V. Vzdělávací seminář – Život s MM

Související 26.5. 2015

Dne 19. května 2015 proběhl v prostorách Hotelu Fortuna City v Praze pátý ročník vzdělávacího semináře s názvem Život s mnohočetným myelomem. Seminář pořádala Česká myelomová skupina, nadační fond ve spolupráci s Klubem pacientů mnohočetný myelom a tradičním partnerem International Myeloma Foundation.

Co je dobré vědět o lécích, které užívají pacienti s myelomem

Seminář byl zahájen podle programu a první přednášející, MUDr. Jan Straub, hovořil o tom, co je důležité vědět o lécích, které užívají pacienti s mnohočetným myelomem. Hned v úvodu upozornil na fakt, který si málokdo z nás připouští. I přesto, že každý lék ordinovaný lékařem prošel klinickým testováním, je bezpečný a je určen pro léčbu dané nemoci, může se za určitých podmínek chovat jako jed. Je proto velmi důležité, dodržovat doporučené postupy. Na druhou stranu je nutné si uvědomit fakt, že výrobci ve snaze předejít jakýmkoliv komplikacím, které by mohly ústit v případný soudní spor, uvádějí do příbalového letáku všechny možné nežádoucí účinky. Pokud si pacient poctivě přečte příbalový leták, může často dospět k rozhodnutí, že předepsaný lék prostě užívat nebude. Často toto své rozhodnutí však lékaři z různých důvodů nesdělí. A může dojít k mnoha nepředvídatelným situacím. Proto zdůraznil, že je samozřejmě právem pacienta se takto rozhodnout, mělo by však být i jeho povinností své rozhodnutí sdělit lékaři, aby mohl s touto variantou počítat.

Dále velmi důrazně doporučil, aby si lidé, kteří užívají více, jak tři léky vytvořili kartičku, na které budou mít vypsány názvy léků, jejich gramáž a intervaly užívání léku. Je dokázáno, že pokud člověk užívá více jak tři léky, tak při dotazu lékaře si většinou jeden z nich nevybaví. Lékař pak nemá možnost pracovat s úplnou informací a může člověku předepsat lék, který už užívá. V okamžiku, kdy jde o návštěvu ošetřujícího lékaře (praktika nebo hematoonkologa), je dobré tuto kartičku doplnit o další informaci a to – kolik tablet má doma ještě k dispozici. Tento postup nabízí dvě velké výhody. Při rozhovoru s lékařem je více času na podstatnější problémy. Také se určitě sníží riziko, že některý lék bude ordinován zbytečně nebo dublovaně. Je také dokázáno, že pokud člověk užívá více jak pět léků, tak ani počítač není schopen vytvořit všechny možné interakce, které mohou v organismu vzniknout.

Ověřená přírodní léčba aneb čemu lze věřit

Na jeho slova navázal MUDr. Petr Pavlíček, připravil si volné pokračování své loňské prezentace a vrátil se k problematice alternativní medicíny. Svou prezentaci nazval: Otevřená přírodní léčba aneb čemu lze věřit. V úvodu zopakoval základní rozdíly mezi lékařskou medicínou a alternativní medicínou. Jako základní rozdíl označil klinická šetření, kterými musí projít každý nový lék distribuovaný farmakologickými společnostmi. V případě doplňků stravy a preparátů připravovaných na přírodní bázi tomu tak není. Nicméně právě klinická šetření a výzkum jej inspiroval a proto se snažil zjistit, zda jsou také přírodní látky podrobovány výzkumu a klinickému šetření (studiím). Mohl tak představit velmi zajímavé výsledky. Na portálu PubMed sledoval množství odborných článků, které právě taková šetření popisují. Zjistil, že nejčastěji je v odborných publikacích zmiňován med a zelený čaj. Poměrně často se také hovoří o česneku, zázvoru nebo červeném víně. Některé ze studií představil podrobněji, např. studii, která se zabývala rizikovými faktory pro vznik myelomu. V Asii např. vysledovali, že lidé, kteří jedí málo česneku, sójových produktů a pijí málo zeleného čaje, vykazují vyšší riziko pro vznik myelomu. Tyto výsledky je ovšem nutné posuzovat ve vztahu k životním podmínkám a stylu života, který je v Asii naprosto odlišný od toho našeho. Nejde jednoznačně říct, že pokud by toto dodržovali lidé v Evropě, mohou snížit riziko rozvoje myelomu.

Také další zmiňovaná studie se dotýká problematiky myelomu. Dokazuje totiž, že zelený čaj má schopnost zabíjet myelomové buňky stejně jako vysoké dávky vit. C. Není však uvedeno, kolik čaje by musel člověk vypít a kolik vitaminu C v přirozené podobě přijmout. Další riziko představuje kombinace těchto látek s  lékem Velcade, protože může dojít ke snížení účinku tohoto léku. Hlavní rada proto zní – nic nepřehánět, nehledat všelék, nic není jednoduché, je potřeba zvažovat a především používat zdravý selský rozum. Zjistit si informace a konzultovat. A nedomnívat se, že kombinace farmakologické a přírodní léčby může být účinnější. A nedomnívat se, že léky na bázi přírodních produktů nemohou ublížit. V mnoha případech to může být spíše naopak. V rukách neodborníků (na té či oné straně) se šance zneužití samozřejmě zvyšuje.

Jak se zachovat v akutní situaci mimo nemocnici

Závěr semináře patřil MUDr. Miroslavě Schützové, připravila si naprosto nové téma a hovořila o tom, jak se zachovat v akutní situaci mimo nemocnici. Hned v úvodu vysvětlila, že řešení mnohých akutních situací je odvislé od toho, zda se stanou v domácím prostředí nebo ve volném prostoru. Dále záleží na tom, zda je akutní situací postižen pacient s myelomem nebo zdravý člověk. A aby celá situace nebyla moc jednoduchá, podotkla, že velký rozdíl je také v tom, zda se jedná o pacienta s myelomem, který je v remisi nebo o pacienta s myelomem, který prochází léčbou. Proto zvolila postup, kdy hovořila převážně o pacientech s myelomem. Zmínila například situaci, která sice není z medicínského hlediska v pravém slova smyslu řazena mezi akutní, ale pro pacienta s myelomem může být velmi zásadní. A tím je očkování. U pacienta v remisi uvedla, že proti tetanu musí být očkován, hlavně v případě, že pracuje na zahradě, dále se může svobodně rozhodnout, zda se nechá očkovat proti chřipce a podobně je tomu v případě klíšťové encefalitidy. Co se týká cestování do zahraničí, zde je nutné očkování konzultovat s hematoonkologem, ale většinou nepředstavuje žádný problém. Diametrálně odlišná je situace u pacienta, který se aktivně léčí. Tento pacient musí přerušit sérii očkování proti tetanu i proti klíšťové encefalitidě a v očkování může pokračovat až s odstupem času po ukončení léčby. Co se týká očkování proti chřipce – v žádném případě nesmí být očkován. Podobně je to s očkováním při cestě do zahraničí.

Seminář byl zakončen v 14.00 hod diskusí. Na úplný závěr poděkovali zástupci České myelomové skupiny, nadačního fondu a Klubu pacientů mnohočetný myelom všem zúčastněným i všem partnerům, díky nimž se mohl seminář uskutečnit.