise, který žadatel obdrží na obecním úřadě či magistrátě města. Mimořádné výhody jsou určeny pouze pro území ČR.

Praktická doporučení:

Informujte vždy svého praktického lékaře o podání žádosti o příslušnou dávku či službu sociální péče.
Je zcela podstatné, jak popíše praktický lékař postižení související s diagnózou „mnohočetný myelom". U tohoto onemocnění, tak jako u mnohých jiných, je nezbytně nutné, aby pro jednání posudkové komise, bylo přiloženo vyjádření odborných lékařů, v případě této diagnózy zejména hematologů, ortopedů, neurologů. Definitivní rozhodnutí je na posudkovém lékaři úřadu práce.
Na základě zřejmě interních nařízení MPSV, případně přímo Úřadů práce, nelze dle vyjádření oslovených praktických lékařů postupovat tak, že praktický obvodní lékař přiloží k návrhu opis vyjádření odborného ošetřujícího lékaře. Toto vyjádření je nutno uvést v žádosti. Znamená to tedy, že praktický lékař musí často nutně obsáhlý text přepsat, případně jinak připojit do textu žádosti. Nepodceňujte ale tuto proceduru a trvejte na přesném popsání vašich potíží praktickým lékařem podle všech nejnovějších zpráv vašeho odborného lékaře. Výsledný materiál je zásadní pro lékaře posudkového.

Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením

Dávky sociální péče jsou poskytovány osobám s trvalým pobytem na území ČR, nebo občanům členského státu EU a jejich rodinným příslušníkům, žijícím na území ČR déle než 3 měsíce. Dávky, které mohou získat, jsou tyto:

jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek,
příspěvek na úpravu bytu,
příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla,
příspěvek na provoz motorového vozidla,
příspěvek na individuální úpravu,
příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, garáže,
příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům,
mimořádné výhody (průkazy TP, ZTP, ZTP/P),
příspěvek na péči (dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách),
pomoc v hmotné nouzi (finanční nebo věcná dávka dle zákona 111/2006 Sb., o hmotné nouzi).

Příspěvek na péči je finanční dávka určená na nákup sociálních služeb, tedy je určena osobám, které jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu. Příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje. Závislost je posuzována ve 4. stupních:

a.	I. stupeň (lehká závislost):	2 000,- Kč
b.	II. stupeň (středně těžká závislost):	4 000,- Kč
c.	III. stupeň (těžká závislost):	8 000,- Kč
d.	IIV. stupeň (úplná závislost):	12 000,- Kč

Příspěvek lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na péči jiné osoby. Po podání žádosti na obecním úřadě příslušném k místu trvalého bydliště, následuje proces posouzení stupně závislosti na pomoci jiné osoby, který zahajuje sociální pracovník místně příslušného obecního úřadu. Tento pracovník provede i sociální šetření v přirozeném sociálním prostředí žadatele. Žadatel je povinen podrobit se tomuto sociálnímu šetření. Účelem sociálního šetření je objektivně zjistit životní podmínky žadatele a jeho schopnost zvládat péči o vlastní osobu a být soběstačným v přirozeném sociálním prostředí, tj. v místě, kde žije.

Po provedení sociálního šetření se žádostí o příspěvek zabývá posudkový lékař úřadu práce, který hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na schopnost žadatele pečovat o sebe a být soběstačným a vychází přitom z výsledku sociálního šetření. Lékař úřadu práce si může pro tyto účely vyžádat specializované vyšetření nebo vyšetření provést sám. V těchto případech je žadatel povinen podrobit se těmto vyšetřením. O tom, zda bude příspěvek přiznán či nikoliv, rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který má tedy k objektivnímu rozhodnutí k dispozici subjektivní zhodnocení situace žadatelem, výsledek sociálního šetření a posudek lékaře úřadu práce. Obecní úřad rozhoduje ve správním řízení. Rozhodnutí o příspěvku na péči je doručeno žadateli. Ten je povinen obecnímu úřadu do 15-ti dnů písemně ohlásit jakým způsobem mu bude péče zajištěna, pokud tak již neučinil při podání žádosti.

Příjemcem příspěvku je vždy osoba, která potřebuje péči. Ovšem samotné využívání příspěvku může být zvoleno takové, že fakticky jeho hodnotu „spotřebovává“ osoba, která péči zajišťuje, tj. rodinný příslušník, jiná blízká osoba nebo i jiná osoba, která je schopna tuto péči zajistit (např. soused). V tomto případě je nezbytné, aby příjemce příspěvku tuto skutečnost jednoznačně písemně oznámil obecnímu úřadu, který příspěvek vyplácí, a to buď v žádosti o příspěvek, nebo do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o příspěvku. Osoba, která je příjemcem označena, že bude zabezpečovat péči, si pak může od příslušného obecního úřadu vyžádat potvrzení o této skutečnosti. Potvrzení může uplatnit vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení pro účely zápočtu doby péče jako náhradní doby pro účely výpočtu důchodu a vůči příslušné pobočce zdravotní pojišťovny pro účely uznání statutu tzv. „státního pojištěnce“, kdy zdravotní pojištění hradí za osobu stát.

Česká správa sociálního zabezpečení hodnotí, zda uzná rozsah péče tak, aby byla doba péče započítána jako náhradní doba pro účely důchodového pojištění. To vše platí v případě, že osoba se neúčastní jiným způsobem na sociálním a zdravotním pojištění (je zaměstnána, evidována na úřadu práce, účastní se pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo již pobírá starobní či invalidní důchod). Pozor, příspěvek na péči není považován za příjem a tudíž nelze předpokládat, že z jeho hodnoty pak bude vypočítáván důchod.

Praktická doporučení:

Nelze dávat do souvislosti přiznání TP, ZTP nebo ZTP/P s nárokem na přiznání příspěvku na péči. Pro získání průkazu mimořádných výhod a příspěvku na péči jsou však zcela odlišná kritéria.
I po podstoupení zdlouhavého a nelehkého procesu správního řízení při vyřizování příspěvku na péči nemusí být příspěvek přiznán (přestože v mnoha případech některý druh péče pacient skutečně potřebuje), ale ze správního řízení vyplyne, že podmínky pro poskytování právě této dávky nesplňuje. Proto doporučujeme všem pacientům, aby nezlehčovali správní řízení a dotazník vyplnili opravdu zodpovědně a podle aktuálního zdravotního stavu.
Pokud není vaše žádost vyřízena kladně, je možné se odvolat. Všechny žádosti o poskytnutí dávky či služby sociální péče podléhají správnímu řízení, v rozhodnutí je vždy uvedeno poučení o odvolání s daným termínem a institucí k tomu určenou. Ve většině případů je odvolacím orgánem Krajský úřad. Vždy je nutné dodržet uvedený termín.
Úhrada za služby je stanovena v prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Podmínky pro přiznání invalidního důchodu

Nárok na invalidní důchod má občan, pokud je) invalidní a získal potřebnou dobu pojištění. Podmínka potřebné doby pojištění (pojištění na sociální zabezpečení) se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu či choroby z povolání.

Žádosti o přiznání důchodu sepisuje s občany pracovník okresní zprávy sociálního zabezpečení podle trvalého místa pobytu. Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost, mohou s jejich souhlasem, na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů, podat žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat žádost jiný občan na základě plné moci. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění, nesmí odmítnout sepsání žádosti a to ani v případě, že se domnívá, že občan nesplňuje podmínky pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost doložena potřebnými doklady.

Zaměstnavatel občana je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu Okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku, sdělit písemně požadované údaje. Zdravotní stav občana posuzují posudkoví lékaři Okresní správy sociálního zabezpečení. Odvolacím orgánem je posudková komise České správy sociálního zabezpečení. I v případě podání žádosti o dávky důchodového pojištění je potřeba, aby byl informován praktický lékař občana a měl k dispozici veškeré nálezy od odborných lékařů.

Právní úprava účinná po 31. 12. 2009

Zákonem č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, se s účinností od 1. 1. 2010 nově vymezuje invalidita. Místo dosavadní plné a částečné invalidity byla zavedena třístupňová invalidita (invalidita třetího, druhého a prvního stupně). Současně byla místo plného invalidního a částečného invalidního důchodu zavedena jedna dávka, a to invalidní důchod (pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně).

Pokud jde o důchody přiznané před 1. 1. 2010 považuje se s účinností od 1. 1. 2010 plný invalidní důchod ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Částečný invalidní důchod se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, považuje od 1. 1. 2010 za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v ostatních případech. Plátci důchodu je uložena povinnost nejpozději do 31. 1. 2010 zaslat poživateli současného plného invalidního a částečného invalidního důchodu písemné oznámení o tom, zda mu náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně.

Podmínky nároku na invalidní důchod (§ 38 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se:

invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, popřípadě, byl-li přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo
invalidním následkem pracovního úrazu.

Invalidita (§ 39 zákona o důchodovém pojištění)

Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod (§ 40 zákona o důchodovém pojištění)

Ve srovnání s právní úpravou účinnou před 1. 1. 2010 dochází ke změně pouze v tom, že se nově zavádí alternativní možnost, kdy v případě pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity. Potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.

Výše invalidního důchodu

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry činí od 1. 8. 2008 každý měsíc 2 170,- Kč.

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity (způsob stanovení nové výše procentní výměry je upraven v § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném po 31. 12. 2009).

Mění se přitom pouze výše procentní výměry invalidního důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem. Koeficient činí při změně:

z prvního stupně na druhý 1,5
z prvního stupně na třetí 3
z druhého stupně na třetí 2
z třetího stupně na druhý 0,5
z třetího stupně na první 0,3333
z druhého stupně na první 0,6666

Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do doby dosažení důchodového věku žen stanoveného pro bezdětné ženy – to platí i pro muže.

Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu - viz výše).

Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech (§ 42 zákona o důchodovém pojištění)

Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu.

Procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí po 31. 12. 2009 v těchto případech 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání tohoto invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem.

Takto stanovená výše procentní výměry je i minimální výší procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně osob, jejichž invalidita třetího stupně vznikla před dosažením věku 28 let. Je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění; v případě invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně činí minimální výše procentní výměry polovinu takto stanovené částky a v případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně třetinu takto stanovené částky.

Přeměna invalidního důchodu na důchod starobní

Nárok na vyplácený invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let, a tímto dnem zároveň vzniká nárok na starobní důchod ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod, tj. neprovádí se výpočet starobního důchodu. Poživatel takového starobního důchodu však může požádat i o výpočet starobního důchodu podle standardních pravidel, v takovém případě mu bude náležet starobní důchod, který bude vyšší.

Poživatelům plných invalidních nebo částečných invalidních důchodů, kteří dosáhli věku 65 let již před 1. 1. 2010, budou tyto důchody přeměněny dnem 1. 1. 2010 na důchody starobní. O této přeměně invalidních důchodů na důchody starobní budou jejich poživatelé písemně informováni nositeli pojištění nejpozději do 31. 1. 2010.