Přehled nežádoucích účinků chemoterapie u MM

Publikováno 25.8. 2014

Cytostatika jsou léky, které ničí nádorové buňky tím, že poškozují informace obsažené v jádře buňky, v nukleových kyselinách.

Zároveň však poškozují i některé normální buňky, které se rychle množí. Nejrychleji se v lidském těle množí krvinky. Běžným vedlejším nežádoucím účinkem chemoterapie je proto pokles počtu bílých krvinek a krevních destiček.

Chemoterapie se běžně podává v určitých časových intervalech. Opakované podání vhodné dávky cytostatik postupně ničí zhoubné myelomové buňky. Vhodný časový interval mezi jednotlivými cykly chemoterapie umožňuje úpravu hodnot krevního obrazu. K poklesu počtu bílých krvinek však nedochází těsně po chemoterapii, ale obvykle mezi l0. až 25. dnem po podání cytostatika. Posléze se počet leukocytů i krevních destiček opět vrací do normy, dochází k regeneraci krvetvorby.

Pro větší názornost lze vývoj počtu krvinek po chemoterapii přirovnat k houpačce. Při podání chemoterapie jsou bílé krvinky a krevní destičky nahoře, po chemoterapii se pomalu zhoupnou dolů, aby se posléze opět vyhouply na původní hodnotu. Dle druhu použitého preparátu lze předpovědět, kdy bude pokles bílých krvinek nejhlubší a kdy by se měl jejich počet opět vrátit do normy. Největší nebezpečí infekce není tedy ihned po podání chemoterapie, ale až v době maximálního poklesu počtu leukocytů v období mezi cykly chemoterapie. Praxe a léta zkušeností prověřily postupy, které maximálně poškozují nádorové buňky a minimálně organismus.

Nežádoucí účinky chemoterapie

Vedlejší nežádoucí účinky chemoterapie vznikají tím, že použité léky nepoškozují pouze nádorové buňky, ale poškozují i buňky tělu vlastní. Jaké nežádoucí účinky lze očekávat v konkrétním případě, musí pacient prodiskutovat s lékařem, protože jejich charakter závisí jak na typu použité léčby, tak na jeho toleranci k ní.

Dočasný útlum tvorby krvinek

Krvetvorba je velmi citlivá na podání cytostatik a téměř všechna cytostatika vedou k dočasnému, různě dlouho trvajícímu útlumu krvetvorby. Za nebezpečný se považuje pokles bílých krvinek pod 1,0×109/l nebo pokles granulocytů pod 0,5×109/l. Dochází však i k poklesu množství krevních destiček, trombocytů. Riziko spontánního krvácení vzniká při poklesu počtu trombocytů na hodnoty pod 20×109/l.

Nevolnost a případně i zvracení

Chemoterapie může způsobovat také nevolnost a zvracení. Tyto nežádoucí účinky jsou způsobeny vlivem chemoterapie na mozkové centrum pro zvracení. Psychické faktory, strach, tomu mohou výrazně napomoci. V posledních letech však tento nežádoucí účinek chemoterapie ustoupil do pozadí, protože existují účinné léky, které ho odstraňují. V případě jejich selhání je nutné upozornit lékaře, že léky podané proti tomuto nežádoucímu účinku jsou nedostatečně účinné, a je proto třeba léčbu změnit.

Zmenšení celkové fyzické zdatnosti

Chemoterapie zmenšuje tělesnou zdatnost. Nemocní se cítí během chemoterapie více unaveni a méně výkonní. Současně se zmenšuje chuť k sexuální aktivitě i schopnost ji provádět.

Nežádoucí vliv na zárodečné buňky

Cytostatika poškozují vajíčka i spermie, takže plození dětí či těhotenství v průběhu chemoterapie jsou krajně nevhodné. Je velké riziko, že by mohlo dojít k poškození plodu.

Poškození sliznic dutiny ústní a trávicího traktu

Chemoterapie často poškozuje sliznici zažívacího traktu, což může mít za následek změny vnímání chuti, bolest při polykání, případně bolest břicha a zažívací potíže. Při běžné chemoterapii používané pro léčbu mnohočetného myelomu se však tento nežádoucí účinek vyskytuje výjimečně, častější je pouze v průběhu vysokodávkové chemoterapie s autologní transplantací krvetvorných buněk.

Vypadání vlasů

V přímé souvislosti s podáváním melfalanu, cyklofosfamidu nebo doxorubicinu může dojít k vypadávání vlasů. V naprosté většině případů se však jedná o dočasný jev, po ukončení chemoterapie začnou vlasy znovu dorůstat.

Speciální nežádoucí účinky některých cytostatik

Mimo uvedené společné nežádoucí účinky mají některá cytostatika další, specifické nežádoucí účinky. Na tyto nežádoucí účinky upozorní lékař pacienta před podáním.

Zdroj: Adam, Z., Maisnar, V., a kol. Mnohočetný myelom, jak včas rozpoznat tuto nemoc a jak s ní žít. Informace pro nemocné a jejich blízké. 3. přepracované a doplněné vyd. Brno: MU, 2009. 73 s. ISBN 978-80-210-4680-1.
Podobné články lze najít v těchto kategoriích: Nežádoucí účinky